Vylej před Bohem své srdce "Lidé, doufejte v Boha v každé době, před ním vylejte své srdce, - archív citátů

Navigace: Tematické texty P Pastorační péčePastorační péče v méně obvyklých situacích - část II. (P. ThLic. Aleš Opatrný) III. Fáze přijetí neblahé zprávy o zdravotním stavu ( dle dr. Šestákové)

III. Fáze přijetí neblahé zprávy o zdravotním stavu ( dle dr. Šestákové)

1. Zavírání očí

Fáze obranná - pacient tak hledá pomoc ve své nesnázi. Není ochoten zprávu o svém stavu akceptovat a intelektem zpracovat

Nemocnému je třeba dopřát čas, netlačit ho k přijetí pravdy. Je třeba vidět rozdíl mezi jeho stav popírajícími výpověďmi a mezi tím, co si opravdu myslí.





2. Zloba

Hledá se viník. Návštěvy přijímá nemocný bez radosti, s určitou pasivní agresivitou.

Zde by se mělo víc s nemocným mlčet. Jeho zlobné reakce není třeba vyvracet natož morálně hodnotit. Naslouchající může plnit jakousi roli "odpadkového koše".





3. Vyjednávání

Je to fáze prchavá, jde v ní o oddálení. Pacient se často chová trochu jako dítě, čeká "odměnu" za léčení, které podstupuje. („Když budu ukázněně akceptovat léčení a doporučení, které mi lékař dá, musím být za to odměněn takovým a takovým zlepšením zdravotního stavu"). Pacient nezřídka žádá ošetřující personál, aby mu takové zlepšení slíbil a jako sankci za nesplnění "nabízí" vysazení léčby apod.

Je zde na místě trpělivá vlídnost, která bez agresivity vrací pacienta do reálu a k postojům dospělého člověka. Nemusí být ovšem úspěšná.





4. Deprese

a) deprese reaktivní.
Pacient má tváří v tvář své nemoci pocity studu, viny (za nemoc, za to, že si ji způsobil, za to, že potřebuje ošetřování a dělá tak druhým obtíže, apod.).

Zde bývá vhodné oslovit rodinu, působit ke zintenzivnění kontaktů, které mohou rozptylovat pocity viny. I nemocný potřebuje být pravdivě ujištěn o tom, že je důležitý, že je druhým přínosem, i když se o něho musejí starat a on už nedělá to, co dělal dříve. "Jsi pro nás důležitý i tady a teď".


b) deprese přípravná

Uvědomuje si, že bude ještě hůř, vnímá trvalost ztrát, které nemoc a umírání přinesla a přinese, vnímá nevratnost svého vztahu.

Neříkat:"Nesmíš se tomu poddávat!", prohlubuje to pocity viny. Pacient ovšem potřebuje někoho, s kým může všechny své smutky, obavy a špatné prognózy probrat. Není třeba ho utěšovat (a už vůbec ne utěšovat planými nadějemi), je třeba naslouchat s účastí a snést i řeč o nejtemnějších prognózách. I zde může pomoci dobře jen ten, kdo nemoc a výhled na smrt pacienta akceptoval.





5. Souhlas - smíření

Je to fáze osvobození od krutých pocitů viny a od strachů ze ztrát. Do této fáze ovšem nedospěje každý.

Pacient nemá být v této fázi přesvědčován o opaku, o zlepšení, nemá být "přiváděn na jiné myšlenky", tedy nemá být odváděn od myšlenek na smrt. Ovšem to neznamená, že mu už nebudeme jiná témata sdělovat. Chce-li, může a má být třeba doposledka aktivním účastníkem starostí a radostí své rodiny a svých přátel.

Větší péči než pacient potřebuje v této fázi zpravidla jeho rodina!

Jestliže nemocný neví o své „cestě ke konci", nemůže dojít k vyrovnání. Ošidili bychom ho o to, pokud mu za každou cenu stav věci tajíme. Je dobré s nemocným místo nereálných slibů, útěch a plánů plánovat „malé uskutečnitelné radosti".

"Poslední přání nemocného" (podobně jako u odsouzených k smrti v románech i někdy ve skutečnosti) pokud možná splnit. Neodkládat!


Potřeby, které musíme sytit:
- strava
- relaxace (meditace, hudba, apod.)
- dotek (třeba několikrát denně promasírovat)
- hudba - k hudbě máme vztah zpravidla celý život, asi už od prenatálního stadia
- neztratit pohyblivost, pokud u nemocného je a je dále možná
- práce s mentálními schopnostmi: četba, psaní, arteterapie
- bilančně vedené rozhovory a pomoc při řešení otázek minulosti


Důležité zásady:
1. Každý umírající by měl mít v terminálním stadiu svého průvodce a dostatečnou péči.

2. Člověk by měl odcházet s vyrovnanými účty.


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 7,55-60; Žalm 97; Zj 22,12-14.16-17.20
Jan 17,20-26

„Aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich…“ Boží láska mezi Otcem a Synem je Duch svatý, není to věc, cit, emoce, ale někdo – božská osoba, ten, který tepe Božím životem. Tento dar nám Ježíš vyprošuje. Snaží se nás tak vtáhnout do Božího života. To jde? Ale vždyť to je cíl celé Ježíšovy mise: abychom měli účast na radosti, plnosti Božího života. To není teorie, hezké čtení k nedělní kávě, ale skutečnost, která mnohým lidem dala sílu vydat se pro Boha, evangelium, hlásání naděje i na smrt. K tomu jsme dnes pozváni!

Zdroj: Nedělní liturgie

Letnice, Svatodušní svátky...

(29. 5. 2022) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)…

Sestra Maria Restituta Kafková – dobře zpracovaný dokument k poslechu

Sestra Maria Restituta Kafková – dobře zpracovaný dokument k poslechu
(24. 5. 2022) Gestapo si pro ni přišlo na operační sál. Smrt našla pod gilotinou. Řeholnice Marie Restituta Kafková…

26. KVĚTNA - SV. FILIP NERI

(24. 5. 2022) Filip Neri se narodil dne 21. července roku 1515 ve Florencii v rodině Františka a Lukrecie z Mosciana. O jeho dětství…

Svatodušní novéna

(23. 5. 2022) Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého. Podklady k…

Světový den sdělovacích prostředků

Světový den sdělovacích prostředků
(22. 5. 2022) Světový den sdělovacích prostředků se připomíná vždy na 7. velikonoční neděli, neboli týden před Slavností seslání Ducha…

Nanebevstoupení Páně

(22. 5. 2022) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…