Islám (Joseph kardinál Ratzinger)

Můžeme se zeptat také obráceně: Co může říci celosvětově posílený islám křesťanství?
Toto posílení islámu je fenomén s mnoha tvářemi. Jednak jsou tu ve hře finanční hlediska. Finanční moc, kterou získaly arabské země, jim umožňuje, aby všude stavěly velké mešity, zajistily přítomnost muslimských kulturních institutů a podobně. Ovšem to je přirozeně pouze jeden faktor. Druhým je posílená identita, nové sebevědomí. V kulturní situaci 19. a začínajícího 20. století, tedy až do šedesátých let, byla převaha křesťanských zemí průmyslově, kulturně, politicky i vojensky tak velká, že islám byl skutečně druhořadý a křesťanství, každopádně křesťanské civilizace, mohly představovat vítěznou moc světových dějin. Pak ovšem nastala velká morální krize západního světa, tedy křesťanského světa. Tváří v tvář hlubokým morálním rozporům Západu a jeho vnitřní bezradnosti - proti které se zároveň objevila nová hospodářská moc arabských zemí - islámská duše znovu procitla: My jsme také někdo, naše identita je lepší, naše náboženství odolalo, vy už nemáte vůbec žádné.

To je vlastně dnes pocit muslimského světa: Západní země už nedokážou hlásat morální poselství, mohou světu nabídnout pouze know-how; křesťanské náboženství odstoupilo, jako náboženství už vlastně neexistuje; křesťané nemají žádnou morálku ani víru, zůstaly jen jakési zbytky moderních osvícenských idejí; my však máme náboženství, které odolává.

Muslimové jsou dnes přesvědčeni, že islám se nakonec osvědčil jako životaschopnější náboženství a že má co říci světu, že jsou základní náboženskou silou budoucnosti. Dříve šaría a všechno s ní spojené už ustupovalo, teď nastoupila nová hrdost. A s ní přišel také nový rozmach, nová intenzita, chuť žít islám. To je velká síla, kterou islám má: My máme nepřerušené morální poselství od doby prorokovy, my řekneme světu, jak se má žít, křesťané to nedokážou. S touto vnitřní silou islámu, která fascinuje také akademické kruhy, se přirozeně musíme vypořádat.
(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 171-72