Navigace: Tematické texty K KřesťanstvíDelší texty Islám (Joseph kardinál Ratzinger)

Islám (Joseph kardinál Ratzinger)

Můžeme se zeptat také obráceně: Co může říci celosvětově posílený islám křesťanství?
Toto posílení islámu je fenomén s mnoha tvářemi. Jednak jsou tu ve hře finanční hlediska. Finanční moc, kterou získaly arabské země, jim umožňuje, aby všude stavěly velké mešity, zajistily přítomnost muslimských kulturních institutů a podobně. Ovšem to je přirozeně pouze jeden faktor. Druhým je posílená identita, nové sebevědomí. V kulturní situaci 19. a začínajícího 20. století, tedy až do šedesátých let, byla převaha křesťanských zemí průmyslově, kulturně, politicky i vojensky tak velká, že islám byl skutečně druhořadý a křesťanství, každopádně křesťanské civilizace, mohly představovat vítěznou moc světových dějin. Pak ovšem nastala velká morální krize západního světa, tedy křesťanského světa. Tváří v tvář hlubokým morálním rozporům Západu a jeho vnitřní bezradnosti - proti které se zároveň objevila nová hospodářská moc arabských zemí - islámská duše znovu procitla: My jsme také někdo, naše identita je lepší, naše náboženství odolalo, vy už nemáte vůbec žádné.

To je vlastně dnes pocit muslimského světa: Západní země už nedokážou hlásat morální poselství, mohou světu nabídnout pouze know-how; křesťanské náboženství odstoupilo, jako náboženství už vlastně neexistuje; křesťané nemají žádnou morálku ani víru, zůstaly jen jakési zbytky moderních osvícenských idejí; my však máme náboženství, které odolává.

Muslimové jsou dnes přesvědčeni, že islám se nakonec osvědčil jako životaschopnější náboženství a že má co říci světu, že jsou základní náboženskou silou budoucnosti. Dříve šaría a všechno s ní spojené už ustupovalo, teď nastoupila nová hrdost. A s ní přišel také nový rozmach, nová intenzita, chuť žít islám. To je velká síla, kterou islám má: My máme nepřerušené morální poselství od doby prorokovy, my řekneme světu, jak se má žít, křesťané to nedokážou. S touto vnitřní silou islámu, která fascinuje také akademické kruhy, se přirozeně musíme vypořádat.
(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 171-72


Témata: Křesťanství

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 18.4. Zelený čtvrtek

Ex 12,1-8.11-14; 1 Kor 11,23-26; ; Jan 13,1-15

Komentář k 1 Kor 11,23-26: Chci svým životem docenit dar Kristova Těla tak, abych se proměňoval v to, co jím a piji. On sám mi v této proměně pomáhá. Nechci mu klást překážky!

Zdroj: Nedělní liturgie

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?

Proč se Velikonoce nazývají Velikonoce?
(22. 4. 2019) Proč neříkáme třeba Vajíčkonoce? Nebo Jaronoce?

Velikonoce - svátky jara?

(21. 4. 2019) Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam...

Velikonoce

Velikonoce
(21. 4. 2019) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc

Velký pátek

(18. 4. 2019) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Zelený čtvrtek

(17. 4. 2019) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Spouštíme novou službu – texty P. Richardse v češtině

Spouštíme novou službu – texty P. Richardse v češtině
(17. 4. 2019) Americký kněz P. Larry Richards zveřejňuje každý den na svém twittrovém účtu kratičký komentář k nějakému...

Rodinný život 2/2019

Rodinný život 2/2019
(16. 4. 2019) Ženy a muži – rozdílné světy, které se snaží najít vzájemnou rovnováhu. Dvě strany jedné mince. Jsou ženy horší...

Velikonoční rozhovor s redemptoristou Davidem Horáčkem. Sledujte živě v úterý od 19:00 ze Svaté Hory

(15. 4. 2019) O čem jsou doopravdy Velikonoce? Jak je prožívají na Svaté Hoře u Příbrami? Páter David Horáček, redemptorista a...

Květná neděle

Květná neděle
(14. 4. 2019) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od...