Navigace: Tematické texty K KřesťanstvíDelší texty Islám (Joseph kardinál Ratzinger)

Islám (Joseph kardinál Ratzinger)

Můžeme se zeptat také obráceně: Co může říci celosvětově posílený islám křesťanství?
Toto posílení islámu je fenomén s mnoha tvářemi. Jednak jsou tu ve hře finanční hlediska. Finanční moc, kterou získaly arabské země, jim umožňuje, aby všude stavěly velké mešity, zajistily přítomnost muslimských kulturních institutů a podobně. Ovšem to je přirozeně pouze jeden faktor. Druhým je posílená identita, nové sebevědomí. V kulturní situaci 19. a začínajícího 20. století, tedy až do šedesátých let, byla převaha křesťanských zemí průmyslově, kulturně, politicky i vojensky tak velká, že islám byl skutečně druhořadý a křesťanství, každopádně křesťanské civilizace, mohly představovat vítěznou moc světových dějin. Pak ovšem nastala velká morální krize západního světa, tedy křesťanského světa. Tváří v tvář hlubokým morálním rozporům Západu a jeho vnitřní bezradnosti - proti které se zároveň objevila nová hospodářská moc arabských zemí - islámská duše znovu procitla: My jsme také někdo, naše identita je lepší, naše náboženství odolalo, vy už nemáte vůbec žádné.

To je vlastně dnes pocit muslimského světa: Západní země už nedokážou hlásat morální poselství, mohou světu nabídnout pouze know-how; křesťanské náboženství odstoupilo, jako náboženství už vlastně neexistuje; křesťané nemají žádnou morálku ani víru, zůstaly jen jakési zbytky moderních osvícenských idejí; my však máme náboženství, které odolává.

Muslimové jsou dnes přesvědčeni, že islám se nakonec osvědčil jako životaschopnější náboženství a že má co říci světu, že jsou základní náboženskou silou budoucnosti. Dříve šaría a všechno s ní spojené už ustupovalo, teď nastoupila nová hrdost. A s ní přišel také nový rozmach, nová intenzita, chuť žít islám. To je velká síla, kterou islám má: My máme nepřerušené morální poselství od doby prorokovy, my řekneme světu, jak se má žít, křesťané to nedokážou. S touto vnitřní silou islámu, která fascinuje také akademické kruhy, se přirozeně musíme vypořádat.
(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 171-72


Témata: Křesťanství

Čtení z dnešního dne: Úterý 2. 9. 2025, Úterý 22. týdne v mezidobí

1 Sol 5,1-6.9-11;

Komentář k Lk 4,31-37: Pověst, která se o Ježíšovi roznesla, vycházela z jeho mocných činů. Tichá láska, kterou mu máme dát my, vyvěrá z Ducha svatého, kterého jsme přijali.

Zdroj: Nedělní liturgie

Pedagogické centrum v Praze hledná novou kolegyni či nového kolegu: Připravuje programy pro školy a realizuje tyto programy v kostelech, objektech škol a na dalších vhodných místech. Více zde 

sv. Řehoř Veliký (svátek 3.9.)

sv. Řehoř Veliký (svátek 3.9.)
(2. 9. 2025) Jeden z nejvýznamnějších papežů historie. Provedl církev a společnost dějinným přelomem mezi starověkem a…

Srozumitelně o synodalitě (kniha měsíce)

Srozumitelně o synodalitě (kniha měsíce)
(1. 9. 2025) Naslouchejme tomu, co Duch praví církvím. Malý průvodce synodalitou.

Den modliteb za péči o stvoření 1. září

Den modliteb za péči o stvoření 1. září
(30. 8. 2025) 1. 9. je příležitostí uvědomit si znovu své povolání spravovat svět a starat se o něj. Iniciativa Žít Laudato si´&…

Střední umělecká škola varhanářská

(29. 8. 2025) Hledáme zájemce, kteří by chtěli (i v budoucnu) studovat varhanářství (stavba, oprava, restaurátorství varhan).

Přímluvy dle aktuálního dění pro 22. neděli v mezidobí, cyklus C / 31.8. 2025

(29. 8. 2025) Veliká je moc Pána, je slaven pokornými lidmi. Společně s celou církví svěřme Bohu naše modlitby:

Umučení svatého Jana Křtitele (29.8.)

Umučení svatého Jana Křtitele (29.8.)
(28. 8. 2025) O umučení Předchůdce Páně podává zprávu evangelium Matoušovo (14,3-12) a Markovo (6, 17-29).

Sv. Augustin (svátek 28.8.)

Sv. Augustin (svátek 28.8.)
(27. 8. 2025) Narodil se roku 354 v Tagaste v Numidii (dnešní Souk Ahras v severovýchodním Alžírsku). Vynikal neobyčejným nadáním a…