Navigace: Tematické texty O Osobnosti, svatíJan Nepomucký (cca 1345 - 1393) Jan Nepomucký odmítl krále svým ne. Buďme staviteli mostů

Jan Nepomucký odmítl krále svým ne. Buďme staviteli mostů

 

Jan Nepomucký byl zabit,
protože odmítl krále svým „ne“ 

Na Janu Nepomuckém nás trvale oslovuje skutečnost, že byl zabit, protože odmítl krále svým „ne“, aby potvrdil své přitakání Kristu a církvi. To nás přivádí k myšlence na to, co v dějinách za různých autoritativních a totalitárních režimů museli vytrpět mnozí kněží a biskupové. Ve vašich dějinách s tím máte zkušenosti…

Vaší vlasti se toto týkalo ve čtyřech desetiletích, která následovala po druhé světové válce, a proto bych dnes spolu s vámi chtěl uctít památku všech, kteří s Boží pomocí měli odvahu odporovat režimu svým „ne“, aby si udrželi věrnost svému povolání a poslání. Je to zástup skrytých mučedníků, které neznáme. V pozadí vašich životů, vašich dějin jsou tito mučedníci…

Z této odvahy a evangelijní neochvějnosti, které svými kořeny dosahují až k vašemu svatému patronovi, se nikdy nesmí stát pouhá pamětní deska, visící na zdi, či muzejní exponát, svatý obrázek… Nikoli, tyto kořeny si mají podržet svou životnost, protože také dnes je zapotřebí jejich mízy! I dnes se v Evropě a všech koutech světa po křesťanech žádají mnohá „ne“, vyřčená na adresu mocností tohoto světa, aby se stvrdila „ano“, přitakávající evangeliu.

Někdy se jedná o politickou moc, jindy zase o ideologickou a kulturní, jejichž podmíněnost je jemnější a prochází skrze sdělovací prostředky, které mohou vyvíjet nátlak, způsobit ztrátu důvěry, vydírat, izolovat a podobně, či ještě hůře, dovést vás k zesvětštělému životu. Dávejte si pozor na duchovní zesvětštění, což je to nejhorší, co se církvi může stát. Vystříhejte se světského života, podle světských měřítek.

Svědectví sv. Jana Nepomuckého nás dnes více než kdy jindy upomíná na převahu svědomí nad jakoukoli světskou mocí.

 

Ježíš Kristus je most
i stavitel mostů (pontifex)

Svatý Jan Nepomucký je vnímán také jako ochránce mostů. On sám byl vržen do Vltavy z pražského Karlova mostu, a tak korunoval své svědectví. Vhodným způsobem k uctění jeho památky je stavět mosty tam, kde vládnou rozpory, odstup, nepochopení, či se dokonce sami stávat mostem, pokorným a odvážným nástrojem setkávání a dialogu mezi různými lidmi a skupinami protichůdných názorů. Tento povahový rys patří k totožnosti Kristova služebníka, jak ukazují životopisy mnoha svatých, kteří v konfliktních situacích byli tvůrci pokoje a smíření. 

Lépe to však zastanou také ženy, že? (obrací se k přítomným ženám): ono stavění mostů, protože žena dokáže stavět mosty lépe než my muži. A vy (stále se obrací k ženskému publiku) je naučte, jak se staví mosty.

Jak dobře víte, něco takového nelze konat bez modlitby. Mosty se budují nejprve každodenní neúnavnou modlitbou, přímluvnou modlitbou, aby se dva odlehlé a znepřátelené břehy mohly navrátit ke sdílení. V této souvislosti bych chtěl připomenout promluvu kardinála Martiniho, kterou pronesl v době války v Zálivu, v lednu 1991. Zvláště podtrhuji pasáž o přímluvné modlitbě, kde Martini říká: „Přimlouvat se znamená postavit se tam, kde je místo konfliktu a mezi jeho strany.  […] Je to Ježíšovo gesto na kříži“.

A zde se dotýkáme ústředního bodu: Ježíš Kristus je most a stavitel mostů (pontifex). On je naším pokojem, který strhává dělící přehradu nepřátelství (srov. Ef 2,14). A právě k Němu máme ustavičně směrovat a přivádět jednotlivce, rodiny i společenství, což činíme při ústředním momentu svého dne, když slavíme mši. V jejím centru nejsme a nesmíme být my, ale On! Varujme se, prosím, pokušení světskosti. Bratři a sestry, Pán z nás všech chce mít služebníky, nikoli primadony nebo hlavní aktéry, nikoli představitele smutných a průměrných příběhů. Nikoli, Pán z nás chce mít zápasníky. Pro každého z nás trvale platí heslo Jana Křtitele: „On musí růst, já však se menšit“ (Jan 3,30).

V  různorodosti naší společnosti se můžeme lépe cvičit v tom, jak být „mosty“ a služebníky kultury setkávání, kteří v druhém dokáží zachytit původní výjimečnost a zároveň společné lidství.

 

(Papež František 10. listopadu 2022)

Redakčně upraveno, zkráceno


Čtení z dnešního dne: Středa 29. 11.

1. čtení Dan 5,1-6.13-14.16-17.23-28; Evangelium Lk 21,12-19

Komentář k Dan 5,1-6.13-14.16-17.23-28: Statečně se postavit před mocné a upozornit je na „znamení“ je i dnes úkolem církve. Najdeme odvahu i uvnitř církve k prorockému postoji?

Zdroj: Nedělní liturgie

Odolal nabídce ´trafiky´ a šel na smrt - Svatý Edmund Kampián - svátek 1.12.

(29. 11. 2023) Svatý Edmund Kampián byl anglický kněz a jezuita, který pobýval i v Brně a Praze. Před popravou byl vyzván, aby se zřekl…

Co jsou roráty?

Co jsou roráty?
(28. 11. 2023) Prastaré adventní zpěvy, které se zpívají v brzkých ranních hodinách jen za svitu svící…

Blahoslavený Don Giacomo Jakub Alberione (svátek 26.11.)

(25. 11. 2023) První systematický apoštol médií ve XX. století

Kdy začíná advent?

Kdy začíná advent?
(24. 11. 2023) Datum 1. adventní neděle...

Pastorální teologie včera, dnes a zítra / Doporučujeme

Pastorální teologie včera, dnes a zítra / Doporučujeme
(24. 11. 2023) Úkolem pastorace není pouhé opakování správných zásad a jejich aplikování do života lidí, ale porozumění životu…

C. S. Lewis

(21. 11. 2023) ateista, konvertita, apologeta a ´tvůrce Narnie´ († 22. 11. 1963)

Advent

Advent
(20. 11. 2023) Základní informace, texty na nástěnky, adventní věnec, Advent pro děti....