Navigace: Tematické texty D DušeCitáty z Katechismu katolické církve Jednota duše a těla

Jednota duše a těla

362 Lidská osoba, stvořená k Božímu obrazu, je zároveň bytost tělesná i duchová. Biblické vyprávění vyjadřuje tuto skutečnost symbolickou řečí, když říká, že "Bůh vytvořil člověka, prach ze země a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem" (Gn 2,7). Celý člověk je tedy Bohem chtěný.

363 Výraz duše označuje v Písmu svatém často lidský život212 nebo celou lidskou osobu.213 Označuje však také to, co je v člověku nejniternější,214 co má v něm největší cenu,215 to, v čem je člověk obzvláště Božím obrazem: "duše" znamená duchový princip v člověku.

364 Tělo člověka se podílí na důstojnosti "Božího obrazu": je to lidské tělo, právě proto, že je oživováno duchovou duší, a že celá lidská osoba je určena stát se v Kristově těle chrámem Ducha svatého.216
"Člověk je jednota duše a těla. Jakožto tělesná bytost v sobě zahrnuje prvky hmotného světa; v něm dosahují svého vrcholu a pozvedají hlas k svobodnému chválení Stvořitele. Člověk proto nesmí pohrdat tělesným životem, nýbrž naopak, je povinen považovat své tělo za dobré a hodné úcty, poněvadž bylo stvořeno Bohem a posledního dne má být vzkříšeno."217

365 Jednota duše a těla je tak hluboká, že je třeba považovat duši za "formu" těla;218 to znamená, že díky duchové duši je tělo, které je složené z hmoty, lidským a živým tělem; duch a hmota nejsou v člověku dvě sloučené přirozenosti, ale jejich spojení tvoří jednu jedinou přirozenost.

366 Církev učí, že duchová duše je bezprostředně stvořena Bohem219 není tedy "zplozena" rodiči a že je nesmrtelná:220 nezaniká při smrti, ve chvíli svého oddělení od těla, a znovu se spojí s tělem ve chvíli konečného vzkříšení.

367 Někdy se rozlišuje duše od ducha. Tak svatý Pavel prosí: "Sám Bůh... kéž vás dokonale posvětí. Ať si uchováte ducha neporušeného a duši i tělo neposkvrněné pro příchod našeho Pána Ježíše Krista" (1 Sol 5,23). Církev učí, že takové rozlišení nezavádí v duši dvojakost (dualitu).221 "Duch" znamená, že člověk je už od svého stvoření zaměřen ke svému nadpřirozenému cíli222 a že jeho duše je schopna být bez vlastní zásluhy pozdvižena ke spojení s Bohem.


Témata: Duše

Čtení z dnešního dne: Úterý 13. 1. 2026, Úterý 1. týdne v mezidobí

1 Sam 1,9-20;

Komentář k 1 Sam 1,9-20 : Kéž i já dovedu vylévat své srdce před Hospodinem. On bude se mnou nejen v těžkých chvílích. A „postaví mě na nohy“.

Zdroj: Nedělní liturgie

Etty Hillesum (*15. 1. 1914) Naděje, která obstojí i uprostřed temnoty

Etty Hillesum (*15. 1. 1914) Naděje, která obstojí i uprostřed temnoty
(13. 1. 2026) Etty Hillesum (1914–1943) byla mladá žena z Nizozemska, která studovala práva i psychologii a během druhé světové…

Filipov – poutní místo, kam se putuje za tmy (13.1.)

Filipov – poutní místo, kam se putuje za tmy (13.1.)
(11. 1. 2026) Na samém severu Čech, ve Šluknovském výběžku těsně na hranici s Německem, leží nenápadná osada Filipov, dnes…

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2026) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Přímluvy - Svátek Křtu Páně, cyklus A / 11. 1. 2026

(9. 1. 2026) Jan Křtitel svědčil o Kristu: „To je Syn Boží.“[1] S důvěrou svěřme Bohu starosti, které sužují nás i…

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2026) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Žehnání domů - i ve válečné zóně

(3. 1. 2026) Postřehy z mezní zkušenosti františkánského kněze z válečného Allepa v Sýrii před několika roky.

Tři Králové (6.1.), K+M+B+

(2. 1. 2026) Slavnost Zjevení Páně (lidově Tří Králů) připomíná zjevení Boží slávy mezi lidmi. Čtení při mši svaté tento den mluví o…