Vylej před Bohem své srdce "Lidé, doufejte v Boha v každé době, před ním vylejte své srdce, - archív citátů

Navigace: Tematické texty D DůvěraDelší texty Ještě nemáte víru? (P. ThDr. Ludvík Dřímal)

Ještě nemáte víru? (P. ThDr. Ludvík Dřímal)

Ježíšův spánek má učedníky povzbudit, aby si vážili jeho důvěry

Téhož dne večer jim řekl: "Přeplavme se na druhou stranu!" Opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely. Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná. On však na zádi lodi na podušce spal. Učedníci ho probudí a řeknou mu: "Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?" Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Zmlkni, utiš se!" I ustal vítr a bylo veliké ticho. Ježíš jim řekl: "Proč jste tak ustrašení? Ještě nemáte víru?" Zmocnila se jich veliká bázeň a říkali jeden druhému: "Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?" Mk 4,35-41

Ježíš klade apoštolům (ale i nám) dvě otázky: "Proč jste tak ustrašení?" a "Ještě nemáte víru?"
Víme, že existují lidé bázliví, vyděšení, ti, kteří utíkají před každým nebezpečím a od každé zodpovědnosti. Existují naopak lidé odvážní, někdy až příliš riskující, vrhající se rádi do nebezpečí. Apoštolové nejsou vylíčeni ani tak, ani tak. Nechybí jim ani odvaha ani rozvaha: odvaha vydat se v noci na širé jezero a rozvaha, že to zvládnou, vždyť se na něm velmi dobře vyznali. Proč však nebo jak to, že svou odvahu ztrácejí, když přece určitě to nebyla první bouře v jejich rybářském životě?

Podívejme se zblízka na jinou pozoruhodnou okolnost: Ježíšův spánek uprostřed bouře lze stěží vysvětlit pouze fyziologicky, že to bylo vyčerpáním po práci. Kdo by dokázal spát na rozkymácené loďce, když mu vlny studené vody stříkají takřka do obličeje?

Může tedy mít věta, že Ježíš"spal", ještě jiný význam? Ježíšův spánek je znamením důvěry. Ježíš důvěřuje, a tak spí. Jeho spánek odkazuje na to, že on má důvěru. Má důvěru ve svého Otce, jemuž se svěřil a s nímž je ve spojení od okamžiku vtělení. Ježíš má ale důvěru i ve své učedníky. Svěřil se jim, přenechal jim odpovědnost za řízení člunu. A klidně spí, protože spoléhá na jejich umění a rozvahu. I tím je jejich mistr. Věnuje jim svou naprostou důvěru, nechce nad nimi bdít, kontrolovat, vytýkat, kritizovat ani opravovat, ale nechává je jednat s plnou zodpovědností. Přitom jim zůstává nablízku. Jeho spánek je má povzbudit, aby si vážili jeho důvěry. To, co se jim jeví jako lhostejnost, to je ve skutečností ohleduplná a diskrétní účast; to, co se jim jeví jako nepřítomnost, je naopak nejhlubší přítomnost.

Zde někde můžeme zahlédnout vlastní úmysl evangelisty, inspirovaného Duchem svatým. Čtenáři evangelia mají čerpat více odvahy a statečnosti z vědomí důvěry, kterou jim Kristus Pán projevuje, než ze své vlastní víry. Z tohoto vyprávění mají opět zažít, že Pán, kterého poslouchá i vítr a moře, že tento Pán jim bezmezně důvěřuje. Zůstává jim nablízku i v jejich úzkosti a tísni. Dokonce i při ztroskotání (lodi) jejich víry stojí při nich a neodnímá jim svou důvěru.

Kdo Kristu důvěřuje, ten není ušetřen zkoušek. Prožívá něco podobného, čím prošel na své pozemské cestě sám Kristus. Proto není důvěra ničím snadným. Křesťané v Palestině kolem r. 70 byli vyděšeni vyhlídkou na cestu, která tehdy dovedla Ježíše na kříž. Konejšili se tím, že od Velikonoc dál už cesta utrpení a smrti patří minulosti a církev, jistě ne idylicky, ale přece jen v klidu poputuje cestou k nebi. Tento sen je však Novému zákonu cizí a zejména evangeliu podle Marka. Moc zmrtvýchvstalého zakusí obec věřících jen tehdy, nebude-li se zdráhat následovat ho cestou kříže.

Život učedníků, život křesťanů v prvním století, kterým je evangelium adresováno, a vůbec náš vlastní život se pohybuje mezi obavami, strachem a důvěrou. Zkusme se zastavit u významu scény Ježíšova spánku. Může se pro nás stát ústřední scénou, kolem níž se točí celý příběh. I ona totiž skrývá povzbuzení, jakkoliv se to zdá nelogické či rozporné.

***

Se svolením převzato z časopisu Rodinný život 1/04, který vydalo Centrum pro rodinný život.


Témata: Důvěra

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 7,55-60; Žalm 97; Zj 22,12-14.16-17.20
Jan 17,20-26

„Aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich…“ Boží láska mezi Otcem a Synem je Duch svatý, není to věc, cit, emoce, ale někdo – božská osoba, ten, který tepe Božím životem. Tento dar nám Ježíš vyprošuje. Snaží se nás tak vtáhnout do Božího života. To jde? Ale vždyť to je cíl celé Ježíšovy mise: abychom měli účast na radosti, plnosti Božího života. To není teorie, hezké čtení k nedělní kávě, ale skutečnost, která mnohým lidem dala sílu vydat se pro Boha, evangelium, hlásání naděje i na smrt. K tomu jsme dnes pozváni!

Zdroj: Nedělní liturgie

Letnice, Svatodušní svátky...

(29. 5. 2022) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)…

Sestra Maria Restituta Kafková – dobře zpracovaný dokument k poslechu

Sestra Maria Restituta Kafková – dobře zpracovaný dokument k poslechu
(24. 5. 2022) Gestapo si pro ni přišlo na operační sál. Smrt našla pod gilotinou. Řeholnice Marie Restituta Kafková…

26. KVĚTNA - SV. FILIP NERI

(24. 5. 2022) Filip Neri se narodil dne 21. července roku 1515 ve Florencii v rodině Františka a Lukrecie z Mosciana. O jeho dětství…

Svatodušní novéna

(23. 5. 2022) Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého. Podklady k…

Světový den sdělovacích prostředků

Světový den sdělovacích prostředků
(22. 5. 2022) Světový den sdělovacích prostředků se připomíná vždy na 7. velikonoční neděli, neboli týden před Slavností seslání Ducha…

Nanebevstoupení Páně

(22. 5. 2022) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…