K ďáblovi se nesmíme přibližovat, ani s ním vést dialog. Je sice přemožen, ale je stále nebezpečný

Kázal dnes o tom, jak se chránit před šalbami Zlého. Podnět si vzal z dnešního evangelia (Jan 16,5-11), ve kterém Ježíš mluví o seslání Ducha svatého, který »usvědčí svět ze soudu: že vládce tohoto světa je už odsouzen«. „Mohli bychom říci, že vládce tohoto světa čili ďábel umírá. V každém případě je odsouzen, ale je to svůdce, a my se, bohužel, rádi necháváme klamat“ – konstatoval Petrův nástupce.

„Ďábel má tuto schopnost, je schopen svádět. Proto je těžké pochopit, že je poražen, neboť se prezentuje se značnou mocí. Slíbí ti spoustu věcí, obdaruje tě překrásně zabalenými dary, ale nevíš, co je uvnitř. Obal je však hezký. Svádí nás takovýmto balíčkem, aniž by nám dal spatřit, co je v něm. Dovede své návrhy předkládat naší marnivosti a zvědavosti.“

Lovci říkají – pokračoval papež – že není radno přibližovat se k umírajícímu krokodýlovi, protože ještě dovede zabít jediným úderem ocasu. Podobně nebezpečný je ďábel. Všechny jeho návrhy jsou lež a my pošetilci jim věříme. Ďábel je obrovský lhář, otec lži. Umí dobře mluvit, umně opěvuje, aby obelhal. Je poražený, ale předstírá, že vítězí. Jeho světlo oslňuje jako ohňostroj, ale pomíjí a hasne. Avšak Pánovo světlo je mírné a nepomíjivé.

Ďábel – řekl dále papež – nás svádí, dovede se dotknout naší marnivosti a zvídavosti, a my na všechno naletíme, podlehneme pokušení. Ačkoli poražený, je tedy nebezpečný. Před ďáblem se musíme mít na pozoru,“ poznamenal papež a vybídl k bdělosti, modlitbě a půstu. Jen takto, jak doporučuje Ježíš, se přemáhá pokušení. „Zásadní je nepřibližovat se k ďáblu, protože je jako vzteklý a rozzuřený pes, který je sice přivázán, ale není radno jej hladit, protože kouše.“

„Pokud vím, že se duchovně přibližuji k onomu myšlení, oné vůli a přikláním se tam či onam, přibližuji se vzteklému, uvázanému psu. Prosím, nedělejte to! Někdo řekne: »Mám těžké zranění...« - Kdo ti je udělal? »Pes.« - A byl uvázán? - »Ano, šel jsem jej pohladit«. – Máš tedy, cos chtěl. - Nikdy se nepřibližujme proto, že je uvázán. Nechme jej uvázaného tam.“

Musíme se vyvarovat vedení dialogu s ďáblem, což však neučinila Eva, která se domnívala, že je velká teoložka, a padla. Ježíš si tak nepočíná. Na poušti odpovídá pokušiteli Božím Slovem. Vyhání démony, někdy se jich zeptá na jméno, ale nevede s nimi dialog. S ďáblem se dialog nevede, protože jinak nás přemůže. Je inteligentnější než my. Předstírá, že je andělem světla, ale je andělem  tmy, andělem smrti“ – upozorňoval papež.

„Je odsouzený, poražený, spoutaný a dokonává, ale je schopen vraždit. My se máme modlit, činit pokání, nepřibližovat se k němu a nevést s ním dialog. A nakonec jít za matkou, jako děti. Když mají děti strach, jdou za maminkou... například, když mají zlé sny. Jděme za Madonou, Ona nás střeží. Církevní otcové, zvláště ruští mystici říkají, že v duchovních zmatcích je třeba se utíkat pod plášť Matky Boží. Jděme za Matkou. Ona kéž nám pomáhá v tomto boji proti poraženému, připoutanému psu, abychom zvítězili.“

Kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

(mig)