Upadl jsi, nebo upadla? Ale vždy jsi milován a milována a Bůh ti důvěřuje! - archív citátů

Navigace: Tematické texty Č ČlověkDelší texty Kdo zná člověka (Walter Kasper)

Kdo zná člověka (Walter Kasper)

Nic na světě není dost široké a veliké, aby to naplnilo šíři, hloubku a výšku lidského srdce. Naši svobodu může naplnit jen společenství a přátelství s jinou svobodou. Ale i lidská svoboda je konečná; na své hranice narazí, z lidského hlediska, nejpozději při smrti. Člověka by mohla naplnit jen dokonalá svoboda, jen nekonečný, věčný život. Člověk tedy překračuje člověka o nekonečno (B. Pascal). Jen Bůh je dost veliký, aby dovedl naše srdce k vnitřnímu pokoji. Nepokojné je naše srdce, pokud nespočine v Bohu (Augustin).

To je tedy paradox člověka: Sám v sobě míří nad sebe. Bytostně usiluje o naplnění, které si sám nemůže dát. ... Člověk tedy stojí mezi Prométheem a Sisyfem, mezi velikášskou pýchou a zoufající malomyslnosti. Kdo mu pomůže v této lidsky bezvýchodné situaci?

Odpovědí, která je nakonec jedině možná, je zvěst o milosti. Říká, že to, k čemu je člověk stvořen a povolán, čeho však nemůže vlastní silou nikdy dosáhnout, mu daruje z čiré milosti Bůh. Ba více: Milost není "něco", co nám Bůh daruje, milost je sám Bůh; milost je Boží sdělování a darování sebe člověku. Vykoupení je tedy nejen od Boha, vykoupení je vykoupení v Bohu; je to nejužší přátelství a společenství s ním. Zbožštění člověka (abychom užili výrazu Otců) je pravé zlidštění člověka a jeho nejvlastnější naplnění. Vtělení Boha v Ježíši Kristu a naše účast na tomto vtělení v Duchu svatém je proto cílem a smyslem stvoření. Ježíš Kristus nám vposledku zjevuje nejen to, co je pro nás Bůh; zjevuje nám také cíl a smysl člověka, odhaluje člověku člověka. Člověka zná jen ten, kdo zná Krista.

(Walter Kasper: O víře, Brno, Cesta, 199O, 47-48)


Témata: Člověk

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ex 34,4b-6.8-9; Žalm Dan 3,52-56; 2 Kor 13,11-13
Jan 3,16-18

Bůh dal svého Syna? Někdy nesprávně za slovem „dát“ rozumíme, že Bohu Otci je Syn lhostejný. Ale toto slovo znamená také darovat. Bůh Otec miluje Syna. Ale také miluje stvoření, svět, člověka. Proto dovolí, daruje světu svého milovaného Syna, aby svět zachránil. Snad lépe: aby svět přivedl zpět ke svému Stvořiteli. Mezi Otcem a Synem je naprostá jednota, vzájemné sebedarování. Tak jsme i my lidé pozváni, abychom se každý sám za sebe daroval zcela Bohu. Takové odevzdání se lze učinit jen v síle a moci Ducha svatého a znamená, že současně do svého života naplno přijímáme Boha. Dnešní slavnost také může být vrcholem celého postního a velikonočního úsilí – odevzdat se Bohu.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatý Norbert – zasažený bleskem (6. červen)

(4. 6. 2023) Norbert (asi 1085 – 1134) byl zprvu podjáhnem ve službách kolínského arcibiskupa a později císaře Jindřicha V. S…

Invaze spojeneckých vojsk v Normandii (výročí 6. června 1944)

(4. 6. 2023) Není zapotřebí jen lidí odvážných, chytrých a silných…

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(3. 6. 2023) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

5. června -´Světový den životního prostředí´

(3. 6. 2023) Sama Země má svou důstojnost, kterou máme respektovat. (Benedikt XVI.) 5. 6. se připomíná "Světový den životního…

Ubožáku, tobě se líbí křesťanství?

(31. 5. 2023) Sv. Justin, mučedník - svátek 1.6.

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(29. 5. 2023) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.

Noc kostelů

Noc kostelů
(29. 5. 2023) Základní informace o Noci kostelů.