Vzkříšení znamená, že Bůh je mocnější než zlo a smrt. - archív citátů

Navigace: Tematické texty H HříchDelší texty Kněz nemá v lidech vzbuzovat pocit viny (B. Schellenberger)

Kněz nemá v lidech vzbuzovat pocit viny (B. Schellenberger)

Kněz nemá v lidech vzbuzovat pocit viny, ale jasné vědomí hříchu. Pocit viny pramení z toho, že si uvědomím, že někdo, na kom mi záleží, mě považuje za špatného. Je to tedy něco, co přichází zvenku.

„Citlivost pro hřích není jen pocit viny vůči nějaké autoritě, třeba rodičů, církve nebo i Boha. Skutečný hřích nespočívá v tom, že poruším zákon, který přichází odněkud mimo mne, nikoli: skutečný hřích spočívá v tom, že poruším nejvnitřnější životní zákony své vlastní podstaty. Tyto životní zákony, říká naše křesťanská teologie, jsou zároveň skutečné, vlastní a nejhlubší zákony Boží, neboť Bůh mě stvořil podle svého obrazu a podoby. Citlivost pro hřích je citlivost pro to, že neodpovídám své vlastní nejhlubší skutečnosti, záměru Božímu se mnou, neboť Bůh mě vymyslel jako „velmi dobrého“ (sr. Gen 1,31), a že proto žiji ve stavu nepoctivosti, zdání, iluze a lži, ba dokonce že vůbec skutečně nežiji.“ (36-37)

„Mít citlivost pro hřích znamená, že mi došlo, jak jsem nejen morálně (to by bylo příliš povrchní, a většinou se omezujeme na tuto povrchnost), nýbrž duchovně nemocný nebo dokonce mrtvý.“ (37)

Duchovní smrt znamená, že jsem vnitřní falší oddělen od poctivosti života, sobectvím od lásky, iluzí od skutečnosti, životní lží od pravdy, a to nejen pro sebe, ale i pro druhé. Citlivost pro hřích ukazuje můj stav, tedy to, co jsem, nikoli jen to, co jsem nyní udělal špatně. A také, že nežiji plně, správně, že se zraňuji a ničím.

K poznání hříchu dochází především v životních krizích: Je to zkušenost selhání, slabosti v lásce a věrnosti, zmarnění nejlepších možností. A právě v takové situaci, kdy se člověku otevřou oči a on si připadá nahý a bídný jako Adam a Eva po pádu a je tím otřesen, zaznívá radostná zvěst, že Bůh i tak člověka miluje a přijímá a že nic není ztraceno. Mnoho lidí k této zkušenosti nikdy nedojde a jen vyznávají jednotlivosti, aby došli rozhřešení!

Bernardin Schellenberger: Wider den geistlichen Notstand Erfahrungen mit der Seelsorge, Freiburg Herder, 1991, s. 34-4O)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 10,34a.37-43; Žalm Žl 118,1-2.16ab+17.22-23; Kol 3,1-4
Jan 20,1-9

Ráno po sobotě je pro křesťanství ten nejzásadnější moment. Pán, který zemřel na kříži, není v hrobě. Cosi v řádu světa je jinak. Důvodem není další zločin, ale Bůh – Ježíš, náš Pán, který do dějin vstoupil nikoli, aby se nechal pohltit zlem, ale aby zlomil moc zla. My jsme zvyklí na tep světa, zlo, které tak často vyhrává, smutek prohry, když dobro opět nemělo navrch. Ale počítáme i s Bohem, který do dějin vstupuje a tajemně se dotýká křížů a hrobů, na nichž láme moc zla a dává povstat k životu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(20. 4. 2025) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2025) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Bílá sobota

(18. 4. 2025) Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den…

Velký pátek

(17. 4. 2025) Velký pátek je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži.

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů
(15. 4. 2025) Kněz Giovanni Minzoni rozuměl toxickému náboji ideologií

Zelený čtvrtek

(15. 4. 2025) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. 

Velikonoční triduum

Velikonoční triduum
(14. 4. 2025) Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame.