Kritéria pro poznání vůle Boží (Michael Schneider)

Kritéria pro poznání vůle Boží:
1. Snažit se co nejlépe rozumět sobě a svému životu.
2. Spolehnout se na svou existenciální vnímavost a spoléhat na radost a důvěru. Boží zvěst je radostná, nikoli hrozící (Froh-Botschaft - Droh-Botschaft). Nedostaví-li se po dlouhé době radost a důvěra, nejde o vůli Boží. Jestliže řekneme Bohu, aby s námi dělal, co chce, a přitom se bojíme, že nám vezme to, čeho si nejvíce ceníme, pak jsme nepochopili Boží vztah k lidem! "Ne úzkost a strach, ale pokoj, radost a spočinutí jsou rozlišovacími znaky Boží vůle." (101) Také spěch je spíše znamením ducha zla.

3. Uskutečňovat, co poznáme z evangelia, i když je to nepatrné - to ale dělat cele. Odevzdání se Ježíši ve všedním dnu je znamením odevzdání života. Nechtít udělat hned vše - to, co přesahuje naše síly. To neznamená lenost: Bůh nás nepřetěžuje, ale vyzývá a táhne vzhůru. Ptát se, co by dělal Kristus.

4. Každé volání Boží je volání k větší svobodě a k růstu života, lásky a nasazení. Roste ovoce Ducha a stává se účinnější. Falešná horlivost je spojena s netrpělivostí, pýchou, povýšeností... nedostatkem lásky. "Křesťanské rozhodnutí je zaměřeno apoštolsky - na větší nasazení ve světě a v církvi.

5. Jestliže je touha po Bohu pravá, roste prodlením. Jestliže prodlením ochabuje, nebylo to volání Boží. "Vytrvalost je silou dobrého činu..." (107) "Kdo vytrvá až do konce, bude spasen." (Mt l0,22)

6. Nejen víra přichází ze slyšení, ale i poznání a správná interpretace Boží vůle. Slyšet hlas druhých!
"Může být též charismatem rozlišit, kdy je utrpení odporu proti vlastnímu poslání křížem, kterým má být požehnáno pravé poslání, a kdy je to znamení, že snaha nepochází od Boha." (11O) Ne my si volíme Boha, ale on si volí nás (J l5,16) Naší věcí je rozlišovat, Boží věcí je rozhodovat.

(Michael Schneider: Das neue leben, Freiburg Herder 1987, s. 100-110)