Otevřená nebesa osvěcují mé životní putování. Když se zahledím do těchto zářivých nebes, dostávám odvahu  - archív citátů

Navigace: Tematické texty K Křížové cestyRůzné křížové cesty Křížová cesta MAMINEK ze Stodůlek

Křížová cesta MAMINEK ze Stodůlek

Křížová cesta vytvořená společenstvím maminek na mateřské ve farnosti Praha Stodůlky.

Na přípravě této křížové cesty se podílelo 5 maminek a napsaly ji z vlastních zkušeností a nápadů (až na 3 zastavení, které byly převzaté z internetu viz link).

Martina R.
(Velikonoce 2023)

 

1. zastavení – Pilát odsoudil Ježíše na smrt

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Za co tě odsoudili, Ježíši? Za to, že jsi uzdravil příliš mnoho nemocných? Byl jsi příliš milosrdný? Nebo za to, že jsi trávil příliš mnoho času tichým rozmlouváním se svým nebeským Tátou? Odsoudili tě, ale tobě tím nezamotali hlavu natolik, abys i ty sám sebe odsoudil. Odvádějí tě od Piláta a ty pořád víš, kdo jsi a proč tu jsi, jaký je úkol tvého života.

Ty vidíš a víš, určitě ti neunikne žádný odsudek, který připravuje člověk člověku. Ty vidíš a víš, za jaké hlouposti dokážou lidi odsuzovat maminky. Některou za to, že prý má moc dětí, jinou zas, že jich má příliš málo. Za to, že je prý dává do školky příliš malé, nebo za to, že je do školky ještě nezapsala. Za to, že je na ně prý moc přísná, anebo že na ně přísná není… Jak snadné je ztratit se v bludišti odsudků a zapomenout, že mám být mámou, že chci být mámou, že lidské odsudky neznamenají, že jsem jako máma zklamala i v tvých očích. Ale ty jsi ten, kdo neodsuzuje, kdo fandí a povzbuzuje, postav mi to jako světlo před oči a veď mne navzdory lidským odsudkům svou cestou.

 

2. zastavení - Vojáci vložili na Ježíše kříž

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Pane Ježíši, ty jsi z lásky k nám vzal na svá ramena kříž a nesl ho až na Golgotu.

Narozením našich dětí jsi nás, Pane, požehnal nevýslovně velkým požehnáním. Staly jsme se matkami a dennodenně zakoušíme lásku, obětavost a radost z tohoto povolání. Avšak stává se, že v našich životech pocítíme nejen lásku, ale i kříž. Má různou podobu. Nemocné děti, hádky s manželem, vyzrazení tajemství od kamarádky, odsouzení našich výchovných postupů společností… Kříž nás neustále pronásleduje a tahá k zemi. Neustále si stěžujeme a máme chuť to všechno vzdát. Pak se podívám na Tebe a klesnu na kolena. Tys´ to přece taky nevzdal. Prosíme tě, nauč nás přijímat naše kříže a neztrácet naději. Pomoz nám, abychom na Tebe nezapomínali. Pane prosím připomínej nám, že lásku bez kříže nenajdu a kříž bez lásky neunesu.

 

3. zastavení - Ježíš padá pod křížem poprvé

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Ježíše obklopuje hněv a nenávist krvelačných vojáků. Tíha kříže je tak veliká, že sráží Ježíše k zemi. Láska Ježíšova srdce je však silnější než zlo, které se zdá neúnosné. Ježíš povstává a jde dál, aby dokončil své poslání.

Ježíši, zažil jsi chvíle, kdy jsi padnul na kolena pod tíhou kříže. I my maminky to důvěrně známe. Padáme třeba u toho, když se naše děti vztekají. Jednou se mé dítě tak vztekalo, že si lehlo na zem do louže a kopalo kolem sebe. Měla jsem v té době ještě miminko v kočárku a stála tam nad ním v dešti. Nakonec jsem ho musela vzít násilím do náruče a odnést k domu. Ale tam jsem nevěděla, jak otevřít dveře, držet si je, snést kočárek 3 schody dolu a do toho držet mé vztekající dítě v náručí. Tenkrát mě zachránila sousedka, která mého syna vzala a doslova ho nacpala do domu. Odnesla jsem miminko 3 patra do postýlky a vrátila se pro svůj “poklad”, který zatím ležel v přízemí a neustále kolem sebe kopal. Doma jsme se pak tulili, dokud neusnul. Já pak dlouze brečela a bála se, zda je vůbec v mých silách zvládnout roli maminky více dětí. I to jsou situace, se kterými se musíme vypořádat. Díky Pane za to, že jsi to právě ty, kdo nám pomáhá vždy znovu a znovu vstát. A díky za to, že nám ukazuješ, že nemusíme vždy vše ustát, že i ty padáš stejně jako my a že to není žádná ostuda. 

 

4. zastavení  - Ježíš potkává svou maminku, pannu Marii

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Dav nemá smilování. Téměř nikdo se k tobě, Ježíši, nechce na tvé křížové cestě přiznat. Každý se bojí. Dokonce ani učedníci ti nejsou nablízku. Jen tvou maminku nezastaví nic. Ta, která tě zná od prvního dechu. Ta, která celý tvůj život uchovává ve svém srdci. Ona si je jistá tím, kdo jsi, tvou cestou i posláním. Najde si tvé oči. Je to pohled, který proniká od srdce k srdci. Je plný bolesti, ale i lásky a pochopení. Je to setkání s láskou a ta ulehčuje nést každé břemeno.

Má dcera nemůže spát. Uchlácholím ji ke spánku na 10 minut, a pak ji probudí neustávající svědění kůže. Je jí teprve pár měsíců a neustále potřebuje být v mém náručí. Celá domácnost stojí a starší dcera se také dožaduje mé náruče. I v noci ji musím hlídat, aby si nejhorší ložiska nerozškrábala. Každý z mých blízkých se jejího stavu bojí, nikdo si netroufá angažovat se do takové pomoci. Jenom má maminka, která mě zná. Stačí jí pouhý pohled a nerozmýšlí se, zda mi ulehčí nést mé břemeno a co jí to bude stát. Je to setkání s láskou, která chce sloužit. Děkujeme ti, pane Ježíši, za naše maminky, skrze něž jsme jako první poznaly odraz tvé lásky, a také za to, že ve tvé matce můžeme mít vzor mateřství, který nepodléhá žádným výchovným trendům.

 

5. zastavení – Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Trmácíš se z pole, Šimone, urvaný prací, vyčerpaný námahou, a v hlavě ti běží jediná myšlenka: "Už abych byl doma. Už abych tu dnešní lopotu mohl hodit za hlavu." Každý terapeut, každý doktor, každý kouč by tě pochválil: "To je dobře, že znáš své hranice. To je dobře, že víš, když ti dojdou síly." A v tu chvíli tě zastavují a říkají: "Pojď sem, poneseš Ježíšovi kříž, ten už nedonese nic nikam." A je ti k ničemu, že poznáš, když jsi na hranici svých sil. Říkáš si: "Ne, ne, ne, to je to poslední, co jsem teď potřeboval," ale odmítnout nemůžeš. Jindy je tvou zodpovědností hlídat si hranice, abys nevyhořel, ale teď ti život nedává na vybranou. Unavený neseš kříž vyčerpanému Ježíšovi.

Trmácím se z lékárny, jsem máma urvaná nemocí, a v hlavě mi běží jediná myšlenka: "Už abych byla doma. Antibiotika mi pomůžou, a zatímco se o děti postará škola, odpočinu si." A v tu chvíli mi volá dětská doktorka: "Vaše děti to mají taky. Vyzvedněte jim léky a nejmíň deset dní se o ně doma postarejte." Říkám si: "Ne, ne, ne, to je to poslední, co jsem teď potřebovala. Když se budu starat o nemocné děti, tak se sama snad ani neuzdravím," ale odmítnout nemůžu. Měl by ses dívat na cestu, Šimone, abys nezakopnul, ale ty upíráš oči ke Golgotě. Nedivím se ti, že z nesení Pánova kříže nezvládáš mít radost, ale aspoň víš, kdy tvoje šichta skončí. Tam, kde Jeho největší šichta začne. Šichta pro tebe a pro mne. O tom, co teď vnímáš, že je za hranicí tvých sil, budeš moci později říct: "Dovolil mi, abych spolu s ním šel tam, kde mne zachránil. Směl jsem být u toho."

 

6. zastavení: Veronika podává Ježíši šátek

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Pán Ježíš si utírá zkrvavenou tvář šátkem od Veroniky. S díky jí otiskne podobu své tváře do šátku.

Sedím na dětském hřišti a pláču. „Už nemůžu dál. Je toho na mě příliš, Bože.“ Pořád nemocné děti, manžel v nočních směnách, nejlepší kámoška se odstěhovala, neustále zvyšování cen. Všechno zahaluje černočerná mlha. Dívám se do dálky. Najednou se někdo ozve a přisedne si ke mě sousedka s dcerkou. Podává mi kus koláče, co dnes pekly, a najednou si hodinu povídáme. Duše i mysl se uklidnily a najednou ta černá mlha již není tak strašidelně ošklivá. Večer usínám s vděkem za dar kamarádství. Pane Ježíši Kriste, nauč nás být vnímavými a laskavými ženami, jako byla Veronika. Kéž bychom měli vždy odvahu podat pomocnou ruku a nepřehlíželi sobecky kříže jiných kolem nás. 

 

7. zastavení: Ježíš pod křížem padá podruhé

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Všechny to známe: únava, vyčerpání. Padáme pod tíhou povinností a starostí – hora špinavého prádla, nemocné dítě, poznámka v žákovské knížce, pětka ze zeměpisu, manžel přišel rozzlobený z práce, bolí mě zub, potřebuji ještě dokončit něco do práce a zaskočit k babičce, která telefonovala a vyčítala nám, že je sama a že na ni nemá nikdo čas. Nestíháme. Honíme sebe a honíme i lidi kolem sebe. Padáme, protože je to nad lidské síly, a pak jsme unavené tak, že by člověk nejraději někam „zalezl“ a všechno zaspal. Kámen únavy, vyčerpání a spěchu je dalším kamenem, který tíží a tlačí. Pane Ježíši, Ty víš, co je to být unavený a vyčerpaný. Být někam vlečen bez radosti a pokoje v srdci. Pokládáme na Tvou křížovou cestu kámen únavy, vyčerpání a spěchu a prosíme Tě, nauč nás rozpoznávat chvíle, kdy se máme zastavit a odpočinout si, abychom mohli jít dál v pokoji a v radosti. Ty jsi tam, kde lidé žijí, Ty jsi tam, kde je pokoj.

 

8. zastavení – Ježíš potkává plačící ženy

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

V davu kolem odsouzeného šlo velké množství lidí, mezi nimi také ženy, které nad ním naříkaly a plakaly.

Pláč je neodmyslitelná součást každé ženy i matky. Pláčeme, když v noci bdíme s miminkem, pláčeme, když tápeme ve výchově, když máme o své děti strach, když se hádáme s manželem. Pláčeme ale i když naše děti udělají první samostatné krůčky nebo když jdou poprvé samy ven. Pane Bože, děkujeme ti za to, že jsi nás ženy uschopnil k tomu prožívat své emoce naplno. Jsme to převážně my, které díky této své schopnosti učíme své děti vyznat se ve svých pocitech. Díky za všechny ty chvíle, při kterých jsme plakaly. Vždy si v nich byl s námi a měl jsi pro nás připravenou svoji náruč.

 

9. zastavení - Ježíš padá pod křížem po třetí

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Slunce sálá a vzduch je těžký. Golgota už je na dohled. Kolem všudypřítomný prach a neustálé pobízení biřiců. Čím déle kříž neseš, tím je těžší. Zarývá se ti do ramene. Chceš udělat další krok, ale v tom opět padáš. Všechny rány se znovu ozývají.

Když se mi narodilo druhé dítě, doufala jsem, že bude zdravé. Bohužel se u něj ale projevily stejné zdravotní problémy jako u prvního dítěte. Myslela jsem si, že jsem tu bolest už překonala, že teď už vím, co dělat a zvládnu to lépe. Místo toho přišla ale bolest ještě větší, rozjitřila staré rány. Znovu jsem padla pod stejným křížem. Díky tobě, Pane Ježíši, že jsi to nevzdal ani napotřetí. I když jsi věděl, co tě na konci cesty čeká, znovu jsi vstal a šel až na Kalvárii. Děkuji ti, že neexistuje situace, v níž bys ty nebyl přede mnou a se mnou.

 

10. zastavení: Vojáci ukradli Ježíšovi oblečení

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Křížová cesta je u konce. Odsouzený už nemá žádná práva, ani žádný úkol. Jen umřít. Berou mu i tu poslední důstojnost, jeho šaty. Ježíš přišel o všechno.

Zkusme se zase chvíli zamyslet: Na kterých věcech (předmětech) mi hodně záleží? Kterých věcí bych se dokázala snadno vzdát? O kterou věc bych rozhodně nechtěla přijít? Jaké je to u mých dětí? Na čem jim záleží? Dokážou se vzdát svých oblíbených věcí? Kolik lidí každodenně přichází o všechno - o domov, o práci, o vztahy, o zdraví, o majetek. Zůstávají ve světě bez prostředků, bez pomoci, bezmocní… Bída a bezmocnost je jako kámen, který leží na srdci a tlačí. Pane Ježíši, Ty víš, co to je, když člověku nezbývá nic jiného než holý život. Pokládáme na Tvou křížovou cestu kámen lidské bídy a bezmoci. Prosíme Tě za všechny lidi, kteří se ocitli v takové situaci, a prosíme také za sebe, abychom zvládli chvíli, kdy budeme odevzdávat vše, co tady na zemi máme.

 

11. zastavení - Ježíše přibili na kříž

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Pane, tvé utrpení, které jsi dovršil až do konce, je mým spasením. V tvých ranách se vždy můžu ukrýt a vložit do nich všechna svá trápení.

Jako maminky zakoušíme skrze děti hodně bolesti nebo nepohodlí. Začíná to těhotenskými nevolnostmi, bolestmi zad, výkyvy nálad. Někdo je celé těhotenství připoután na lůžko. Následují samotné porodní bolesti. Komplikace při kojení, obrovské proměny těla. Když pak vidíme naše děti trpět, láme nám to srdce a nejraději bychom vzaly jejich bolesti na sebe.

Pane Ježíši, ty ses nechal skrz naše bolesti a pády přibít na kříž. Děkuji ti za tvou nesmírnou lásku, díky níž ses za nás obětoval. Děkuji ti za to, že obzvláště díky roli matky nás této obětující se lásce učíš.

 

12. zastavení - Pán Ježíš na kříži umřel

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Musí to být naprosto šílená zkušenost, Ježíši, při smrti na kříži nesmět dohlédnout k lásce nebeského Tatínka. Zažívat kromě nesnesitelné fyzické bolesti také samotu toho, který v onen okamžik nesmí cítit přítomnost a blízkost Boha, který neopouští. Ty víš nejlíp, co je bolest samoty zač. Ty jsi s každou mámou, která uvízla doma s nemocnými dětmi druhý, třetí, čtvrtý týden v kuse a ptá se: “Jak tě mám, Bože, potkávat, když se nedostanu na mši? Když se nemůžu vídat s lidmi, skrze které jsi ke mně dřív promlouval?” Ty znáš zoufalé nápady maminek zkoušených samotou, kterým se občas začne zdát, že při nekonečné péči o děti umírá jejich modlitba a jejich vztah s tebou. Ty jsi ten, který nás může od takové smrti zachránit. Ty jsi ten, který maminky učí v jejich samotě volat: “Když nemůžu jít kvůli nemocným dětem na mši, dej mi zakusit svou přítomnost přímo skrze ně, skrze moje nemocné, uplakané děti.” Protože ty jsi mocný, mocnější než samota a mocnější než smrt.

 

13. zastavení - Ježíše sundali z kříže

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Kristus dotrpěl. S bolestí stojí matka a neví, jak ho důstojně pohřbít. Přichází Josef z Arimatie, který má od Piláta dovolení, že může Ježíšovo tělo vzít a pohřbít ho. Snímají Ježíše z kříže a kladou ho bolestné matce na klín. V tuto chvíli se naplňují prorocká slova starce Simeona: „Tvou duší pronikne meč, aby se projevilo smýšlení mnoha srdcí.“ 

Jaká ohromná bolest to musela pro Marii být, když jí do klína složili mrtvého syna. To si nikdo z nás neumí představit. Jak to, že je Bůh nechal tak moc trpět? Proč jim nepomohl zmírnit jejich bolest? Nemohl to udělat. I my musíme zakoušet někdy bolest až na úplné dno a vyčerpání. I my zažíváme chvíle, kdy je nám Bůh tak moc vzdálený. Ale stále je tu pro nás. Moc tě Pane Bože prosíme, dej, ať i při největším smutku stále věříme, že ty jsi dobrý a máš svůj plán. Prosím, dej, ať ti bezmezně věříme a s důvěrou v tebe jdeme celým naším životem. Děkujeme ti za to, že tě můžeme znát a za vše co pro nás každý den děláš.

 

14. zastavení: Pána Ježíše uložili do hrobu

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, ho doprovázely a pomáhají, i když jeho mrtvé tělo ukládají do hrobu. Hrob, kámen, temnota hrobu, která přikrývá poslední naději na život. Všechno nasvědčuje tomu, že je konec. Je těžké uvěřit slovům, že pšeničné zrno musí být uloženo do země, aby mohl vzklíčit nový život. Známe situace, kdy se všechno zdálo ztracené, ale najednou se objevilo nečekané řešení. Zažili jsme chvíle, kdy jsme ztráceli naději, a Bůh nás z této situace vyvedl. Beznaděj je jako kámen, který leží na srdci a tlačí. Pane Ježíši, Ty jsi naše naděje, že všechno dobře dopadne. Ty jsi nevstal z mrtvých hned po své smrti na kříži. Ty jsi šel i tou poslední cestou, která bude jednou i naší poslední cestou ke hrobu. Tím, že jsi vstal z mrtvých, jsi nám dal naději, že jsi mocnější než smrt, naději, že hrob nebude znamenat konec naší životní cesty. Naději, že přemůžeš i naši smrt. Pokládáme na Tvou křížovou cestu kámen beznaděje a prosíme Tě, buď naší nadějí v nejtěžších chvílích života i ve chvíli smrti. Ty jsi tam, kde lidé žijí, Ty jsi tam, kde je naděje.

 

***

 

KŘÍŽOVÁ CESTA MAMINEK (v závorce jsou uvedeny iniciály autorek)

1. zastavení: Pilát odsoudil Ježíše na smrt (KH)

2. zastavení: Vojáci vložili na Ježíše kříž (NT)

3. zastavení: Pán Ježíš pod těžkým křížem padá (MR)

4. zastavení: Ježíš potkává svou maminku, Pannu Marii (JF)

5. zastavení: Šimon pomáhá Ježíši nést kříž  (KH)

6. zastavení: Veronika podává Ježíši šátek (NT)

7. zastavení: Ježíš pod křížem padá podruhé podruhé (převzato z http://www.orik.cz/content/krizova-cesta-modlitby-matek)

8. zastavení: Pán Ježíš potkává plačící ženy (MR)

9. zastavení: Ježíš upadl potřetí (JF)

10. zastavení: Vojáci ukradli Ježíšovi oblečení podruhé (převzato z http://www.orik.cz/content/krizova-cesta-modlitby-matek)

11. zastavení: Ježíše přibili na kříž  (J F)

12. zastavení: Pán Ježíš na kříži umřel (KH)

13. zastavení: Ježíše sundali z kříže (MR)

14. zastavení: Pána Ježíše uložili do hrobu podruhé (převzato z http://www.orik.cz/content/krizova-cesta-modlitby-matek)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18; Žalm 116; Řím 8,31b-34
Mk 9,2-10

Okamžik Kristova proměnění na hoře popisují všechna tři synoptická evangelia. Jde tedy o zásadní moment. Ježíš vede apoštoly od úžasu nad zázraky a mocnými činy ke skutečné víře. Jak jen mohou přijmout a opřít se vírou o to, že je skutečně Boží Syn, který přináší spásu každému člověku? Zůstanou věrnými i v okamžiku jeho smrti na kříži? Pán jim nabízí zážitek, dech beroucí situaci, kdy sám stojí uprostřed (!) největších postav Starého zákona a dějin Izraele. A dokonce zaslechnou znovu hlas Boha Otce. Naše víra má své kroky a etapy. Patří k ní zážitky. Ale také situace v Getsemanech, u kříže nebo etapy pouště. Ale cílem všech těchto momentů je živý vztah s Bohem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Proti komunismu, nacismu a jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(25. 2. 2024) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost –…

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2024) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2024) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

Stolec svatého Petra (22.2.)
(21. 2. 2024) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a…

Co je důležitější než půst? / k poslechu

Co je důležitější než půst? / k poslechu
(16. 2. 2024) „Zaměření na druhé je důležitější než půst.“

DOPORUČUJEME NOVOU KNIHU, průvodce postem a Velikonocemi na každý den

DOPORUČUJEME NOVOU KNIHU, průvodce postem a Velikonocemi na každý den
(15. 2. 2024) Průvodce postní a velikonoční dobou – od Popeleční středy až po slavnost Seslání Ducha Svatého

15.2. - památka 14 pražských mučedníků - Bl. Bedřicha Bachsteina a druhů

15.2. - památka 14 pražských mučedníků - Bl. Bedřicha Bachsteina a druhů
(14. 2. 2024) 15. února 1611 bylo v klášterním kostele Panny Marie Sněžné v Praze umučeno 14 františkánů. 


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.