Navigace: Tematické texty L LiturgieTématické diskuze LITURGIE V POSTNÍ DOBĚ (05.03.01)

LITURGIE V POSTNÍ DOBĚ (05.03.01)

Začátek postní doby mě zavedl k otázce, zda forma, ve které se v našich kostelích během postu obvykle slaví liturgie, odpovídá účelu a rázu této doby. Je nutné strávit kázání postní doby denodenním opakováním variací na téma odříkání, sebezápor, půst, pokání apod., nebo je pastoračně a liturgicky vhodnější přenést hlavní zřetel na fakt, že postní doba je přípravou Božího lidu na Velikonoce tím, že bude mít možnost více vniknout do tajemství vykoupení, smířit se s Bohem a lidmi, obnovit víru, být připraven konat Boží vůli, přetrhnout pouta náklonností ke hříchu, ...?

Je opravdu vhodné liturgii doprovázet kancionálovými písněmi (3xx), které většinou zcela nevyhovují vnímání dnešního člověka ani tomu, aby opravdu pomohly "hlouběji proniknout do tajemství Velikonoc" (vst. modl. 1. ned. post.)? Jaké jsou vaše zkušenosti a pocity z prožívání liturgie v postní době (vč. všedních dní) ve vašem kostele?

Jak vám vyhovuje skladba písní při mši v postní době? Těším se na příspěvky k tématu!

autor: David Vopřada



Odpovědi(6):
LITURGIE V POSTNI DOBĚ (11.04.01)
Postni doba je pro mne dobou radostnou.Je to jine nez radostna doba vanocni, plna ocekavani narozeni ditete, ktere zachrani (spasi)svet. Tady vlastne to ocekavani dochazi naplneni. A za tim jakoby smutnym cekanim se skryva radost, vzdy na Bilou sobotu znovu citim, ze Pan zije, zde ve mne v Tobe...v cele cirkvi. A to vse, co se v tyto dny v kostele deje, ta postni priprava nechce po nas ztrapenou tvar a narikani (alias farizeove, kteri kdyz se postili ...). Vzdyt radostneho darce miluje Buh. Postni liturgie a postni doba je pro mne oslavou narozeni pro novy zivot. A jako kazdemu narozeni a zrozeni predchazi i v lidskem zivote strach a uzkosti jak to dopadne a pak jak je po vsem prichazi uleva a radost. A tato velikonocni radost je nad radosti. A tak kazde velikonoce spolu s Nim umirame sobe, svym slabostem a malostem, abychom znovu s nim vstali k zivotu. A to si snazim (nekdy lepe-jindy hure) kazde velikonoce znovu a znovu pripominat. A dekuji za postni liturgii, ktera mi vsechno toto lepe priblizuje.
autor: Jana

POSTNI LITURGIE (06.04.01)
Ja mam dobu postni velmi rada. Vzdycky prozivam na msi sv. postni pisnicky a zvlaste postni liturgicke texty, ktere upozornuji na nasi zavislosti. Ve svete je toho hodne, co nas od Boha odvadi, jenom Buh je ten, na kterem mame byti zavisli. Postnim prozivanim liturgie se osvobozujeme a prichazime bliz k Bohu.
autor: Pavla

PŮST JE O OBRÁCENÍ (20.03.01)
Chtěla jsem jen říci, že liturgie (a to je např. i svátost smíření) se neskládá jen a hlavně ze špatných písní a kázání. A že ji taky spoluvytvářím svým postojem, svou účastí, svou modlitbou. Půst chápu jako exkluzivní dobu pro srovnání se s Bohem v Jeho světle a očištění. Je známo, že mnozí katolíci se tváří smutně nejen postě. Při poznání svých hříchů a podstaty hříchu vůbec se jinak člověk ani tvářit nemůže. Radost a pokoj plynou z něčeho jiného. A tady si myslím, že je ten problém - zda to "jiné" známe - jak to hezky řekl Miki, a zda se o tom dostatečně mluví a káže, zda se to žije.
autor: Martina

V ČEM SE LIŠÍ ADVENTNÍ A POSTNÍ DOBA? (08.03.01)
Kladu si otázku, proč se každoročně těším na adventní liturgii, ale na postní liturgii ne. Vždyť i advent je dobou postu a přípravy, a přeci je v něm cítit jaký si duch naděje a očekávání (ad-venire). Chybí mi ono radostné očekávání spásy, pro které si odříkáme... Cílem přeci není půst ale spása, radost z Hospodina (a to i v postu), vždyť on je naší jedinou ale i jedinečnou nadějí. Proč to tak málo v této době slyším. Není půst tou nejintenzivnější doubou pro hledání motivu chval, které mají vytrysknout při oné Veliké noci?
autor: Miki

S PRAXÍ SE TO MÁ...? (07.03.01)
Vůbec nepochybuji o hodnotě postu a asketických prostředků tak, jak učí církev. Zcela se ztotožňuji s tím, že liturgické texty - jak mešní modlitby, tak čtení i breviář - mluví k srdci člověka během této doby velmi jasně a krásně. Jak jste zmínila, půst je - spolu s modlitbou a almužnou - PROJEVEM obráceného člověka. Jak ale skutečně 'dnes' slavíme mši tady v Čechách během postní doby? Jak moc z nás v kostele v březnu čiší naděje lidí, kteří se obracejí k Bohu? Hledí naše tváře vstříc Veliké noci? Musejí být katolíci během těch 40 dní postní doby chmurní, melancholičtí a do sebe stažení? Do jaké míry nás to disponuje k dalším projevům obráceného člověka - modlitbě a almužně?
autor: David Vopřada

LITURGICKÉ TEXTY JSOU KRÁSNÉ (06.03.01)
Myslím, že liturgické mešní texty a příslušná čtení z Písma svatého v době postní jsou opravdu krásné a výmluvné. Souhlasím s tím, že postní písně z kancionálu nejsou většinou právě nadčasové. Lepší jsou Mešní zpěvy. Nemohu objektivně hodnotit náplň všech kázání. Domnívám se ale, že odříkání, sebezápor, půst, atd. souvisí s tím, co jmenujete dále - vniknout do tajemství vykoupení, smířit se s Bohem a lidmi, atd. Krátce – obrátit se a konat pokání, abych mohl být očištěn k životu s Bohem. Podle KKC je důležité vnitřní pokání, obrácení srdce, které má tyto projevy: modlitba, půst a almužna. Velmi krásně se na toto téma hovoří v čl.1427-1439. Slyšela jsem hezké úvahy na téma – co ušetřím postem (čas, peníze, …) mohu věnovat – Bohu (v modlitbě), rodině, nemocným, chudým. Osobně si myslím, že by se mohlo častěji kázat o modlitbě a o obrácení k Bohu – o snaze být svobodný ke spojení s Bohem – a to ne jen mým úsilím, ale především mocí Boží, o kterou prosím a které se otvírám.
autor: Martina


Témata: Liturgie

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

2 Mak 12,43-46; Žalm ŽALM 116; Řím 5,5-11
Mt 5,1-12a

Doufáme, že křest, kterým jsme byli přivtěleni v Krista, je pro nás vstupenkou do Božího království. Ale v učení církve také čteme o těch, kteří sice vstoupili, ale cosi je dělilo od Boha. Tito bratři a sestry tedy zakusí bolestné okamžiky, v nichž se tváří v tvář Bohu naplno ukáže jejich odmítání Boha, nevěrnost pravdě a spravedlnosti, neláska k bližním… Nejde o pomstu, ale o vyrovnání se s pravdou, protože před Bohem nemůže existovat nikdo, kdo nestojí v pravdě. Tomuto stavu říkáme očistec. Je to místo, kde lidé již patří do nebe. Zde se nerozhodují mezi nebem a peklem. Již patří k Bohu, a proto jim také Bůh nabízí pomoc. Právě v této bolesti nad sebou samými jim mohou pomoci ti, kdo jsou ještě na cestě – my! Proto s nadějí a důvěrou v Boží lásku prosíme za odpuštění jejich hříchů, za smíření a za plné společenství s Bohem.

Zdroj: Nedělní liturgie

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´
(4. 11. 2025) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…

Papež Lev teenagerům: „Nedovolte algoritmům, aby psaly váš životní příběh! Buďte sami autory!“

Papež Lev teenagerům: „Nedovolte algoritmům, aby psaly váš životní příběh! Buďte sami autory!“
(2. 11. 2025) Lev XIV. vyzval mladé lidi, aby se neutápěli v digitálním světě. „Používejte technologie moudře, ale…

Přímluvy na Vzpomínku na všechny zemřelé / 2. 11. 2025

(31. 10. 2025) Sestry a bratři, věříme, že modlitba za zemřelé má smysl[1], protože Bůh je věrný a milosrdný. Obraťme se proto k němu s…

Český kněz Emil Kapaun ve válce v Koreji 1.11.1950...

Český kněz Emil Kapaun ve válce v Koreji 1.11.1950...
(31. 10. 2025) Psal se rok 1950, byl první listopad. Americký vojenský kaplan v Unsanu v Severní Koreji otec Emil Kapaun odsloužil…

Význam slova ´svatý´ prodělal řadu změn...

Význam slova ´svatý´ prodělal řadu změn...
(30. 10. 2025) Život člověka probíhá v nejrozmanitějších vzájemných vztazích. Nikdo není odkázán jen sám na sebe, každý závisí na…

Nenechme se převálcovat Halloweenem

Nenechme se převálcovat Halloweenem
(30. 10. 2025) Objevme krásu původního svátku Všech svatých a modlitby za zemřelé.

Biskup, který zmrzačil svou diecézi ve prospěch Čechů: Svatý Wolfgang

(29. 10. 2025) Svatý Wolfgang (svátek 31.10.) svou diecézi zmenšil tak, aby českým křesťanům dal českou diecézi s jejich vlastním…