Navigace: Tematické texty C Církevní dokumenty Lumen Fidei

Lumen Fidei

Na svátek apoštolů Petra a Pavla podepsal papež František encykliku (veřejný list) Lumen Fidei – Světlo víry a tato byla 5. 7. 2013 slavnostně vyhlášena.
Encyklika Lumen Fidei je napsána k probíhajícímu Roku víry jako dosti široce pojatý podnět k orientaci i meditacím. Samotná encyklika je v jistém smyslu v dějinách papežských dokumentů jedinečná – byla totiž napsána „čtyřručně“. Papež Benedikt XVI ještě za svého pontifikátu encykliku z velké části připravil, ale nestačil ji už do svého odstoupení dokončit a vyhlásit. Poskytl ji však svému nástupci. Papež František přijal Benediktův koncept a z jisté části i hotový text a doplnil či upravil jej podle svého, jak sám uvádí. Při různosti teologických, pastoračních i osobnostních rysů obou velkých mužů je to obdivuhodný projev vzájemné úcty a pokory obou.

Nalezené texty:

Encyklika Lumen Fidei (Světlo víry)

Na svátek apoštolů Petra a Pavla podepsal papež František encykliku Lumen Fidei – Světlo víry a tato byla 5.7.2013 slavnostně vyhlášena. Text celé encykliky je díky práci redaktora České sekce Vatikánského rozhlasu P. Milana Glasera SJ již dostupný v neoficiálním českém překladu na stránkách www.radiovaticana.cz. Oficiální autorizovaný text se připravuje k tisku.
V článku naleznete základní informace o encyklice.

Témata: Církevní dokumenty Lumen fidei - komentáře k encyklice

Nad encyklikou Lumen fidei - knížka do kapsy

Úvahy Aleše Opatrného zpřístupňují hluboký teologický text encykliky širokému okruhu čtenářů. Jednotlivé kapitolky mají podobu krátkých zamyšlení nad slovy encykliky, po nichž následují otázky k reflexi. Knížku lze použít pro exercicie všedního dne, ale i pro práci ve společenství.

Ve světle víry (odkaz na ikarmel.cz)

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

13. 9. 2026, 6. 9. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 33,7-9; Žalm Žl 95,1-2.6-7b.7c-9; Řím 13,8-10
Mt 18,15-20

I když nás každého Bůh povolává osobně a naše víra je osobní odpovědí na toto volání, nevystačíme si ve svém křesťanství sami. Kromě jiného naplňují život křesťana dva velké úkoly: hledání cest ke smíření s druhým i s druhými a hledání společenství v prosebné modlitbě. Oba úkoly mohou být někdy velmi namáhavé; dlouho může trvat, než se v nich pokročí dál. A přece je proto nelze pomíjet. Hledání cest k nápravě porušených vztahů nebývá jednoduché a pomoc někoho dalšího, koho si podle evangelia k řešení těžkosti člověk přibere, může být výbornou ochranou před tím, aby člověk neviděl a neposuzoval problém jen z jedné – totiž své – strany. V modlitbě je to potom podobné. Shodnout se v prosbě s někým dalším může také znamenat vyproštění z vlastního krunýře obav, zármutku nebo bezradnosti.