Navigace: Tematické texty C Církevní dokumenty Lumen Fidei

Lumen Fidei

Na svátek apoštolů Petra a Pavla podepsal papež František encykliku (veřejný list) Lumen Fidei – Světlo víry a tato byla 5. 7. 2013 slavnostně vyhlášena.
Encyklika Lumen Fidei je napsána k probíhajícímu Roku víry jako dosti široce pojatý podnět k orientaci i meditacím. Samotná encyklika je v jistém smyslu v dějinách papežských dokumentů jedinečná – byla totiž napsána „čtyřručně“. Papež Benedikt XVI ještě za svého pontifikátu encykliku z velké části připravil, ale nestačil ji už do svého odstoupení dokončit a vyhlásit. Poskytl ji však svému nástupci. Papež František přijal Benediktův koncept a z jisté části i hotový text a doplnil či upravil jej podle svého, jak sám uvádí. Při různosti teologických, pastoračních i osobnostních rysů obou velkých mužů je to obdivuhodný projev vzájemné úcty a pokory obou.

Nalezené texty:

Encyklika Lumen Fidei (Světlo víry)

Na svátek apoštolů Petra a Pavla podepsal papež František encykliku Lumen Fidei – Světlo víry a tato byla 5.7.2013 slavnostně vyhlášena. Text celé encykliky je díky práci redaktora České sekce Vatikánského rozhlasu P. Milana Glasera SJ již dostupný v neoficiálním českém překladu na stránkách www.radiovaticana.cz. Oficiální autorizovaný text se připravuje k tisku.
V článku naleznete základní informace o encyklice.

Témata: Církevní dokumenty Lumen fidei - komentáře k encyklice

Nad encyklikou Lumen fidei - knížka do kapsy

Úvahy Aleše Opatrného zpřístupňují hluboký teologický text encykliky širokému okruhu čtenářů. Jednotlivé kapitolky mají podobu krátkých zamyšlení nad slovy encykliky, po nichž následují otázky k reflexi. Knížku lze použít pro exercicie všedního dne, ale i pro práci ve společenství.

Ve světle víry (odkaz na ikarmel.cz)

Přihlášení

Správa mailinglistů

Bible na neděli

27. 9. 2026, 4. 10. 2026

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 18,25-28; Žalm Žl 25,4-5.6-7.8-9; Flp 2,1-11
Mt 21,28-32

Boží trpělivost nás sice neopravňuje k nezodpovědnému jednání, ale může pro nás být zdrojem velké naděje, zvlášť když přemýšlíme o životní cestě našich blízkých, kteří na evangelium nedbají. Je tu vždy naděje, že se budou podobat tomu synu, který řekl: „Ne!“, a přece nakonec na otcovu vinici šel. Právě tak ale máme přijmout výstrahu pro sebe samotné. Naše „Ano!“ je jen slibným začátkem, po němž má následovat vlastní práce, uskutečňování našeho rozhodnutí víry. Je to nárok na naši vytrvalost a na důvěru, se kterou dáváme své síly Bohu. Ale je to také zdroj jistoty, že nejdůležitější schopnosti svého života nedáváme nezodpovědně všanc.