Navigace: Tematické texty K Knihy Maria z Nazareta
Maria z Nazareta
(kolektiv autorů)
Maria z Nazareta
Plnost člověka a jádro církve
Trinitas, Svitavy 2003
Soubor přednášek z teologické konference o Marii, Matce Ježíšově. Konference proběhla 17. - 19. února 2003 v Novém Adalbertinu v Hradci Králové pod záštitou diecézního teologického institutu Biskupství Královéhradeckého. Teologické semináře probíhají v Hradci Králové každoročně od r. 2000.
Seminář o Marii, Matce Ježíšově tak navazuje na konferenci konanou v roce 2002 zaměřenou na tajemství Eucharistie. Na postavě Pánovy Matky se totiž stává zjevným, jak se v Kristu definitivně naplňuje tajemství člověka, celé drama jeho věčnosti otevřené existence. Nazýváme-li Eucharistii vlastním Srdcem Církve, můžeme o Marii mluvit jako o jejím Zrcadle. Na Marii se totiž stává zřejmým, co znamená být novým stvořením v Kristu. Úzké propojení mariologické reflexe s reflexí teologicko-antropologickou uskutečňované v eklesiálním a trinitárním kontextu bylo charakteristickým znakem konference.
Sborník si nejprve všímá perspektiv současné mariologie, jak je představuje dokument Mezinárodní papežské mariánské akdemie (MPMA) Matka Páně, památka, přítomnost, naděje (C. V. Pospíšil). Další dva koreferáty pojednávají o zakladateli MPMA Karlu Baličovi (J. Rýznar) a o pojímání nauky o Panně Marii u diskutované osobnosti M. Jana Husa (F. Urban). Další příspěvky postupují od biblických základů přes systematickou reflexi až po téma pastorální. Nejprve jsou představena biblická starozákonní (P. Chalupa, J. Hřebík) i novozákonní (P. Mareček, J. Brož) východiska k mariologii. Na jejich základě se ukazuje, jak se v postavě Ježíšovy Matky stává zjevným stvořitelský a vykupitelský plán Trojjediného Boha s člověkem. Proto sborník v samostatných příspěvcích sleduje jednak tajemství trinitárního učení existence Pánovy Matky (C. V. Pospíšil) a dále to, jak se na Panně Marii ukazuje plnost tajemství člověka a vyjadřuje jádro Církve (R. Machan). Utváření nauky o Matce Ježíšově v průběhu církevní a teologické tradice je tématem dalšího samostatného příspěvku (J. Dolista). Série závěrečných referátů se obrací k otázkám mariánské úcty z pohledu pastorace či pastorální teologie (A. Opatrný, D. Duka) a reflektuje význam Panny Marie pro křesťanské myšlení (K. Vrána).
(zkráceno z úvodu knihy J. Hojdy)
