Meditace II.: Nechci zemřít (P. Tomislav Ivančič)

/Pouze výběr/

Nechci zemřít! Nechci beze stopy zmizet z tohoto života.... Přesto jsem ze dne na den starší a jdu vstříc smrti. Nevím kdy a kde k mé smrti dojde, ale jedno vím jistě: smrt na mě čeká, moje vlastní smrt. Zemřu v osamocení. Nikdo mě nebude na této neznámé a nejtemnější cestě doprovázet. Všechno budu muset opustit. (Tuto místnost, můj byt, můj stůl, moji skříň, moje oblečení, pohled z mého okna, milého přítele, nejlepší přítelkyni, otce, matku, milovaného partnera, milou společnost, oblíbenou práci, zamilované jídlo, zábavu - všechno toto zanechám za sebou. Vlahé jarní jitro, vůni květin, smích dětí, pěknou hudbu, modré moře, zasněžené vrcholy hor - od tohoto všeho se musím odloučit. Do smrti jdu sám (sama, osamocen-a). Neexistuje nikdo, kdo by mě chtěl a mohl doprovázet, kdo by se mnou prošel touto temnotou, vedoucí na druhou, neznámou stranu?! Není smrt spíše okamžikem nového, ohromujícího setkání s tím, co se zdá už ztracené?! Smrti, odpověz mi! Věřím, že jsi jedním z nejdůležitějších okamžiků mého života. Ukaž mi svou pravou tvář!

/P. Tomislav Ivančič: "Abba, lieber Vater" /