Náměty pro práci s Písmem (nejen) v Roku sv. Pavla II. / A. Opatrný

1. Texty o Písmu.

K četbě Písma a k jeho adekvátnímu užívání v církvi vybízí řada církevních textů. Četbu Písma a práci s ním není samozřejmě možné nahradit „čtením o Písmu“, ale některé podněty z církevních textů o Písmu mohou prospět, pokud se ten, kdo je prezentuje, nenechává jen unést vlastním nadšením nad jejich slovy nebo nepromění setkání v nudný historický referát.
I církevní texty by bylo dobré číst v prostředí diskuse, tedy vyzvat účastníky, aby jejich slova porovnali s vlastní zkušeností, která je mnohdy potvrzuje, jindy rozšiřuje jejich význam do dalších oblastí, někdy také míjí.

1. V naší tradici máme literární i teologický skvost, totiž „Svatého Konstantina Cyrila Předzpěv k slovanskému překladu čtveroevangelia“, čili „Proglas“, který je otištěn za biblickým textem v Ekumenické překladu Bible z roku 1985 . V širší veřejnosti není příliš znám. Bylo by možné ho nejen společně číst, ale třeba i účastníkům biblického kroužku věnovat natištěný text.

2. Konstituce Dei verbum obsahuje několik výrazných podnětů pro četbu Písma. Nad vybranými texty (např. odstavce 11, 12, 25) je možné zavést diskusi, kterou lze také doplnit nebo inspirovat úryvky z komentáře ke konstituci od prof. Krejčího .

3. Lze také předpokládat, že vybrané informace z postarší a proto hůře dostupné, ale obsahem zatím nepřekonané knihy prof. Merella Bible v českých zemích od nejstarších dob po současnost, vydané roku 1956, by byly pro leckoho objevné. Lze tak poznávat význačné místo Bible v naší domácí kultuře.

4. Nejnovějším textem, připomínajícím z různých hledisek význam Písma, je Závěrečné poselství XII. generálního shromáždění Synody biskupů . I části tohoto textu by bylo někdy možné vystavit obohacující konfrontaci se zkušenostmi farníků.





2. Zkušenosti s Písmem

Při setkání nad Písmem lze také využít čtenářských a životních zkušeností těch, kteří Písmo delší dobu čtou a včleňují ho o svého života. Může to znamenat „výměnu darů“ mezi zkušenými čtenáři a instruující podnět pro začátečníky v četbě. Některé náměty:

a) Přečtěte, kdo chcete, něco z žalmů, ke kterým se vracíte, které vám „mluví z duše“!

b) Máte nějaká místa v Písmu, ke kterým se vracíte ve chvílích skleslosti nebo pochyb?

c) Co je vaše zamilované místo (místa) v Písmu a proč?

d) Kdybyste měli svému dospívajícímu potomkovi (nebo vnukovi či vnučce) předat jednu větu či odstavec z Písma jako „dar do života“, co byste vybrali?

e) Která místa v Písmu vás rozčilují nebo je nemáte rádi a proč?

f) …..atd.





3. Cesty k Písmu

Opakovanou zkušeností mezi katolíky, kterou lze učinit nejen u nás, ale i jinde v Evropě je, že mnozí Písmo nečtou. Tím zajímavější jsou různé cesty, po kterých se někteří k četbě Písma dostali. Lze tedy vést ve skupině rozhovor na témata:

a) Co vás přivedlo k četbě Písma?

b) Uváděl vás někdo do porozumění Písmu?

c) Jak jste se čtením začínali (jak jste z Písma vybírali nebo jste četli „od začátku do konce“)?

d) Jak jste si poradili s pasážemi, kterým jste nerozuměli?

e) Co vám pomáhá k pravidelnému čtení Písma?

f) Četli jste (čtete Písmo hlavně sami nebo ve společenství s jinými? Jak vám to vyhovuje?

g) …atd.





4. Písmo a modlitba

Katolická liturgie vsazuje Písmo do prostoru modlitby. Existuje ale také spojení četby Písma modlitby mimo liturgii, tedy modlitba při osobním čtení nebo při práci s Písmem ve skupině. Je tedy možné se podělit o zkušenosti, jak toto spojení vypadá.

a) Má někdo zkušenosti s dlouhodobě popularizovanou „Denní tichou chvílí“?

b) Nebo s Lectio divina?

c) S nějakou formou četby Písma a modlitby ve společenství?

d) ….další zkušenosti?




Závěrečná poznámka:
I setkání, věnované textům o Písmu nebo reflexím vlastních zkušeností, jak je v tomto materiálu uváděno, by nemělo být bez čtení vlastního biblického textu. Asi nevhodnější by bylo buď uvést nebo zakončit společné přemýšlení biblickým textem, který by byl obsahem k programu přiléhavý.