Násilí, krev a smrt nemají poslední slovo (Jan Pavel II.) 2003

Generální audience 16. dubna 2003

1. Zítra odpoledne začíná mší svatou "In Cena Domini" velikonoční Triduum, ohnisko celého liturgického roku. V těchto dnech se církev shromažďuje v mlčení, usebraně se modlí a medituje tajemství utrpení, smrti a vzkříšení Pána.

Účastníce se obřadů Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Velikonoční vigilie, budeme znovu procházet posledními hodinami Ježíšova pozemského života, na jehož konci zazáří světlo vzkříšení.

V hymnu, který byl před chvílí zanotován, jsme slyšeli, že se Kristus stal "poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil" (Fil 2, 8-9). Tato slova shrnují tajemný Boží plán, který budeme znovu prožívat v následujících dnech, tajemství, které dává smysl a naplnění lidským dějinám.

2. Zatímco mše svatá svěcení olejů, která se slouží obvykle ráno na Zelený čtvrtek, zdůrazňuje zvláště služebné kněžství, obřady mše svaté "In Cena Domini" jsou naléhavou výzvou kontemplovat eucharistii, ústřední tajemství víry a křesťanského života. Právě proto, abych podtrhl důležitost této svátosti, jsem chtěl napsat encykliku "Ecclesia de Eucharistia", kterou s radostí podepíšu během mše "In Cena Domini". V tomto textu míním odevzdat každému věřícímu organickou reflexi o eucharistické oběti, v níž se skrývá celé duchovní bohatství církve.

Spolu s eucharistií Pán ustanovil služebné kněžství, aby se během století zpřítomňovala Jeho jediná Oběť: "To čiňte na mou památku!" (Lk 22, 12). Zanechal nám pak nové přikázání bratrské lásky. Skrze umývání nohou naučil apoštoly, že se láska musí promítat do pokorné a nezištné služby bližnímu.

3. Na Velký pátek, den pokání a postu, si budeme připomínat Ježíšovo utrpení a smrt tím, že zůstaneme v usebrané adoraci před křížem. "Ecce lignum Crucis, in quo salus mundi pependit" - Hle Kříž, na kterém umřel Spasitel Světa. Boží Syn na Kalvárii vzal na sebe naše hříchy tím, že se obětoval Otci jako smírná oběť. Z kříže, pramene naší spásy, vyvěrá nový život Božích dětí.

Po dramatu Velkého pátku nastává mlčení Bílé soboty, dne plného očekávání a naděje. Křesťanské společenství s Marií bdí v modlitbě u hrobu a očekává, že dojde k slavné události Zmrtvýchvstání.

Ve Svaté noci Paschy (Velikonoční vigilie) se všechno obnovuje ve vzkříšeném Kristu. Ze všech koutů světa bude stoupat k nebi zpěv Gloria a Alleluja, zatímco světlo bude zahánět temnoty noci. Na Velikonoční neděli budeme jásat se Zmrtvýchvstalým a přijmeme od něho přání pokoje.

4. Připravujme se, milovaní bratři a sestry, abychom hodně slavili tyto svaté dny a abychom kontemplovali úchvatné dílo, které vykonal Bůh v pokoření a vyvýšení Krista (srov. Fil 2, 6-11). Slavit památku tohoto ústředního tajemství víry znamená také závazek uskutečňovat je v konkrétních podmínkách našeho života. Znamená to, uznat, že utrpení Krista pokračuje v dramatických událostech, jež bohužel také v těchto dobách trýzní tolik mužů a žen ve všech částech světa. Tajemství Kříže a Vzkříšení nás však ujišťuje, že nenávist, násilí, krev a smrt nemají poslední slovo v lidských záležitostech. Definitivní vítězství je Kristovo a od Něho musíme znovu začínat, chceme-li budovat pro všechny budoucnost autentického míru, spravedlnosti a solidarity.

Kéž nás Panna Maria, důvěrně se podílející na spásonosném plánu, doprovází na cestě utrpení a kříže až k prázdnému hrobu, abychom se setkali s jejím zmrtvýchvstalým Božským Synem. Vstupme do duchovní atmosféry Svatého třídenní a dejme se jí vést.

S těmito city z celého srdce přeji všem pokojné a milostipné Velikonoce.

***

Se svolením převzato z: webu české sekce Vatikánského rozhlasu

Generální audience 16. dubna 2003

(Přeložil Josef Koláček SJ)