Nová růžencová tajemství

Papež Jan Pavel II. se ve svém apoštolském listu "Rosarium Virginis Mariae" (Růženec Panny Marie), který byl dne 16.10.2002 v poledne zveřejněn ve Vatikánu, věnuje především modlitbě růžence a významu této modlitby v životě současné církve.

Tradiční modlitba růžence má podle papeže nezměrnou hodnotu i v dnešní době. Proto, aby byla opět oživena praxe modlitby růžence ve společenstvích církve a rodin, ale i mezi jednotlivci, vyhlásil papež od října letošního roku do října 2003 "Růžencový rok".
Jan Pavel II. vidí Růžencový rok jako kontinuální pokračování Jubilejního roku a praktickou reflexi apoštolského dopisu "Novo Millennio Ineunte" (Na počátku nového tisíciletí). Růžencový rok je zároveň oslavou 120. výročí od vydání encykliky "Supremi Apostolatus Officio" 1.9.1883 papežem Lvem XIII., který jako první v tomto dokumentu označil modlitbu růžence jako mocnou zbraň v boji se zlem. Přestože Svatý otec podporuje tradiční formu modlitby růžence, je si vědom potřeby aktualizace této modlitby v současné církvi. Proto navrhl dalších 5 růžencových tajemství, tzv. "Tajemství světla", která jsou inspirována událostmi Kristova veřejného působení. Svatý otec připomněl, "že to bylo právě v letech Ježíšova veřejného působení, kdy se nám nejzřetelněji zjevilo Kristovo tajemství - tajemství světla: Pokud jsem na světě, jsem světlo světa" (J 9,5). Nová růžencová tajemství nemají nahradit tradiční tajemství růžence radostného, bolestného a slavného, ale mají být jejich vhodným doplněním.

Zvláště se doporučuje modlit se růženec "Tajemství světla" o nedělích a svátcích. Nová tajemství připomínají následující události z období Kristova veřejného působení:



1. Kristův křest v Jordánu (Mt 3,13-17)
Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“ Ježíš mu odpověděl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechno, co Bůh žádá.“ Tu mu již Jan nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“



2. Kristův zázrak v Káně Galilejské (J 2,1-12)

Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“ Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.



3. Kristovo hlásání Božího království a výzvy k obrácení (Mk 1,15)
Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“



4. Proměnění Krista na hoře (Lk 9,28-36)
Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil. A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo. A hle, rozmlouvali s ním dva muži - byli to Mojžíš a Eliáš; zjevili se v slávě a mluvili o cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě. Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním. V tom se ti muži začali od něho vzdalovat; Petr mu řekl: „Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň. A z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.“ Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli.




5. Ustanovení eucharistie, jako svátostného vyjádření Kristovy velikonoční oběti (Mt 26,26-28)

Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.





Ustanovením nových růžencových tajemství tak papež Jan Pavel II. navázal na jednoho ze svých předchůdců, Pia V., který v roce 1569 ustanovil dodnes běžně užívanou formu modlitby růžence, která se zaměřuje na 15 příběhů (tajemství) z Kristova a Mariina života.
***