Obejmout malomocného - Raoul Follereau

Proč mám "milovat svého bližního''?
Protože je člověkem jako já a je Božím dítětem.
_________________________________

V mnoha zemích Asie a Afriky jsou malomocní ještě i dnes oddělováni od ostatních lidí. Dokonce jsou někde zavíráni do táborů za ostnatý drát.

Do jednoho takového tábora přišel Raoul Follereau, velký přítel a dobrodinec malomocných. Věděl, že malomocenství není příliš nakažlivé.

Ředitel provázel Raoula a jeho ženu táborem. Jedna malomocná, jménem Stella, jim byla představena jako zajímavý případ. Raoul jí podával ruku.

Stella však bleskurychle strčila ruku za záda. „Zakázáno!“ řekla.
Ředitel byl zahanben. Raoul se zeptal: „Je také zakázáno malomocné objímat?“
Ředitel rozpačitě odpověděl: „Na takový případ naše pravidla nepomýšlejí.“
„Je to tedy dovoleno,“ konstatoval Raoul. Srdečně objal nemocnou ženu.

Bylo to jako signál. Všichni nemocní ho chtěli obejmout. Raoul Follereau stále opakoval: „Nejsem lékař. Nemohu vás léčit. Mohu vás jen milovat. Protože jste také Boží děti.“

Nacestoval přes milion kilometrů, aby mohl navštěvovat malomocné na celém světě a pomáhat jim. Sám by to ale nedokázal. Při své zlaté svatbě v roce 1975 řekl: „Největší štěstí mého života je moje žena.

Nikdy jsem nepodnikl žádnou cestu bez ní. Doprovázela mě do všech stanic pro malomocné. Kdybych přicházel sám, malomocní by si mysleli: „To je nějaký úředník nebo čumil.“ Ne, přicházel tam manželský pár s otevřenou náručí. Moje žena se hned zajímala o děti. Matky se usmívaly, a když muži viděli, že se usmívají, přicházeli také oni.“ 

Se svolením zpracováno podle knihy:
Pierre Lefévre, Příběhy psané životem,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno