Navigace: Tematické texty O OdpuštěníDelší texty Odpuštění tzv. odpadlíkům

Odpuštění tzv. odpadlíkům

Nyní se budeme věnovat kategorii lidí, kterým opět velmi často neodpouštíme a toto neodpuštění a odsuzování si někdy dokonce teologizujeme.

Zvláštní kategorií jsou např. bývalí bohoslovci, řeholnice či řeholníci. Mám na mysli ty, kteří odešli ze semináře ještě před vysvěcením, resp. z kláštera před věčnými sliby. Říkat jim odpadlíci je tedy krajně nespravedlivé, poněvadž odešli v době, která byla vyhrazena nejen přípravě na budoucí povolání, ale rovněž rozlišování tohoto povolání. Je zvláštní, že v podstatě od vstupu do semináře či do kláštera se mladí lidé stávají zajatci - nikoli Božími (Bůh jim dává svobodu), ale zajatci lidských očekávání. Jejich odchod často způsobí zklamání v rodině, pokud šlo o věřící rodinu, ve farnosti, zklamání u spolubratří, spolusester či představených. Z vyprávění desítek mladých lidí vím, do jaké krize se po svém odchodu dostávají jenom díky veřejnému mínění ostatních katolíků, kteří v této věci neznají odpuštění.

Avšak jaké odpuštění?! Cožpak jim vlastně my máme co odpouštět? Jak si vůbec osobujeme právo číst v jejich svědomí a posuzovat, jestli ve svém rozhodování opravdu poslouchali Boha? Vždyť kolik lidí vstupuje do semináře či do řádu s naprosto nesprávnými motivy, s neuzdravenou minulostí, bez pomoci solidního duchovního rádce. Je více než zřejmé, že počáteční rozhodnutí je v mnoha případech omylem, a pro mnohé představuje odchod vlastně krok vpřed, přiblížení se Božímu plánu pro svůj život - daleko více, než byl krok do místa, které právě opouštějí! Všichni máme totiž usilovat o věrnost Pánu a jeho volání, které není jen jednorázovou záležitostí, a teprve pak o věrnost svému slovu. Kdyby byl například Herodes věrnější Pánu než slovu, které neuváženě dal, nemusel zemřít Jan Křtitel.

Možná by bylo lepší, kdyby v kostelích probíhaly také modlitby za nalezení dobrých životních partnerů a vůbec za rozlišení povolání mladých lidí než tolik přímluv za nová kněžská a řeholní povolání. Ne že by bylo něco špatného v těch prosbách samotných, ale neustálým mluvením o nedostatku tzv. duchovních povolání a prosbami za ně se vytváří nezdravý psychický tlak, který u mladých lidí naslouchání Božímu hlasu nesmírně ztěžuje, a po odchodu z přípravy na toto povolání jim působí těžké falešné pocity viny, jako by zradili Boha i církev.

Jedenkrát jsem měla co do činění dokonce se sotva patnáctiletou dívkou, která prožívala sebevražedné deprese a pocity zavržení z toho, že „zradila Pána Ježíše“, jak jí bylo dáno na vědomí, když odešla z vlivu sester - začaly ji formovat v řeholním duchu už ve dvanácti letech! Jiné kandidátce řeholního života, která šla vrátit svůj kandidaturní křížek, řekla představená: „To si nech - ať ti to vždycky připomíná, že jsi zradila Pána Ježíše!“ Netvrdím, že se to děje všude, znám spoustu moudrých představených a vůbec obdivuhodných řeholnic, ale děje se to tak často, že by byl hřích o tom mlčet, protože „veřejné katolické mínění“ tvoříme my všichni.

 

z knihy Vězení s klíčem uvnitř - Kdy, jak a proč odpouštět a prosit o odpuštění , vydal(o):Karmelitánské nakladatelství


 

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 50,4-7; Žalm 22; Flp 2,6-11
Mt 27,33-54

Pán vstupuje do Jeruzaléma, města spojeného s mesiášem, místa, kde stojí jediný chrám, místa oběti. Bude zde slavit Velikonoce, svátek záchrany z otroctví. A v této atmosféře bude zatčen, vyškrtnut ze společenství Izraelitů, ponížen pohany a zmučen. Jako poslední z odsouzenců umučen až za hradbami města. Ale právě toto zavržení všemi se stane nástrojem Božího vítězství nad temnotami, takže křesťané mohou vyznat: Ježíš je Pán!

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(6. 4. 2020) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Kdo mi pokřtí miminko v době pandemie?

(1. 4. 2020) Křest dětí lze snadno odložit. Lze však dobře pochopit strach maminky o život právě narozeného dítěte a její touhu po…

Jak žít všední život v karanténě?

(1. 4. 2020) Jak bychom měli toto období karantény nejlépe prožívat? Poraďte prosím.

Jak si udržet svou víru, když se s ostatními nevidím?

(1. 4. 2020) Jak žít svou víru, když si s ostatními věřícími nemůžu být nablízku? Vždyť na společném slavení liturgie stojí identita…

Je současná pandemie výzvou?!

(1. 4. 2020) Mnohdy slyšíme, že nynější koronakrize je i výzva. Jakou výzvou by mohla být pro nás křesťany? 

Náhražky eucharistie a zpovědi?

(1. 4. 2020) Nemůžu nyní v karanténě přistupovat ke svátostem. Musím se vzdát mše svaté – eucharistie, ale i zpovědi. Lze…

Květná neděle

Květná neděle
(1. 4. 2020) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od…

2.4.2005 zemřel papež Jan Pavel II.

2.4.2005 zemřel papež Jan Pavel II.
(1. 4. 2020) V předvečer slavnosti Božího milosrdenství se Jan Pavel II. vrátil do Otcova domu

Text modlitby papeže Františka v období pandemie

Text modlitby papeže Františka v období pandemie
(31. 3. 2020) Přinášíme vám text modlitby, která proběhla v pátek 27. 3. 2020 při příležitosti mimořádného požehnání Urbi et…

Varování před sektou Shincheonji

Jde o nové náboženské hnutí z Jižní Koreje. Církve po celém světě proti němu varují.

Důvodem je sektářská povaha, manipulativní praktiky, snahu o utajování, zásadní odklon od křesťanského učení apod.

Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty s vnějším světem.

Více informací:

www.scjinfo.cz