Opět smím disponovat s kontem času

"Po operaci, která trvala osm a půl hodiny, přistoupil prof. k lůžku nemocného a řekl: Nemohu vám dát žádnou záruku, to není v takovémto případě možné. Máte ale skutečnou šanci se zase uzdravit, a už to je hodně - nebo ne? Weber vděčně vydechl. Píše: "Opět smím disponovat s kontem času! Já, jehož konto kleslo na nulu, smím opět říci: zítra udělám to a pozítří ono! Je to nepochopitelné, dar neslýchané ceny, že smím opět užívat šek na budoucnost. Každý, kdo pokládá čas za něco samozřejmého, jak jsem to dříve dělal já, chápe jen málo z hodnoty tohoto pokladu. Jsem bohatý, nesmírně bohatý, ačkoli nevím, jak velké je moje konto. Ale jedno vím: dřív, když jsem se cítil jako milionář s neomezeným kontem, nebyl jsem schopen ocenit vzácnost minuty, hodiny, ba ani časové bohatství celého týdne, zatímco dnes si vážím i sebemenší chvíle každého dne, který mi Stvořitel k životu dopřává.

(Johannes B. Brantschen, Proč nás dobrý Bůh nechává trpět?, str. 39)