Pád andělů, satanova moc není neomezená

391
Za rozhodnutím našich prarodičů zvolit neposlušnost stojí hlas svůdce, který se staví proti Bohu251 a který ze závisti uvrhne lidi do smrti.252 Písmo a církevní tradice vidí v této bytosti padlého anděla, nazývaného satan nebo ďábel.253 Církev učí, že na počátku to byl dobrý anděl, stvořený Bohem. "Satan totiž a ostatní zlí duchové byli Bohem stvořeni přirozeně dobří, ale sami ze sebe udělali zlé."254

392
Písmo mluví o hříchu padlých andělů.255 Tento jejich "pád" spočívá ve svobodném rozhodnutí těchto stvořených duchů radikálně a neodvolatelně odmítnout Boha a jeho vládu. Ohlas této vzpoury nacházíme ve slovech, kterými se pokušitel obrátil na naše prarodiče: "Budete jako Bůh" (Gn 3,5). "Ďábel hřeší od začátku" (1 Jan 3,8), "je otec lži" (Jan 8,44).

393
Jestliže hřích andělů nemůže být odpuštěn, pak je tomu tak pro neodvolatelný charakter, který má jejich rozhodnutí, a ne pro nedostatek nekonečného Božího milosrdenství. "Po pádu už nemají možnost litovat, tak jako už nemohou litovat lidé po smrti."256

394
Písmo dosvědčuje neblahý vliv toho, kterého Ježíš nazývá "vrahem od počátku" (Jan 8,44) a který se dokonce pokoušel odvrátit Ježíše od poslání, jež mu svěřil Otec.257 "Boží Syn přišel proto, aby ďáblově činnosti udělal konec" (1 Jan 3,8). Nejtěžším z těchto činů, vzhledem k následkům, bylo lživé svedení člověka k tomu, aby neposlouchal Boha.

395
Satanova moc však není neomezená. I on je pouze tvor, sice mocný, protože je čirý duch, ale přece jen tvor: nemůže zmařit budování Božího království. I když satan působí ve světě z nenávisti k Bohu a k jeho království, které je v Ježíši Kristu, a i když jeho činnost působí vážné škody duchovního rázu a nepřímo i fyzického každému člověku i společnosti, tuto činnost dopouští Boží prozřetelnost, která mocně a přitom nenásilně řídí dějiny člověka i světa. Boží dopuštění této ďáblovy činnosti je velké tajemství, avšak "my víme, že všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha" (Řím 8,28).