Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Navigace: Tematické texty N Následování Krista, učednictví, život z víryKrátké texty, citáty Papež František: K poznání Ježíše nestačí katechismus, je třeba Jej následovat

Papež František: K poznání Ježíše nestačí katechismus, je třeba Jej následovat

Vatikán. Ježíše poznáváme Jeho následováním, spíše než Jeho studiem – konstatoval dnes (20.2.2014) papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Kristus se nás denně ptá, kým pro nás je, ale odpověď je možné dát, jedině žijeme-li jako Jeho učedníci.

Je to spíše život učedníka, než učence, co křesťanovi umožňuje opravdu poznat, kým je pro něho Ježíš. Cesta v Mistrových šlépějích, kam se řadí světlá svědectví i zrady, pády a nové rozlety, a nikoli jen nějaká intelektuální pojetí. Papež František si vzal za vzor Petra, kterého dnešní evangelium (Mk 8,27-33) líčí jednak jako svědka, který kurážně na Ježíšovu otázku: Za koho mě pokládáte vy? – odpoví: Ty jsi Mesiáš!; a jednak jej vykresluje jako protivníka, který má za to, že musí Ježíšovi rozmluvit to, o čem je poučoval, totiž že bude muset trpět, zemřít a vstát z mrtvých. „Mnohokrát – řekl papež – se na nás Ježíš obrací s otázkou: Za koho mne pokládáš ty? a odstane se mu téže Petrovy odpovědi, kterou známe z katechismu. To však nestačí.“

„Zdá se, že k odpovědi na onu otázku, kterou všichni v srdci cítíme – Za koho pokládáme Ježíše my – nestačí, co jsme se naučili v katechismu, který je jinak třeba studovat. K poznání Ježíše je zapotřebí vydat se cestou Petra, který po onom pokoření, šel s Ježíšem dál, viděl zázraky, které konal, viděl Jeho moc, zaplatil daň, jak mu řekl Ježíš, tedy mincí, kterou našel v ulovené rybě. Viděl mnohé takové divy. A jedné chvíli Petr Ježíše dokonce zapřel, zradil a osvojil si tak ono nesnadné vědění – či více než vědění, moudrost – ze slz a pláče.“

Petr, pokračoval papež František, prosí Ježíše o odpuštění a po vzkříšení na březích Tiberiadského jezera přesto slyší onu trojí otázku, zda Mistra miluje doopravdy, a pravděpodobně na ní odpovídá s pláčem a v zahanbení při vzpomínce na svoje trojí zapření.

„Tuto první otázku – Za koho mne pokládáte vy, ty? – pochopí Petr teprve během cesty, dlouhé cesty, cesty milosti i hříchu, cesty učedníka. Ježíš svým apoštolům a Petrovi neřekl: Poznej mne!, nýbrž: Následuj mne! A toto následování umožňuje poznat Ježíše. Následovat Ježíše se svými ctnostmi a také se svými hříchy, vždycky však následovat Ježíše. Není to studium, kterého je třeba, nýbrž život učedníka.“

„Je zapotřebí - řekl dále papež - každodenního setkání s Pánem, po všechny dny, spolu s našimi vítězstvími i slabostmi. Je to však cesta, kterou nemůžeme jít sami. Nutné je působení Ducha svatého.“

„Poznání Ježíše je Otcův dar. On nám dává poznat Ježíše. Je to dílo Ducha svatého, který je velkým pracovníkem. Není odborářem, nýbrž pracovníkem a neustále v nás pracuje. Osvětluje Ježíšovo tajemství a podává nám smysl Krista. Hleďme na Ježíše, Petra a apoštoly, a vnímejme ve svém srdci otázku: Za koho mne pokládáš? A jako učedníci žádejme Otce, aby nám dal poznání Krista v Duchu svatém a objasnil nám toto tajemství.“

Končil papež Farntišek dnešní ranní homilii (20.2.2014 ). 

(mig)


Převzato z webu České sekce Radio Vaticana

Redakčně upraveno

 

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3;3,12-13; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9b-10; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám, a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…