Navigace: Tematické texty P Postní dobaDelší texty Popeleční středa, půst

Popeleční středa, půst

POPELEČNÍ STŘEDA - PŮST

Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem je duchovní obnova člověka. Začátek postního období byl v 6. či 7. století přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, protože neděle není chápána jako postní den. Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo (= popelec). Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Symbolicky se tak naznačuje stav hříšného člověka, který vyznává před Bohem svůj hřích, vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit a je veden nadějí, že mu Bůh odpustí. Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi jedinými dny přísného postu.

Znamením popelce tedy začíná příprava na velikonoční svátky. Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, jako již u starozákonních proroků, nemíří především na vnější skutky, "žíněné roucho a popel", posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání a obnovu. Bez toho by kající skutky zůstaly neplodné a lživé. Vnitřní obrácení motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Jde o radikální rozchod s hříchem, což znamená odvrácení se od zla a naopak nové zaměření celého života k Bohu. Toto obrácení ovšem není výsledkem jen jakési "duchovní gymnastiky", ale je především působením samého Boha v životě člověka. Bůh nám dává sílu a možnost začít znovu. Když objevíme velikost Boha a jeho pozitivní vztah k nám, snažíme se odpovídat adekvátním způsobem.

Vnitřní pokání křesťana může mít velmi rozmanité projevy, které se vhodně modifikují podle potřeb doby. Vedle klasických forem újmy v jídle či odřeknutí si masných pokrmů se současné době se v řadě zemí rozšiřuje např. "ekologický půst" - omezení zbytečných jízd autem apod. Vždy ovšem půst vychází z biblické a církevní tradice a je zaměřen na zkvalitnění vztahu k Bohu, k druhým lidem i k sobě samému, a tím může ve svých důsledcích vést i ke zlepšení života a atmosféry v celé společnosti.


Zpracováno podle knihy Vlastimila Vondrušky "Církevní rok a lidové obyčeje" (str. 48-49); vydalo nakladatelství DONA v Českých Budějovicích v roce 1991.
 


Viz také: Liturgický kalendář


Čtení z dnešního dne: Pátek 20. 3. 2026, Pátek 4. postního týdne

Mdr 2,1a.12-22;

Komentář k Jan 7,1-2.10.25-30: Předsudky a falešné představy jsou i dnes překážkou víry. Pronásledování a nepochopení, které náš Pán zažil na sobě, přetrvávají i dnes.

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(23. 3. 2026) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Sv. Mikuláš z Flüe / Nikolaus von Flüe / Bruder Klaus / Bratr Klaus / (21. března)

Sv. Mikuláš z Flüe / Nikolaus von Flüe / Bruder Klaus / Bratr Klaus /  (21. března)
(20. 3. 2026) Sv. Niklaus von Flüe ( + 1487) byl švýcarský laik a mystik, který spojil rodinný život, hlubokou kontemplaci a službu…

Přímluvy: 5. neděle postní, cyklus A / 22. 3. 2026

(19. 3. 2026) Máme-li Kristova Ducha, můžeme s důvěrou doufat v Hospodina[1]. Proto k němu s důvěrou volejme:

Svatý Josef (svátek 19.3.)

Svatý Josef (svátek 19.3.)
(17. 3. 2026) Svatý Josef je světec, o kterém se mnoho nemluví, ačkoli jeho role v životě Ježíše Krista je naprosto zásadní. Anebo se…

Den sv. Patrika (17.3)

Den sv. Patrika (17.3)
(16. 3. 2026) Pro našince je velkolepá oslava, spojená se svátkem sv. Patrika, možná trochu nepochopitelnou podívanou, která však má…

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)
(16. 3. 2026) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což…

Karikatury pokory

(14. 3. 2026) Pokora byla často nesprávně chápána. Ve světě mělo toto slovo téměř vždy negativní význam. Někteří filozofové viděli v…