Navigace: Tematické texty P Postní dobaDelší texty Poselství k postní době papeže Františka (2015)

Poselství k postní době papeže Františka (2015)

Posilněte své srdce“ (Jak 5,8) – pod tímto titulem dnes Svatý stolec zveřejnil poselství papeže Františka k postní době, která letos začíná 18. února liturgií Popeleční středy. Papež své poselství nicméně sepsal již v den liturgické památky sv. Františka z Assisi a to velice přístupným, konkrétním stylem. V první části se zamýšlí na významem postní doby, která má být časem obnovy, avšak zejména je „dobou příhodnou“ (2 Kor 6,2). Bůh po nás nepožaduje nic, co by nám dříve nedaroval, připomíná Petrův nástupce, „milujeme Boha, protože On napřed miloval nás“ (1 Jan 4,19). Stává se však, pokračuje papež, že pokud se máme dobře a cítíme se pohodově, zapomínáme na druhé (což Bůh Otec nikdy nedělá). Tento sobecký a lhostejný postoj dnes dosáhl světových rozměrů natolik, že lze mluvit o globalizované lhostejnosti. A právě tomuto naléhavému problému papež věnuje své poselství. Lhostejnost vůči bližnímu a Bohu je totiž reálným pokušením také pro křesťany, podotýká, zatímco Bohu svět není lhostejný. Brána od člověka k Bohu se definitivně otevírá ve vtělení, pozemském životě, smrti a zmrtvýchvstání Božího Syna, vysvětluje dále a přirovnává církev k ruce, která tuto bránu udržuje otevřenou. Svět však tíhne k uzavřenosti sám do sebe a bránu zavírá. Ruku, tedy církev, tudíž nesmí překvapovat, je-li odmítána, podupávána a zraňována.

V delší, praktické části poselství papež nabízí trojici kroků, kterými se Boží lid může obnovit natolik, aby neupadl do lhostejnosti a uzavřenosti. Svatý otec se obrací nejprve k církvi, poté k farnostem a církevním společenstvím a konečně k jednotlivým věřícím. Každou kapitolu uvozuje citát z Písma, vyjadřující postoj, k němuž papež vybízí.

„Trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy“ (1 Kor 12,26). V těle církve není místo pro lhostejnost, která se tak často zmocňuje našich srdcí, zdůrazňuje papež František. Církev svým učením a zejména svým svědectvím přináší Boží lásku, která zlomila smrtící uzavřenost do vlastního já. Je však možné svědčit pouze o tom, co jsme sami zažili, poznamenává papež. Umývat nohy druhým může pouze ten, komu nejprve umyl nohy Kristus. Pouze takový člověk „má s Kristem podíl“ (Jan 13,8), a může tak sloužit druhým. Postní doba je tudíž příhodná k tomu, abychom si dali posloužit od Krista a tím se mu připodobňovali. Církev je společenstvím svatých ve smyslu společenství mezi svatými osobami a společenství se svatými věcmi, píše dále Svatý otec a zejména vyzdvihuje hledisko společného vlastnictví: V tomto společenství nikdo nic nevlastní pouze pro sebe, nýbrž to, co má, patří všem.

„Kde je tvůj bratr?“(Gn 4,9), obrací se papež k farním a církevním společenstvím. Jsme skutečně tělem, které pečuje o své nejslabší, chudé a nepatrné členy? Nebo se utíkáme do všeobecnosti lásky, která se angažuje daleko ve světě, avšak zapomíná na žebráka Lazara před vlastními dveřmi (Lk 16,19-31)? Petrův nástupce vyzývá k překonání hranic viditelné církve dvěma směry – v prvé řadě ke spojení v modlitbě s nebeskou církví. Nebeská církev neslaví vítězství kvůli tomu, že by se obrátila zády k utrpení světa a sama by se radovala, připomíná papež. Svatí se spíše mohou radovat z definitivní porážky lhostejnosti, nenávisti a tvrdosti srdce. Dokud však toto vítězství lásky nepronikne celý svět, kráčí s námi svatí jako poutníci. Na druhé straně je každé křesťanské společenství povoláno, aby vykročilo do okolní společnosti, k chudým a vzdáleným lidem. Církev následuje Ježíše Krista po cestě, která ji každodenně dovádí až na konec země (Sk 1,8). Takto můžeme v každém bližním vidět bratra či sestru, pro které Kristus zemřel a vstal z mrtvých. Co jsme obdrželi, máme také pro ně. A rovněž tak tito bratři jsou darem pro církev a celé lidstvo. Jak bych si přál, uzavírá papež oddíl věnovaný farnostem, aby se naše společenství stala ostrůvky milosrdenství v moři lhostejnosti.

„Posilněte své srdce“ (Jak 5,8), doporučuje papež v závěru poselství všem jednotlivým věřícím a ptá se: Co dělat, abychom se nedali vtáhnout do víru děsu a bezmoci, které jsou plodem děsivých zpráv a výjevů lidského utrpení? Svatý otec radí ke třem postojům: za prvé, k modlitbě ve společenství s pozemskou a nebeskou církví, a za druhé ke konkrétním gestům lásky. A konečně, jak doplňuje za třetí, pro nás utrpení druhých lidí znamená výzvu k obrácení. Jestliže totiž budeme pokorně prosit o Boží milost a přijmeme omezenost vlastních možností, posílíme svou důvěru v nekonečné možnosti Boží lásky. A budeme moci odolávat ďábelskému pokušení, které nás utvrzuje v tom, že můžeme spasit sebe i svět.

Prožívejme postní dobu jako formaci srdce, opakuje papež František spolu se svým předchůdcem Benediktem XVI. (Deus caritas est, 31). Milosrdné srdce není slabé. Kdo chce být milosrdný, potřebuje srdce silné a pevné, uzavřené pokušiteli, avšak otevřené Bohu. Z toho důvodu se o letošním postu modleme: „Přetvoř naše srdce podle Srdce svého“ (Litanie k Nejsvětějšímu srdci Ježíšovu), uzavírá římský biskup poselství k letošní postní době.

PLNÉ ZNĚNÍ POSELSTVÍ papeže Františka k postní době je na stránkách tiskového střediska ČBK ZDE
 


Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Job 38,1.8-11; Žalm 107; 2 Kor 5,14-17
Mk 4,35-41

Asi každý člověk prosí Boha o pomoc, když se dostává do úzkých. Není výjimkou, že tehdy slibujeme snad i nemožné. Učedníci i Job v prvním čtení volají k Bohu, když jsou naplněni strachem. V obou případech cítíme výčitku. A v obou případech Bůh jedná, ovšem jinak, než si aktéři představovali. Ale nenechává je bez pomoci. Skutečné volání k Bohu snoubí pokoru a vědomí, kdo je Stvořitel, s pevnou nadějí a vírou. Bůh nepoužívá zázraky jako běžné řešení. Zázrak je vždy něco výjimečného. Bůh nabídne řešení krizové situace, když se člověk nechá vést. A často je to velmi jednoduchá cesta.

Zdroj: Nedělní liturgie

Kázání papeže Pavla VI. při svatořečení sv. Jana Nepomuckého Neumanna (český překlad)

Kázání papeže Pavla VI. při svatořečení sv. Jana Nepomuckého Neumanna (český překlad)
(18. 6. 2021) Z neděle 19.6.1977. Text byl původně pronesen v angličtině, italštině a krátce také v němčině. Zde…

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)
(18. 6. 2021) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se…

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)
(15. 6. 2021) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal misionářem v USA a americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými…

On-line večerní seminář a exercicie s P. ELIASEM VELLOU OFM

(14. 6. 2021) Úterý 29. 6. 2021 až  pátek 2. 7. 2021 v Koclířově jako duchovní  příprava na slavnost našich otců víry…

Svatý Antonín z Padovy (svátek 13.6.)

(11. 6. 2021) Původní jméno velkého kazatele svatého Antonína z Padovy je Fernandez Bulhão. Narodil se v portugalském Lisabonu ve…

Nejsvětější srdce Ježíšovo - slavnost

Nejsvětější srdce Ježíšovo - slavnost
(11. 6. 2021) Svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil r. 1856 Pius IX. na třetí pátek po letnicích. Co je obsahem tohoto…

Manželka, matka, pak i řeholnice - Marie Laurencie Longo

Manželka, matka, pak i řeholnice - Marie Laurencie Longo
(8. 6. 2021) Zakladatelka sester kapucínek bude blahořečena 9. října 2021 v italské Neapoli.

Aleluja dětí :-)

Aleluja dětí :-)
(6. 6. 2021) Ve velikonoční době natočily děti z farnosti Stodůlky video na hudbu z Händelova Mesiáše a známého  aleluja.…

Svatý Norbert – zasažený bleskem (6. červen)

(4. 6. 2021) Norbert (asi 1085 – 1134) byl zprvu podjáhnem ve službách kolínského arcibiskupa a později císaře Jindřicha V. S…