Navigace: Tematické texty N NáboženstvíDelší texty Posílení islámu (Joseph kardinál Ratzinger)

Posílení islámu (Joseph kardinál Ratzinger)

Můžeme se zeptat také obráceně: Co může říci celosvětově posílený islám křesťanství?
Toto posílení islámu je fenomén s mnoha tvářemi. Jednak jsou tu ve hře finanční hlediska. Finanční moc, kterou získaly arabské země, jim umožňuje, aby všude stavěly velké mešity, zajistily přítomnost muslimských kulturních institutů a podobně. Ovšem to je přirozeně pouze jeden faktor. Druhým je posílená identita, nové sebevědomí. V kulturní situaci 19. a začínajícího 20. století, tedy až do šedesátých let, byla převaha křesťanských zemí průmyslově, kulturně, politicky i vojensky tak velká, že islám byl skutečně druhořadý a křesťanství, každopádně křesťanské civilizace, mohly představovat vítěznou moc světových dějin. Pak ovšem nastala velká morální krize západního světa, tedy křesťanského světa. Tváří v tvář hlubokým morálním rozporům Západu a jeho vnitřní bezradnosti - proti které se zároveň objevila nová hospodářská moc arabských zemí - islámská duše znovu procitla: My jsme také někdo, naše identita je lepší, naše náboženství odolalo, vy už nemáte vůbec žádné.

To je vlastně dnes pocit muslimského světa: Západní země už nedokážou hlásat morální poselství, mohou světu nabídnout pouze know-how; křesťanské náboženství odstoupilo, jako náboženství už vlastně neexistuje; křesťané nemají žádnou morálku ani víru, zůstaly jen jakési zbytky moderních osvícenských idejí; my však máme náboženství, které odolává.

Muslimové jsou dnes přesvědčeni, že islám se nakonec osvědčil jako životaschopnější náboženství a že má co říci světu, že jsou základní náboženskou silou budoucnosti. Dříve šaría a všechno s ní spojené už ustupovalo, teď nastoupila nová hrdost. A s ní přišel také nový rozmach, nová intenzita, chuť žít islám. To je velká síla, kterou islám má: My máme nepřerušené morální poselství od doby prorokovy, my řekneme světu, jak se má žít, křesťané to nedokážou. S touto vnitřní silou islámu, která fascinuje také akademické kruhy, se přirozeně musíme vypořádat.

(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 171-72)


Témata: Náboženství

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 15. 1. 2026, Čtvrtek 1. týdne v mezidobí

1 Sam 4,1-11;

Komentář k 1 Sam 4,1-11 : Prohraná bitva musela být šokující. Ukořistění archy bylo zkouškou víry pro Izrael. Hospodin však byl nad tím vším…

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2026) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem…

Etty Hillesum (*15. 1. 1914) Naděje, která obstojí i uprostřed temnoty

Etty Hillesum (*15. 1. 1914) Naděje, která obstojí i uprostřed temnoty
(13. 1. 2026) Etty Hillesum (1914–1943) byla mladá žena z Nizozemska, která studovala práva i psychologii a během druhé světové…

Filipov – poutní místo, kam se putuje v noci za tmy (13.1.)

Filipov – poutní místo, kam se putuje v noci za tmy (13.1.)
(11. 1. 2026) Na samém severu Čech, ve Šluknovském výběžku těsně na hranici s Německem, leží nenápadná osada Filipov, dnes…

Marie Elekta od Ježíše (1605–1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2026) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka…

Přímluvy - Svátek Křtu Páně, cyklus A / 11. 1. 2026

(9. 1. 2026) Jan Křtitel svědčil o Kristu: „To je Syn Boží.“[1] S důvěrou svěřme Bohu starosti, které sužují nás i…

Svátek Křtu Páně

(7. 1. 2026) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Žehnání domů - i ve válečné zóně

(3. 1. 2026) Postřehy z mezní zkušenosti františkánského kněze z válečného Allepa v Sýrii před několika roky.