Navigace: Tematické texty N NáboženstvíDelší texty Posílení islámu (Joseph kardinál Ratzinger)

Posílení islámu (Joseph kardinál Ratzinger)

Můžeme se zeptat také obráceně: Co může říci celosvětově posílený islám křesťanství?
Toto posílení islámu je fenomén s mnoha tvářemi. Jednak jsou tu ve hře finanční hlediska. Finanční moc, kterou získaly arabské země, jim umožňuje, aby všude stavěly velké mešity, zajistily přítomnost muslimských kulturních institutů a podobně. Ovšem to je přirozeně pouze jeden faktor. Druhým je posílená identita, nové sebevědomí. V kulturní situaci 19. a začínajícího 20. století, tedy až do šedesátých let, byla převaha křesťanských zemí průmyslově, kulturně, politicky i vojensky tak velká, že islám byl skutečně druhořadý a křesťanství, každopádně křesťanské civilizace, mohly představovat vítěznou moc světových dějin. Pak ovšem nastala velká morální krize západního světa, tedy křesťanského světa. Tváří v tvář hlubokým morálním rozporům Západu a jeho vnitřní bezradnosti - proti které se zároveň objevila nová hospodářská moc arabských zemí - islámská duše znovu procitla: My jsme také někdo, naše identita je lepší, naše náboženství odolalo, vy už nemáte vůbec žádné.

To je vlastně dnes pocit muslimského světa: Západní země už nedokážou hlásat morální poselství, mohou světu nabídnout pouze know-how; křesťanské náboženství odstoupilo, jako náboženství už vlastně neexistuje; křesťané nemají žádnou morálku ani víru, zůstaly jen jakési zbytky moderních osvícenských idejí; my však máme náboženství, které odolává.

Muslimové jsou dnes přesvědčeni, že islám se nakonec osvědčil jako životaschopnější náboženství a že má co říci světu, že jsou základní náboženskou silou budoucnosti. Dříve šaría a všechno s ní spojené už ustupovalo, teď nastoupila nová hrdost. A s ní přišel také nový rozmach, nová intenzita, chuť žít islám. To je velká síla, kterou islám má: My máme nepřerušené morální poselství od doby prorokovy, my řekneme světu, jak se má žít, křesťané to nedokážou. S touto vnitřní silou islámu, která fascinuje také akademické kruhy, se přirozeně musíme vypořádat.

(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 171-72)


Témata: Náboženství

Čtení z dnešního dne: Středa 2. 9. 2026, Středa 22. týdne v mezidobí

1 Kor 3,1-9;

Komentář k Lk 4,38-44: Petrova tchyně hned vstává, aby Ježíše a jeho přátele obsluhovala. Poté, co horečka ustoupila, uzdravují se i vztahy. Právě službou!

Zdroj: Nedělní liturgie

sv. Řehoř Veliký (svátek 3.9.)

sv. Řehoř Veliký (svátek 3.9.)
(2. 9. 2026) Jeden z nejvýznamnějších papežů historie. Provedl církev a společnost dějinným přelomem mezi starověkem a…

Den modliteb za péči o stvoření 1. září

Den modliteb za péči o stvoření 1. září
(30. 8. 2026) 1. 9. je příležitostí uvědomit si znovu své povolání spravovat svět a starat se o něj. Iniciativa Žít Laudato si´&…

Stanislav Přibyl: Když Bůh zrovna neposlouchá/ video na youtube

Stanislav Přibyl:  Když Bůh zrovna neposlouchá/ video na youtube
(28. 8. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa nad modlitbou rodičů za děti

Umučení svatého Jana Křtitele (29.8.)

Umučení svatého Jana Křtitele (29.8.)
(28. 8. 2026) O umučení Předchůdce Páně podává zprávu evangelium Matoušovo (14,3-12) a Markovo (6, 17-29).

Přímluvy ke mši / 22. neděle, cyklus A / 30. 8. 2026

(27. 8. 2026) Povznesme v modlitbě své dlaně k Bohu a prosme ho, aby byl nám i celému světu pomocníkem:

Sv. Augustin (svátek 28.8.)

Sv. Augustin (svátek 28.8.)
(27. 8. 2026) Narodil se roku 354 v Tagaste v Numidii (dnešní Souk Ahras v severovýchodním Alžírsku). Vynikal neobyčejným nadáním a…

Podivuhodná podobnost Jana Buly a Jana Křtitele

Podivuhodná podobnost Jana Buly a Jana Křtitele
(27. 8. 2026) „Můj patron svatý Jan Křtitel měl stejný osud jako já“. Tuto větu napsal den před svou popravou blahoslavený…