Průměrnost se líbí ďáblu. - archív citátů

Navigace: Tematické texty N NáboženstvíDelší texty Posílení islámu (Joseph kardinál Ratzinger)

Posílení islámu (Joseph kardinál Ratzinger)

Můžeme se zeptat také obráceně: Co může říci celosvětově posílený islám křesťanství?
Toto posílení islámu je fenomén s mnoha tvářemi. Jednak jsou tu ve hře finanční hlediska. Finanční moc, kterou získaly arabské země, jim umožňuje, aby všude stavěly velké mešity, zajistily přítomnost muslimských kulturních institutů a podobně. Ovšem to je přirozeně pouze jeden faktor. Druhým je posílená identita, nové sebevědomí. V kulturní situaci 19. a začínajícího 20. století, tedy až do šedesátých let, byla převaha křesťanských zemí průmyslově, kulturně, politicky i vojensky tak velká, že islám byl skutečně druhořadý a křesťanství, každopádně křesťanské civilizace, mohly představovat vítěznou moc světových dějin. Pak ovšem nastala velká morální krize západního světa, tedy křesťanského světa. Tváří v tvář hlubokým morálním rozporům Západu a jeho vnitřní bezradnosti - proti které se zároveň objevila nová hospodářská moc arabských zemí - islámská duše znovu procitla: My jsme také někdo, naše identita je lepší, naše náboženství odolalo, vy už nemáte vůbec žádné.

To je vlastně dnes pocit muslimského světa: Západní země už nedokážou hlásat morální poselství, mohou světu nabídnout pouze know-how; křesťanské náboženství odstoupilo, jako náboženství už vlastně neexistuje; křesťané nemají žádnou morálku ani víru, zůstaly jen jakési zbytky moderních osvícenských idejí; my však máme náboženství, které odolává.

Muslimové jsou dnes přesvědčeni, že islám se nakonec osvědčil jako životaschopnější náboženství a že má co říci světu, že jsou základní náboženskou silou budoucnosti. Dříve šaría a všechno s ní spojené už ustupovalo, teď nastoupila nová hrdost. A s ní přišel také nový rozmach, nová intenzita, chuť žít islám. To je velká síla, kterou islám má: My máme nepřerušené morální poselství od doby prorokovy, my řekneme světu, jak se má žít, křesťané to nedokážou. S touto vnitřní silou islámu, která fascinuje také akademické kruhy, se přirozeně musíme vypořádat.

(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 171-72)


Témata: Náboženství

Čtení z dnešního dne: Středa 3. 6. 2026, Památka sv. Karla Lwangy a druhů, mučedníků

2 Tim 1,1-3.6-12;

Komentář k 2 Tim 1,1-3.6-12: Pavel, sám ve vězení, svěřuje svému duchovnímu synu Timotejovi, co považuje za podstatné. Církev roste i dnes skrze ty, kdo jsou umlčováni a bezbranní. I dnes má Pán dost moci, aby ochránil, co církvi svěřil.

Zdroj: Nedělní liturgie

5. června -´Světový den životního prostředí´

5. června -´Světový den životního prostředí´
(3. 6. 2026) Sama Země má svou důstojnost, kterou máme respektovat. (Benedikt XVI.) 5. 6. se připomíná "Světový den životního…

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(1. 6. 2026) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

Ubožáku, tobě se líbí křesťanství?

(31. 5. 2026) Sv. Justin, mučedník - svátek 1.6.

Jak Boží Tělo slavit dnes ve 21. století? Tip z jedné farnosti

Jak Boží Tělo slavit dnes ve 21. století? Tip z jedné farnosti
(29. 5. 2026) Patří svátek Božího těla do dnešní doby? Jak slavnost Těla a krve Páně slavit v naší situaci a kultuře?…

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(29. 5. 2026) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.