Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Navigace: Tematické texty L LáskaDelší texty Práce a bolest (Pavel Křivský)

Práce a bolest (Pavel Křivský)

Práce v lásce, práce ve světle přináší bolest. Bolest je naším stálým průvodcem, utrpení bude ještě dlouho integrující součástí lidského života. lidé se uhýbají bolesti a obyčejně ji chápou jako něco záporného, něco temného, co vyrušuje z běžného pohodlí. Bolest vždy připomíná neznámé hodnoty. Bolest je tu vždy, aby upozornila, že naše hledání musí být neustálé. Bolest odstraňuje chyby, pozvedá mysl z konservatismu a pohodlí a povznáší ji k vyšším cílům. Bolest musíme chápat ne fyziologicky, ale metafyzicky a eticky. My vidíme při bolestech a utrpení jen tělesnou stránku, jen tělesné následky, ale zapomínáme na vyšší smysl bolesti. Bolest vidíme jen z úzkého hlediska, jen z jedné stránky. Je potřeba objevit celou šíři bolesti a její funkce. Zamysleme se nad svými bolestmi, co pro nás znamenaly. Jaký jsme měli vztah k bolesti? Jistě naše chápání bolesti bylo jen povrchní a vnější a nedovedli jsme z ní vytěžit to, co nám mohla přinést. Březina uvádí několik pohledů na bolest. Je to především bolest touhy, která provází lidstvo po staletí a žene lidstvo k tomu, aby zvedalo ruce své k lepším hodnotám. Touha nenaplněná, neuskutečněná působí bolest a tato bolest pohání lidstvo, aby po staletí nezoufalo nad svými neúspěchy, nad svými neuskutečněnými sny, ale aby stále hledalo a stále usilovalo a neúnavně pracovalo k naplnění neuskutečněné touhy.
Bolesti lásky jsou dalším videm utrpení, bolest působí láska nenaplněná, neuskutečněná. Tato bolest lásky žene člověka, aby stále usiloval o to, aby láska byla naplňována, aby se nespokojila s polovičatostí. Je to tvůrčí bolest, která působí, aby láska nezploštěla a nezpovrchněla, aby láska byla tím, čím býti má.
Bolest je bdělá spolupracovnice, která zajišťuje, aby nebylo něco zanedbáno, abychom se nedali uklidniti nějakými úspěchy, abychom se neoddali marné a ješitné spokojenosti, že jsme dosáhli určité mety.
Bolest vzniklá z nepochopení je dalším naším průvodcem. Nedaří se nám všechno, jak bychom chtěli, není všude takové pochopení, jak bychom předpokládali, naši bratři a sestry nejdou tak rychle, jak bychom ve svém nadšení očekávali. Není možné, abychom chodili kolem těchto skutečností jenom povrchně, abychom soudili nebo abychom ukvapeně usilovali o uskutečnění svých plánů. Tvořivá bolest nás musí v tomto ohledu doprovázet.
Existuje bolest nad tím, že se lidé připravují o skutečné hodnoty, o skutečný život a právě z takové bolesti roste síla, která otevírá možnosti další práce.
(Pavel Křivský: Ars bene vivendi, Praha 1992 /Soukromý tisk - podle záznamů členů a členek "Kruhu"/, s.13)


Témata: Láska

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3;3,12-13; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9b-10; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám, a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…