Navigace: Tematické texty C CírkevDelší texty Předpoklady vzniku církve a paruzie (Peter Pawlowsky)

Předpoklady vzniku církve a paruzie (Peter Pawlowsky)

Zprvu se zdálo, že představa dějin židovské bible (tj. "Starého zákona"), zaměřená k blaženému konečnému věku, se v Ježíšovi naplnila, i když jeho smrt - jako bolestivé přerušení - rychlý běh světa ke konci na krátký čas pozdržela. Když se však tento krátký čas prodlužoval a nechtěl nijak skončit, vedlo toto přerušení k novému dialektickému konceptu dějin: doba spásy sice už teď začala, ale není ještě dovršena. Eschatologie, nauka o posledních věcech, se rozštěpila na dvě části: na eschatologii přítomnou a budoucí. V zásadě je všechno už teď zde, smrt a bezpráví, bolest a konečnost jsou (Ježíšovou smrtí) už překonány, ale nový svět ještě není definitivně vidět. Proto je třeba čekat na druhý, budoucí konec času, o němž však Nový zákon žádné časové údaje nepodává.

Co se týče tohoto druhého očekávání, myslili a myslí křesťané stejně jako Židé: obě náboženství žijí v "ještě ne". Ale argumentování ve prospěch prvého přesvědčení je pro křesťany nesmírně obtížné. Co se na světě změnilo, ptají se jich Židé a ostatní nekřesťané už málem 2000 let, v čem tkví to "už teď" posledního času, který už nastal? Tato otázka je další neumlčitelný motiv teologického a filosofického přemýšlení až do naší doby a poskytuje látku pro všechny myslitelné modely kritiky náboženství a církve až do současnosti.

Koncem 1. století vznikl nejzávažnější pokus zvládnout problém odloženého posledního času a druhého příchodu Kristova také literárně: Apokalypsa čili Zjevení Janovo. (...)

Apokalyptické představy v děsivých obrazech konečného zápasu dobrých a zlých mocností byly rozšířeny už od makabejské doby; každá přírodní pohroma, každý společenský a politický otřes, každé pronásledování k nim přispívalo, a zejména zničení Jeruzaléma a chrámu živilo jistotu, že tak už to dlouho jít nemůže. Stejného přesvědčení byli mnozí křesťané, zejména když vypukla první masivní římská pronásledování křesťanů. Otázka zněla: proč se teď ještě nějak zařizovat ve světě, který se už zmítá v posledních křečích?

Zjevení Janovo na to dává tuto odpověď: za prvé se křesťanské obce samozřejmě musejí přítomností zabývat a zde a nyní vést slunný život: K velkému zklamání všech spekulantů začíná totiž Zjevení třemi kapitolami přísného napomínání sedmi maloasijským křesťanským obcím. Za druhé se sice musíme vzdát blízkého očekávání, to jest naděje v bezprostředně blízký druhý příchod Mesiáše Ježíše; nicméně vědomí, že žijeme v mezidobí, se ztratit nesmí, i kdyby toto mezidobí mělo trvat tisíce let.

Předpokladem pro to, aby se z nového náboženského přesvědčení mohla vyvinout církev, byly tři kroky: radikální etika Ježíšových učedníků, kteří chodili zemí, musela být přeložena pro potřebu usedlých obci; malá židovská sekta musela nechat svůj původ za sebou a své přesvědčeni šířit jako univerzální učení spásy; blízké očekáváni království Božího bylo třeba opustit a nahradit "rozdělenou" představou posledního času: počátkem konce je Ježíš Kristus, ale na konec sám si ještě musíme počkat.
(Peter Pawlowsky: Křesťanství v proměnách dvou tisíciletí, Vyšehrad, Praha 1996, 36-39)


Témata: Církev

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 17,22-24; Žalm 92; 2 Kor 5,6-10
Mk 4,26-34

Nejednou zaslechneme nebo i sami prožijeme strach, jak to dopadne se světem, církví, zdravotnictvím... Mnohdy tu důvody k obavám jsou, vždyť nic není neměnné. Někdy se ale do takového strachu promítne naše vlastní smýšlení. Může tak ukázat, že žijeme s pocitem, že všechno záleží jen na nás, našem výkonu a bez nás se svět zhroutí. To je obrovský omyl. Boží království roste, ať se nám to líbí nebo ne, ať ho někdo boří nebo podporuje. Je třeba přiložit ruku k dílu, pomoci, ale pozor na všechny, kteří se označují za zachránce světa! Tím jediným Zachráncem je náš Pán. Můžeme být „ustavičně plni důvěry“, i když se věci právě nyní nevyvíjejí pozitivně.

Zdroj: Nedělní liturgie

Pouť důvěry Taizé - 47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých

Pouť důvěry Taizé -  47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých
(16. 6. 2024) Estonské hlavní město Tallinn bude hostit příští evropské setkání mládeže Taizé ve dnech 28.12.2024-1.01.2025.

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)
(15. 6. 2024) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal misionářem v USA a americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými…

Svatý Antonín z Padovy (svátek 13.6.)

(11. 6. 2024) Původní jméno velkého kazatele svatého Antonína z Padovy je Fernandez Bulhão. Narodil se v portugalském Lisabonu ve…

Svatý Norbert – zasažený bleskem (6. červen)

(4. 6. 2024) Norbert (asi 1085 – 1134) byl zprvu podjáhnem ve službách kolínského arcibiskupa a později císaře Jindřicha V. S…

Invaze spojeneckých vojsk v Normandii (výročí 6. června 1944)

(4. 6. 2024) Není zapotřebí jen lidí odvážných, chytrých a silných…

Noc kostelů - datum

Noc kostelů - datum
(4. 6. 2024) Základní informace o Noci kostelů.

Nejsvětější srdce Ježíšovo - slavnost

Nejsvětější srdce Ježíšovo - slavnost
(3. 6. 2024) Svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil r. 1856 Pius IX. na třetí pátek po letnicích. Co je obsahem tohoto…