Navigace: Tematické texty Č ČlověkDelší texty Překypující plnost (Walter Kasper)

Překypující plnost (Walter Kasper)

Při bližším pohledu totiž vyznání Trojice není nic jiného než svědomité, i když zajíkavé, jiné vyjádření věty z l. listu apoštola Jana: "Bůh je láska" (1 J 4,8.16). Tím je řečeno: Bůh není monomanický osamělý Bůh; je naopak sám v sobě dialogem, sám v sobě děním sebesdělující lásky; je sám v sobě společenstvím (communio). Jestliže však to nejvyšší, všechno obsahující a všechno určující, jemuž říkáme Bůh, je láska, pak je veškerá skutečnost určována láskou a zaměřena k lásce, pak je smyslem vší skutečnosti láska.

Tato teze má velké důsledky pro naše křesťanské chápání skutečnosti. Trinitární jednota-communio se ukazuje jako model křesťanského chápání skutečnosti. Nauka o Trojici totiž znamená průlom do chápání skutečnosti, které bylo určováno primátem substance existující v sobě a pro sebe, směrem k chápání skutečnosti pod primátem osoby a vztahu. Podle křesťanského chápání není poslední skutečností sama v sobě jsoucí substance, ale osoba, kterou lze plně myslet jen v nezištné vztažnosti dávání a přijímání. Mohli bychom také říci, že smyslem bytí je v křesťanském pohledu láska. (48-49)

Z toho vyplývá základní model křesťanské spirituality, nezištná služba. (49) ...

Z církevního učení o Trojici totiž vyplývá zcela jiná představa jednoty. Není to strnulá, monolitická, uniformní a tyranská jednota, která vylučuje nebo potlačuje či pohlcuje každou odlišnost. Taková jednota by byla chudobou. Boží jednota je plnost, ba překypující plnost nesobeckého dávání a darování, vylévání sebe v lásce, jednota, která nevylučuje, nýbrž zahrnuje živoucí vzájemnost s druhými a pro druhé. ...Inspiruje řád, v němž jednota vyniká tím, že všichni dávají podíl na vlastním a činí jej společným. (49)

Krátce: trinitární vyznání vykládá smysl bytí jako lásku.Víra v trojjediného Boha proto působí v činné lásce. (51)

(Walter Kasper: O víře, Brno, Cesta, 199O, 48-51)


Témata: Člověk

Čtení z dnešního dne: Sobota 2. 3.

1. čtení - Mich 7,14-15.18-20; Evangelium - Lk 15,1-3.11-32

Komentář k Lk 15,1-3.11-32: Odvážně se zamyslím nad tímto úryvkem. Nevystupuji někdy jako poslušný, věrný syn církve, který je pohoršen dobrotou Otce, která nezná hranic?

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatý ´Sudeťák´ P. Hubert Engelmar Unzeitig (svátek 2.3.)

(28. 2. 2024) P. Hubert Engelmar Unzeitig byl sudetský Němec, který se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou severně od Brna.…

Fiducia supplicans, neliturgická požehnání a Ratzingerovo rozlišení

(27. 2. 2024) Instrukce, kterou v roce 2000 vydal tehdejší prefekt Kongregace pro nauku víry, rozlišuje modlitby za uzdravení, které…

Oto Mádr, přední český teolog a jeden z nejdéle vězněných kněží u nás (+ 27. 2. 2011)

(26. 2. 2024) Oto Mádr - výrazná osobnost české katolické církve 20. století

Proti komunismu, nacismu a jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(25. 2. 2024) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost –…

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2024) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2024) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

Stolec svatého Petra (22.2.)
(21. 2. 2024) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.