Psát do písku a do kamene

Jedna arabská legenda vypráví příběh dvou přátel, kteří cestovali pouští.
Když dospěli do určitého místa, začali se hádat.

Ten uražený napsal mlčky do písku:
„Dnes mě můj nejlepší přítel uhodil do tváře.“

Pokračovali v cestě a v jedné oáze se rozhodli vykoupat.
Uražený muž se začal topit, ale jeho přítel ho zachránil.
Když se vzpamatoval, vyryl do kamene tato slova:
„Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život.“

Přítel se jej zvědavě zeptal:
„Proč jsi nejprve psal do písku a teď do kamene?“

Muž s úsměvem odpověděl:
„Když nás urazí dobrý přítel, musíme psát do písku,
odkud to odvane vítr zapomnění a odpuštění.
Ale když se stane něco důležitého, musíme to vyrýt do paměti svého srdce,
odkud se to nijak nedá vymazat.“

Se svolením zpracováno podle knihy:
Příběhy pro uzdravení duše, Jose Carlos Bermejo,
kterou vydalo nakladatelství Portál.
Redakčně upraveno