r, 1996 /advent, věnec.../

Ve wordu je text ke stažení zde



ADVENT

Když slavíme advent, podílíme se na stesku lidstva po setkání s Bohem. Věříme v toto setkání. Bůh je nám stále nablízku, příchází do naší temnoty. Připomínáme si to, že Bůh před dvěma tisíci lety vstoupil do našeho světa skrze Ježíše Krista. Myslíme na to, jak dnes stále přichází mezi nás, do života každého člověka a očekáváme jeho slavné zjevení na konci času. (Podle A. Pereiry)

Vězeňská cela je docela dobré přirovnání pro adventní situaci. Člověk doufá a dělá to či ono, ale dveře jsou jeho vlastní vinou zavřeny a mohou být otevřeny jenom zvenku. (Podle D. Bonhoeffera)

Náš život je neustálým očekáváním, přípravou na setkání, přípravou na příchod. Náš život je neustálým adventem. Jsme "lidem, který žije a putuje v temnotách". Temnota nenávisti, nespravedlnosti, násilí a nemoci ohrožuje život na této zemi. Každý z nás nějak zažívá nepokoj, uspěchanost, nebo opuštěnost, všednost a nudu jako svůj trpký osud. Proto s touhou očekáváme definitivní příchod našeho Zachránce - Ježíše Krista.
(Podle sv. Bernarda z Clairvaux)

"Přijď, Pane Ježíši,
ty, kterého národy očekávají,
a potěš nás svou blízkostí.
Přijď ty, lesku Boží nádhery,
ty, sílo a moudrosti Boží:
Proměň noc našeho života v den
a dej světlo našim očím."
(Podle sv. Bernarda z Clairvaux)

ROSU DEJTE NEBESA SHŮRY,
oblaka spusťte déšť práva, ať se otevře země a zplodí spásu, ať spolu vyraší spravedlnost! (Iz 45,8)

Vzkříšený Ježíši, vidíš, že jsem mnohdy zmatený jako cizinec na této zemi. Mou duši sužuje žízeň, kterou je očekávání a touha po tvé přítomnosti. A srdce bez ustání touží po tom, aby spočinulo v tobě, Kriste. Aby k tobě složilo všechno, co je tíží a co je od tebe vzdaluje.
(Bratr Roger Schutz)

Každoročním slavením adventní liturgie církev aktualizuje očekávání Mesiáše... (Katechismus, §524)

 

SYMBOL ADVENTNÍHO VĚNCE

V adventu vzhlížíme ke Světlu, mocnějšímu než všechna temnota. Proto na věnci, který je symbolem vítězství a radosti, postupně zapalujeme svíce. Světla tak na něm od nědele k neděli přibývá. Toto světlo symbolizuje Světlo, které každému člověku daroval Bůh: Ježíše Krista. „Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit v temnotách...“ (Jan 8,12)

Dobrý Bože,
procházíme světem, který se od tebe odvrátil
a je plný temnoty a stínu.
Dej zazářit svému světlu
v našich srdcích
a veď nás temnotou našeho života
do tvé blízkosti plné jasu.

JAK JEN TOUŽÍM...

Jak jen toužím,
abys v sobě prožil advent.
Jak jen toužím,
aby roztála tvá odmítavost
i tvá chladná uzavřenost,
a abys mi znovu
pohlédl do očí.
Vždyť ti jdu vstříc
na všech tvých cestách.
A přece jsem ještě nikdy
k tobě nesměl přistoupit.
Já, tvůj Bůh.

Jak jen toužím,
abys v sobě prožil advent.
Jak jen toužím
u tebe bydlet,
žít důvěrně s tebou
a sdílet všechna tvá břemena.
Vždyť ti jdu vstříc
ve všech tvých přáních.
A přece jsem ti ještě nikdy
nesměl žádné splnit.
Já, tvůj Bůh.

Jak jen toužím,
abys v sobě prožil advent.
Jak jen toužím,
abys mě vpustil
do svého smutku
a své temnoty,
do svých porážek
i do svého plynoucího času.
Vždyť ti jdu vstříc
do všech tvých vězení.
A přece jsem tě ještě nikdy
nesměl osvobodit.
Já, tvůj Bůh.
Jak jen toužím,
abys v sobě prožil advent.
Jak jen toužím
znovu se zrodit
ve tvém městě, tvé ulici,
ve tvém domě
a ve tvém srdci.
Vždyť ti jdu vstříc
od věčnosti k věčnosti.
Ale hledám jen tebe.
Já, tvůj Bůh.