Navigace: Tematické texty M MariaTexty na nástěnky - Maria, růženec r. 2001 Maria neohrožuje náš vztah ke Kristu

r. 2001 Maria neohrožuje náš vztah ke Kristu

Ve wordu je text ke stažení zde

MARIIN VZKAZ:  ŘIĎTE SE JEŽÍŠEM !

Byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí…„ (Jan 2,1-11).


MARIA JAKO BDĚLÁ MATKA,
KTERÁ SE NEVNUCUJE…

Už nemají víno
Na svatbě v Káně Galilejské je Maria přítomna velice diskrétním způsobem. Nedělá nic mimořádného, ale diskrétně bdí. Když dochází víno, okamžitě odhaluje tuto svízelnou situaci a obrací se na Ježíše: Už nemají víno. Tato slova se zdají být jen prostou úvahou pozorného člověka. Jsou vyjádřením Mariina soucitu a stejně i velice jemně vyjádřenou prosbou obracející se na Ježíše. Maria je i v našem životě přítomna především jako bdělá matka. Právě v tom spočívá mateřská úloha.
Dobrá matka dítětem nemanipuluje, nerozkazuje, nevnucuje, ale je přítomna, bdí, vychází v ústrety.


MARIA NEŘEŠÍ LIDSKÉ POTŘEBY…

Nedostatek vína znamená nedostatek radosti
Už nemají víno - říká Maria. Ale víno není k životu nezbytně nutné. Lze žít i bez vína. Nedostatek vína na svatbě však znamená nedostatek radosti. V bibli symbolizuje víno radost. Maria, citlivá k lidským potřebám, ukazuje svému Synu všechno, co člověka sebeméně zarmucuje, tíží, co ho připravuje o radost ze života.
Maria neřeší lidské potřeby, lidskou bídu, ale představuje ji svému Synu. Vždy vede k Ježíši.


MARIA NEOHROŽUJE
NÁŠ VZTAH KE KRISTU…

Nezdravá mariánská úcta obsahuje strach
V evangelijním úryvku nalézáme vzor pravé mariánské úcty. Nezdravá mariánská úcta totiž obsahuje vždy strach, který se ptá, kdo je v našich modlitbách důležitější: Marie nebo Ježíš? Takto položená otázka je chybná, protože naše vlastní vnitřní konflikty přenáší „do nebe“. Za touto skutečností se skrývá lidské smýšlení, které zjevuje naše obavy a strach. Maria nikdy neohrožuje náš vztah ke Kristu. A naopak vztah ke Kristu neohrožuje mariánský rozměr naší modlitby.
Kde je Maria, tam je vždy přítomen i Ježíš. A kde je Ježíš, je vždy přítomna i jeho Matka. Maria vede k Ježíši.

JÁDRO MARIÁNSKÉ ÚCTY

Maria otevírá cestu k důvěře vůči Synu
Maria vkládá naději ve svého Syna navzdory jeho „zjevnému odmítnutí“. V těžké situaci svatby v Káně nalézá Maria správné východisko: sama naprosto důvěřuje a povzbuzuje i druhé k naprosté důvěře: Udělejte, cokoli vám nařídí můj Syn.
Touto jedinou větou nám Maria otevírá cestu k absolutní důvěře vůči Synu. Tato věta představuje jádro mariánské úcty.

PROSÍME MARII,
ONA NÁS ALE TAKÉ…

Rozhovor s Marií je výměnou proseb
V našich modlitbách jsme zvyklí obracet se na Marii s nejrůznějšími prosbami. Přednášíme jí veškeré naše potíže, trápení, problémy: to, že se cítíme zle, naše hmotné potřeby, nemoci, mezilidské konflikty, zmatky atd. Maria to vše s důvěrou přijímá a obětuje svému Synu. Přednášení našich potřeb Marii má své dobré opodstatnění v duchu evangelia o divu v Káně Galilejské.
Ale jestliže my v nejrůznějších záležitostech prosíme Marii, také ona nás prosí: Udělejte, cokoli vám nařídí můj Syn. Náš rozhovor s Marií je často výměnou proseb.
To, co chceme získat od Marie, musí být vždy ve shodě s vůlí jejího Syna, a právě proto Maria prosí: Udělejte, cokoli vám nařídí můj Syn.

Všichni věřící v Krista mohou přednášet Matce Boží své prosby. Ta, která svými modlitbami pomáhala i prvotní církvi, se také nyní - když je vyvýšena v nebi, přimlouvá u svého Syna. (Podle 2. Vatikánského koncilu: LG 69)
 

Zpracováno podle knížky J. Augustyna: „Kde jsi Adame?“, vydalo Karmelitánské nakladatelství


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sir 27,33-28,9 (řec. 27,30-28,7); Žalm Žl 103,1-2.3-4.9-10.11-12; Řím 14,7-9
Mt 18,21-35

Odpustit, ale nezapomenout? Palčivý problém usnadní vědomí, že i my sami děláme chyby a jiní odpouští nám. Na křivdu možná nezapomeneme, ale můžeme opustit sebelítost, touhu po pomstě i tvrdý odsudek. Když druhým přejeme dobro, zlo nad námi ztrácí moc a Bůh vítězí v našem nitru. Takové kroky se těžko realizují a je třeba si je vyprosit v modlitbě. Pokud nelze cestu k odpuštění ujít naráz, stačí se na ni vydat a být vděčný za každý malý krok vpřed. Vytrvalost nás dovede daleko.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nedělní přímluvy / 24. neděle, cyklus A / 13. 9. 2026

(11. 9. 2026) Pán nás vybízí, abychom odpouštěli svým bližním. Inspirováni touto výzvou se obraťme k Pánu a společně volejme:

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)

Sv. Jan Zlatoústý (13.9.)
(11. 9. 2026) Jan Zlatoústý (Chrysostomos) byl oblíbeným a neohroženým kazatelem, který čelil vlně intrik a byl opakovaně posílán do…

Jak představit dětem svatou Ludmilu?

Jak představit dětem svatou Ludmilu?
(9. 9. 2026) Příběh svaté Ludmily doplněný pracovními listy, omalovánkou, komiksem, kvízy a dalšími materiály

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka

Oratorium Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka
(9. 9. 2026) Antonín Dvořák napsal oratorium Svatá Ludmila na text Jaroslava Vrchlického. 

Narození Panny Marie 8. 9.

(7. 9. 2026) Nejsme loutky v rukou Božích. On má s každým z nás plán, projekt, nabídku, šanci, záměr.

Legendární profesor Kolakovič - prorok pro těžké časy (* 8. září 1906)

(6. 9. 2026) Chorvat, který byl podle někoho byl prorok, div ne světec. Podle jiných „dobrodruh a megaloman“,…

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube

Stanislav Přibyl: Co mě naučily mé školní průšvihy / video na youtube
(4. 9. 2026) Zamyšlení pražského arcibiskupa léty školní docházky