r. 2003 / Chlév našeho srdce, Bůh miluje tebe..., Největšídar pro děti, Prázdný chlév

Ve wordu je text ke stažení zde



CHLÉV
NAŠEHO SRDCE

UVÍTEJME JEŽÍŠE
V JESLÍCH NAŠEHO SRDCE

Toužíme, abychom mohli o Vánocích uvítat Ježíše nikoli do studených jeslí našeho srdce, ale do srdce plného lásky, pokory, do srdce čistého, neposkvrněného, tolik hřejícího vzájemnou láskou.

JEŽÍŠ PŘICHÁZÍ DO NAŠICH SRDCÍ
ZNOVU A ZNOVU…

Ježíšův příchod na zem přinesl radost světu i mnohému lidskému srdci. Tentýž Ježíš přichází do našich srdcí znovu a znovu. Chce rozdávat mír a radost. Kéž jeho příchod o těchto Vánocích přinese každému z nás tu radost a ten mír, který touží rozdávat. Prosme ho o radost a mír v našich srdcích. (Matka Tereza)

(Se svolením převzato z knihy Myšlenky na každý den 3,
kterou vydalo nakladatelství Nové město)



BŮH NÁS MILUJE NĚŽNOU LÁSKOU

BŮH MILUJE TEBE, BŮH MILUJE MNE
A CHCE, ABYCHOM SE MILOVALI NAVZÁJEM

Ježíš přišel na tento svět s jediným posláním: přišel, aby nám předal radostnou zvěst, že nás Bůh miluje, že Bůh je Láska. Miluje tebe, miluje mne a chce, abychom se milovali navzájem tak, jak on miluje každého z nás. Milujme ho!

Jak ho miloval Otec? Tím, že nám jej dal. Jak miloval Ježíš tebe a mne? Tím, že vydal svůj život – za tebe, za mne. Zemřel na kříži, protože nás miloval a chce, abychom se milovali tak, jak on miloval nás. Díváme-li se na jesle, vidíme, jak nás miluje něžnou láskou – tebe a mne, tvou rodinu, každou rodinu. Bůh nás miluje něžnou láskou…. To je vše, co nás přišel Ježíš naučit: něžnou lásku Boží. „Povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj“ - Bible, Iz 43,1. (Matka Tereza)

(Se svolením převzato z knihy Myšlenky na každý den 3,
kterou vydalo nakladatelství Nové město)




NEJVĚTŠÍ DAR
PRO DĚTI

NEJVĚTŠÍM DAREM PRO DĚTI
JE VZÁJEMNÁ LÁSKA RODIČŮ

Děti jsou hosty svých rodičů. Přicházejí na místo pro ně přichystané, chvíli zůstanou - patnáct, dvacet nebo dvacet pět roků - a opět odcházejí, aby si vytvořily svůj vlastní prostor. Ačkoliv rodiče mluví o „svém synu“ nebo o „své dceři“, tyto děti nejsou jejich vlastnictvím. V mnoha ohledech jsou děti cizinci. Rodiče je musí poznávat, objevit jejich přednosti a slabosti, dovést je k dospělosti a dovolit jim, aby učinily svá vlastní rozhodnutí.

Největší dar, který mohou rodiče svým dětem dát, je jejich vzájemná láska. Právě skrze tuto lásku mohou vytvořit prostor bez úzkosti, aby v něm děti mohly vyrůstat, povzbuzovány k rozvíjení vlastní sebedůvěry a k tomu, aby hledaly způsob, jak si svobodně zvolit svou vlastní životní cestu.

(Se svolením převzato z knihy J. Nouwena: Chléb na cestu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství, www.kna.cz)



PRÁZDNÝ CHLÉV

JESLIČKY BEZ PASTÝŘŮ I KRÁLŮ
BY BYLY DIVNÉ, PUSTÉ A NEÚPLNÉ…

Betlémský chlév před Ježíšovým narozením je mnohdy výstižným obrazem mého srdce. Chlad, tma a prázdnota. Chlév po narození je ale zase ukázkou, jak by mohlo vypadat mé srdce po Ježíšově příchodu. I uprostřed strastí může být plné radosti, jasu a lidí. A o toto poslední hlavně jde - o to, aby Ježíš nezůstával v mém srdci sám, aby za ním přišli lidé, aby dveře srdce mého betlémského chléva byly stále otevřeny pro každého, abych ze své lásky nevyjmul nikoho – ani chudé pastýře, ani vznešené a bohaté krále, abych miloval bez rozdílu.

Jaké by to bylo protiřečení přijmout a uvítat Ježíše, ale vzápětí uzamknout dveře před bratry a sestrami… Divné a pusté by byly jesličky bez pastýřů a neúplné bez králů. Jestliže by v našem srdci nebylo dost místa pro všechny lidi, bylo by úzké i pro samého Ježíše. Dlouho by tam nevydržel… (Podle Mon Calepina)