Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty D Duch svatý, letniceTexty na nástěnky - Duch svatý, letnice r. 2005 (Horní místnost v každém z nás, není třeba papouškovat Kristova slova - dle: Stinissen Wilfrid)

r. 2005 (Horní místnost v každém z nás, není třeba papouškovat Kristova slova - dle: Stinissen Wilfrid)

Ve wordu je text ke stažení zde



PŘIJĎ,
DUCHU SVATÝ !

Horní místnost
je v každém z nás


Místnost v horní části domu (srov. Sk 1,13), v němž apoštolové s Marií očekávali Ducha svatého, je v každém z nás. Hluboko v sobě nosíme touhu, očekávání a otevřenost pro Ducha Božího. V tomto prostoru vyslovujeme jediné slovo: Přijď! Ale i Duch říká: „Přijď!“ Bůh přichází k člověku a člověk k Bohu.

Naše modlitba by neměla být monologem, při němž sami sebe slyšíme volat: „Přijď, Duchu svatý!“ Stejně tak je třeba naslouchat jeho vyzvání. Jeho „Přijď!“ je mnohem jemnější a pronikavější než naše. Dovolme mu, aby nás okouzlil a přitáhl.

„Přijď!“ říká Duch svatý, „objev, že jsem!“ Od okamžiku našeho křtu se na nás Duch svatý vylévá jako živá voda. Ten pramen nikdy nevyschne. Pijme z něho naplno!






NENÍ TŘEBA
PAPOUŠKOVAT
KRISTOVA SLOVA

Neexistuje hotový recept,
jak se má křesťan vždy zachovat.


Ježíšův Duch se o Letnicích vylévá na učedníky. V důsledku toho začínají nově chápat Pánova slova i činy a dokážou pochopit jejich celkový smysl. Už pro ně není nejdůležitější pamatovat si slovo od slova všechno, co kdy Ježíš řekl. Získávají širší pohled na jeho dílo. Není třeba přesně papouškovat Mistrova slova jako z magnetofonové pásky. Jsou teď pomazáni Ježíšovým Duchem, a proto mohou mluvit z vlastního srdce o Božích záměrech a hlásat radostnou zvěst s určitou samostatností.

Když nás naplní Duch svatý, sami ho v sobě objevíme. Nahlédneme do Božího plánu a získáme inspiraci mluvit a jednat podle něj. Neexistuje hotový recept, jak se má křesťan v té či oné situaci zachovat. Duch je ale živým zákonem v našem srdci.


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.