Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty C CestaTexty na nástěnky - Cesta (putování životem) r. 2005 (víra osvěcuje cestu..., Bůh ukrytý za náhodami - dle: Stinissen Wilfrid)

r. 2005 (víra osvěcuje cestu..., Bůh ukrytý za náhodami - dle: Stinissen Wilfrid)

Ve wordu je text ke stažení zde




ŽIVOT BEZ MAPY

Víra je hvězdou,
jež osvěcuje naši cestu


Hledat Boha je dobrodružství. Nikdo z nás ale předem neví, kudy naše cesta k Bohu povede. Vydáváme se na cestu bez mapy, jako se vydali mudrci, kteří se přišli poklonit nově narozenému Kristu.

Mnohdy máme dojem, že jsme sešli z cesty, že bloudíme a že jdeme oklikami. Jsme-li však rozhodnuti Boha najít, bude naše stezka v jeho očích vždycky přímá. Jediná věc nás může skutečně zavést na scestí, a sice že ztratíme z obzoru pevný cíl. Není-li jím Bůh, počítejme s tím, že promarníme hodně času. Nevíme-li už, kam směřujeme, vnitřně se unavíme a zestárneme. Máme-li však pořád Boha před očima, naše srdce si uchová mládí a svěžest.

Víra je hvězdou, jež nás vede k cíli. Po všechny dny a noci života, ve všech údolích i na vrcholcích hor máme vždycky vztažný bod.





BŮH UKRYTÝ
ZA NÁHODAMI

Bůh sám přebírá vedení
naší výpravy


Bůh sám vstoupil do pomíjivosti naší existence a stal se člověkem. Přišel k nám, a proto i my můžeme přijít k němu. Náš život je jedním velkým hledáním Boha. Jakmile se vydáme na cestu, On k nám sám přijde, půjde s námi a převezme vedení naší výpravy.

Někteří z nás nevědí, kam jejich pouť vede. Sedí v uhánějícím vlaku, ale netuší, kam je veze. Naopak ti, kteří se učí rozpoznávat Boha, ví, že jsou na cestě k němu, že jejím cílem je právě On. Boží vůdcovská role v našem putování je většinou skryta za náhodnými událostmi, ale víra nás učí jeho láskyplnou péči ve všem rozlišovat. Hledáme-li ho poctivě ve všem, ve všem ho nalezneme a všechno nás povede k němu blíž.

V trvalém hledání Boha
najdeme nejhlubší pokoj a klid.
 


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.