Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Navigace: Tematické texty S Smrt, umíráníTexty na nástěnky - Smrt, umírání r. 2006 I ve smrti jsme spojeni s Bohem, modlitba za zemřelé a mrtvé?

r. 2006 I ve smrti jsme spojeni s Bohem, modlitba za zemřelé a mrtvé?

Ve wordu je text ke stažení zde

I ve smrti jsme spojeni s Bohem

Bůh člověka neopouští
Středem Ježíšova učení je Boží láska. A protože Bůh člověka miluje, nemůže ho opustit a přenechat smrti. Naopak – připojí ho k sobě, zdroji života a učiní ho nesmrtelným.

Život nekončí, jenom se mění
Jak bude vypadat posmrtný život? Ježíš odpovídá, že život po smrti se vymyká představám a pravidlům pozemského života. Jde o novou existenci, která se týká celé lidské reality, jež bude proměněna.

Spojení s Bohem je silnější než smrt
Jedno je však zcela jisté: hlavní důvod naplněného posmrtného života je třeba hledat ve věrnosti věčného Boha. Příslib vzkříšení je důsledkem bezmezné Boží lásky, která je silnější než smrt.
(Zpracováno podle: G. Zevini, Lectio Divina na každý den v roce,
vydalo Karmelitánské nakladatelství, www.kna.cz)

 

Bůh nás navždy přijímá do své lásky

Duch svatý se od nás nikdy neodloučí.
Spojení s Bohem totiž přetrvává i ve smrti.
Vědomí, že nás Bůh navždy přijímá
do své lásky,
se nám stává pramenem důvěry.

Ve svém pokoji mám fotografii své prababičky. Přišla o manžela i o tři syny, kteří měli tuberkulózu. Její vnuk – můj prastrýc – nebyl věřící. Když si uvědomil, že jeho babička brzy zemře, řekl jí: „Zakusila jste tolik zkoušek, můžete něco říci právě mně, který nemám víru?“ Tehdy mu bylo dvacet let. Babička mu tenkrát neodpověděla. Za týden ji opět přijel navštívit a řekla mu: „To co vidím, je krásné.“ A zemřela.

Kriste, ty jsi ten,
který nás miluje až do krajnosti
a bude nás milovat
i v životě, jenž nekončí, v životě věčném.
Víš o nás všechno,
rozumíš nám a jsi nám stále nablízku.
(Zpracováno podle: Bratr Roger Schütz, Netušená radost,
vydalo Karmelitánské nakladatelství, www.kna.cz)

Ježíš všem lidem adresuje tato slova: „Přišel jsem, aby všichni měli život v hojnosti“ (srv. Jan 10,10).

 

Modlit se za mrtvé ?

Mezi živými a mrtvými není rozdíl

Církev nedělá rozdíly mezi živými a mrtvými. Bůh není Bohem mrtvých, je Bohem živých. Pro Něj jsou všichni lidé živí. Z této perspektivy můžeme smrt vnímat jako velkou naději a radostně očekávat setkání s Kristem tváří v tvář.
Můžeme říkat: „Přijď brzy, Pane Ježíši!“

Modlitba pomáhá nejen živým

Věříme-li, že modlitba pomáhá živým lidem, proč bychom se neměli modlit i za mrtvé? Život je jeden, neboť jak říká evangelista: „Bůh není Bohem mrtvých, ale živých“ (srov. Lk 20,38). Smrt není konec, ale jen stupeň v lidském osudu. A tento osud nekončí ve chvíli smrti. Láska, kterou vyjadřuje naše modlitba, nemůže být tedy marná. Kdyby totiž na zemi láska měla moc, a po smrti již žádnou moc neměla, bylo by to popření slov Bible a zkušenosti církve, že láska je silnější než smrt, neboť Kristus ve své lásce k lidstvu smrt přemohl.

(Zpracováno podle: Anthony Bloom, Na minutu s Antonyjem Surožským,
vydalo Karmelitánské nakladatelství, www.kna.cz)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sof 2,3;3,12-13; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9b-10; 1 Kor 1,26-31
Mt 5,1-12a

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám, a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2026) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí

Neděle Božího slova - vždy 3. neděle liturgického mezidobí
(24. 1. 2026) Vždy 3. neděle liturgického mezidobí je v církvi věnována „slavení a šíření Božího slova a úvaze nad ním“.

Obrácení svatého Pavla (svátek 25.1.)

(24. 1. 2026) Pavlovo setkání s Kristem na cestě do Damašku způsobilo v jeho životě doslova revoluční obrat. Kristus se stal smyslem…