Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty A AdventTexty na nástěnky - Advent r. 2007 / BŮH NENÍ NĚKDE V NEBI (Benedikt XVI.)

r. 2007 / BŮH NENÍ NĚKDE V NEBI (Benedikt XVI.)

Tento text si též můžete stáhnout k vytištění ve formátech: doc, pdf.

BŮH PŘICHÁZÍ
DNES, TADY, TEĎ

 

POSELSTVÍ ADVENTU

„Hle, přichází Bůh, náš Spasitel“. Tato biblická antifona je jakýmsi vstu¬pem do období adventu. Na počátku ad¬ventní doby tak sugestivně zaznívají dvě slova: „Bůh přichází“. Důležité je, že tato slova nezaznívají v minulém čase: „Bůh přišel“, ani v budoucím: „Bůh přijde“, ale v přítomném: „Bůh přichází“. Jde tedy o činnost, která probíhá stále.


ADVENT NÁS VYBÍZÍ:

„Probuď se
a rozpomeň se,
že Bůh přichází!
Dnes, tady, teď!“


BŮH MEZI NÁMI

Advent nám připomíná, že „Bůh přichází“ navštívit svůj lid, aby přebýval mezi lidmi a vytvářel s nimi společenství lásky a života. Evangelium vyjadřuje ta¬jemství vtělení takto: „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“, doslova: „aby svůj stan rozbilo mezi námi“ (J 1,14).

Připravit se na Vánoce znamená, nasadit se v budování „příbytku Božího mezi lidmi“. Nikdo odtud není vyloučen; každý může a má přispět k tomu, aby tento dům byl prostornější a krásnější.


ADVENT NÁS VYBÍZÍ:

abychom svůj zrak obrátili k Bohu, abychom se s Bohem setkávali v modlitbě a v konání dobra, abychom pozvali Ježíše do svého života a společně s Ním budovali příbytek Boží mezi lidmi.
Dnes, tady, teď.


BŮH NENÍ „NĚKDE V NEBI“

Bůh není Bohem, který přebývá někde v nebi a přitom se o nás nezajímá. Je Bohem-přicházejícím. Je Otcem, který na nás nikdy nepřestává myslet a zároveň chová respekt k naší svobodě. Touží nás potkat a navštívit: chce přijít a zůstávat s námi. Jeho advent = „příchod“ je důsledkem jeho rozhodnutí osvobodit nás od zla, smrti a ode všeho, co brání našemu pravému štěstí. Bůh nás přichází spasit.

Stvořitel světa přišel z lásky
přebývat mezi lidi. V listu Filipanům stojí, že Kristus „nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl a vzal na sebe přirozenost služebníka.“ (Flp 2,6).
A stal se jedním z lidí.



Zpracováno podle promluv papeže Benedikta XVI. v adventu 2006.
Čerpáno z webu české sekce Radia Vatican: www.radiovaticana.cz


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.