Kdyby Bohu bylo naše utrpení lhostejné,  nevstoupil by do lidského života,  - archív citátů

Navigace: Tematické texty R RodinaKrátké texty, citáty r. 2012 Nelehký život nazaretské rodiny (Angelo Scarano)

r. 2012 Nelehký život nazaretské rodiny (Angelo Scarano)

Je běžné považovat za ideál křesťanské rodiny pokojný a vydařený život nerušený nenadálými událostmi. Vždyť také “pokojný život” je znamením Božího požehnání, ne?

Bůh vytvořil cestu tam, kde nebylo cesty

Rodina nazaretská nám ukazuje trochu jiný “ideál”: její život nebyl vůbec jednoduchý, bez problémů. Ba naopak. Od začátku do konce problémy byly … a jaké! Už jen “divné početí”: unesl to Josef se stoickým klidem? Ne tak úplně: chtěl přece Marii propustit. A pak úklady dítěti, únik do Egypta, návrat a opět strach o budoucnost. Problémy byly, skoro by se dalo říct, že větší než v mnoha jiných rodinách. Nepřehlédněme však, že Josef a Maria se nikdy nenechali “determinovat” těmito nesnázemi, ale zůstali otevřeni pro Boží “cestu”: a vyplatilo se jim to. Bůh totiž vytvořil cestu tam, kde nebylo cesty.

Bůh jako součást rodiny

Z toho je trochu patrné, že rodina nazaretská neměla “tři členy”, ale spíš čtyři: tím čtvrtým byl samotný Bůh. A mezi nimi nebyl “hostem”, ale skutečným členem, který “měl, co říct” do konkrétních problémů a plánů. To se mohlo uskutečnit díky otevřenosti Marie i Josefa: oba vytvořili pro Boha prostor nejen “slovy”, ale hlavně jasným postojem. Postavili Boha do středu své rodiny: od něj si nechali “nabourat” vlastní plány (Maria a Josef zřejmě zpočátku počítali s “normálním manželstvím”, asi neplánovali nucený odchod ze své země a pobyt v Egyptě coby “exulanti”). Bůh nepřinesl vždy “klídek” do jejích životů: ani na začátku, ani později.

Nelehký, zato požehnaný život

Rodině nazaretské nebyl přisouzen lehký život, ale zato požehnaný: už samotná Maria chválí Boha za jeho divy a velké milosti v Magnifikat. A právě toto vědomí Boží blízkosti jim dodával sílu přestát všechny nepříjemnosti. V těch těžkostech se jim Bůh osvědčil jako “Bůh s námi”, jako Bůh, který nenechává tonout “v bahně” problémů, ale podává svoji pomocnou ruku. A tento Bůh “Emanuel” je stejný pro ně tak jako pro nás: včera jako dnes.

Tento text k vytištění v PDF
 


Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 29. 10. 2026, Čtvrtek 30. týdne v mezidobí

Ef 6,10-20;

Komentář k Lk 13,31-35: „Požehnaný, který přichází ve jménu Páně“ se i dnes objevuje tam, kde bychom jej nečekali. Ztotožněný s uprchlíky, se zneužívanými, s týranými dětmi. I dnes jej mnozí nechtějí přijmout v této podobě…

Zdroj: Nedělní liturgie

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´
(4. 11. 2026) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…

Biskup, který zmrzačil svou diecézi ve prospěch Čechů: Svatý Wolfgang

(29. 10. 2026) Svatý Wolfgang (svátek 31.10.) svou diecézi zmenšil tak, aby českým křesťanům dal českou diecézi s jejich vlastním…

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh

Boxer ve Vatikánu - skutečný příběh
(24. 10. 2026) Monsignor O Flaherty (* 28. února 1898 +  30. října 1963), za války zachránil tisíce lidí. Příběh má všechny znaky…

Mosty víry | 16. 11. 2026 | Katedrála sv. Víta Praha

(24. 10. 2026) Spojme se společně v modlitbě chval v předvečer státního svátku  a prosme za naši krajinu a náš národ.

Nedělní přímluvy / 30. neděle v mezidobí, cyklus A / 25. 10. 2026

(23. 10. 2026) Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“[1] S vědomím Boží lásky k nám…

Zpověď není zkouška. Nebojte se přijít.

(23. 10. 2026) (Z Otázek a odpovědí našich čtenářů)