Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty V VelikonoceTexty na nástěnky - Velikonoce r. 2012 Velikonoce (Kodet)

r. 2012 Velikonoce (Kodet)

Tento text si též můžete stáhnout k vytištění ve formátu: pdf.

Velikonoce:
vstoupil
do jejich
strachu


Když ustrašení učedníci seděli po ukřižování Ježíše za zavřenými dveřmi, asi celou dobu nemlčeli. Možná vzpomínali – vzpomínali, jak to bylo, když ještě chodili s Pánem po Galileji a Judsku. Jak uzdravoval nemocné, rozmnožoval chléb, oni mu dělali asistenty, poslouchali jeho kázání, dělali mu „ochranku“ před obtížnými lidmi… Ale teď? Co jen s námi bude? Co bude dál, když ho takhle zčista jasna ukřižovali? A on se ani nebránil?! Vypadalo to, že už nic není a nebude, jak bývalo!

A jak se tak vzájemně strachovali, stanul Pán mezi nimi a řekl jim: Pokoj vám. On sám vstoupil do jejich strachu, do jejich obav a uzavřenosti. A věci zdánlivě beznadějné proměnil v něco nového a naprosto netušeného. Živý a vzkříšený Kristus může proměnit i to, co je lidsky beznadějné.



Nebojte se!


Když Ježíš stanul uprostřed vyděšených učedníků v zamčeném večeřadle, neřekl jim: „Jen se dál strachujte – však já sám mám strachu dost!“ Ani se nepřidal k jejich vzpomínání na staré dobré časy. Ani jim neradil: „Přijměte realitu, ty krásné časy už se nevrátí. Občas se potěšte světlou vzpomínkou na mé mocné činy, na mou někdejší přítomnost mezi vámi, ale pochopte, teď už jste na to prostě sami…“ Naopak jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás. Přijměte Ducha svatého!“ (Jan 20,21.22). Náš Bůh není Bohem nostalgických vzpomínek, natož truchli-vého pláče nebo strachů z budoucnosti. Náš Bůh je stále činný a stále nový. Pro něj neexistuje něco ztraceného. To jen my máme tendenci spřádat katastrofické vize o budoucnosti.

Když Ježíš předal Ducha svatého apoštolům, začal konat veliké dílo záchrany a obnovy celého světa. A nás k tomu přizval. Nejde tedy na prvním místě o to, co máme v církvi dělat my, ale co on chce dělat mocí Ducha skrze nás. Jde o to, abychom nezůstali ochromení stát na místě, ale dívali se dopředu. Dívali se s nadějí a touhou na něho, který dává svého Ducha i dnes: „Hle, já dělám věci nové…“ (Iz 43,19).

www.vira.cz/velikonoce


Zpracováno podle knížky Vojtěcha Kodeta „Hledám tvou tvář“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Redakčně upraveno.


Čtení z dnešního dne: Pátek 15. 5. 2026, Pátek 6. velikonočního týdne

Sk 18,9-18;

Komentář k Sk 18,9-18 : Z Pánových slov je zřejmé ztotožnění s křesťany, s jeho lidem. Může se však o mě Kristus opřít?

Zdroj: Nedělní liturgie

Přímluvy - 7. neděle velikonoční, cyklus A / 17. 5. 2026

(15. 5. 2026) Apoštolové společně s Ježíšovou matkou setrvávali v modlitbě a vyprošovali si dar Ducha svatého.[1] Následujme jejich…

Svatý Jan Nepomucký - v černých vodách času naše hvězda... (svátek 16. 5.)

Svatý Jan Nepomucký - v černých vodách času naše hvězda... (svátek 16. 5.)
(15. 5. 2026) Jan Nepomucký - v černých vodách času naše hvězda...

´Pobožný lenoch´sv. Izidor (svátek 15. května)

(15. 5. 2026) Svatý Izidor rolník (1080-1130)

Novéna před Letnicemi

Novéna před Letnicemi
(13. 5. 2026) Od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se celá církev po devět dní modlí o nové vylití Ducha svatého. Poprvé se…

Den modliteb za sdělovací prostředky

Den modliteb za sdělovací prostředky
(13. 5. 2026) Světový den sdělovacích prostředků se připomíná vždy na 7. velikonoční neděli, neboli týden před Slavností seslání Ducha…

Pomozte studentovi Jakubovi odjet na roční misii do Indie

Pomozte studentovi Jakubovi odjet na roční misii do Indie
(13. 5. 2026) Drobné příspěvky mnoha lidí někdy umožní vzniknout něčemu, co má velký dopad.

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(13. 5. 2026) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině.