Raniero Cantalamessa, Slovo o kříži je bláznovstvím...

Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.
(1Kor 1,18)

Svatý Pavel napsal Galaťanům, že jim Ježíše Krista ukřižovaného jasně ukázal (srv. Gal 3,1). ...Rozhodně ho nelíčil v růžových barvách. Píše: Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: 'Proklet je každý, kdo visí na dřevě.' (Gal 3,13) Pavel "nenatírá kříž na růžovo". Prokletí je v bibli synonymem vydání napospas, osamělosti, odloučení od Boha a vyloučení z lidu. bylo určitým druhem radikální exkomunikace. ...To největší utrpení Ježíš na kříži vytrpěl až do dna: byl opravdu proklet a odloučen od Boha za (bratry) /za nás/. Bože můj, Bože můj - zvolal na kříži - proč jsi mě opustil? (Mt 27,6)
Ježíš na kříži /vzal na sebe a/ protrpěl se vším všudy nejhlubší následek hříchu, kterým je ztráta Boha. Stal se nezna-Bohem, bezvěrcem - ne z viny, ale z trestu - a to všechno proto, aby odpykal zaviněnou nevěru, která je ve světě a v každém z nás ve formě vzpoury proti Bohu, nedbání na něj. Opravdu nás zachránil trest /tím, že důsledek hříchu/, (který) všechen dopadl na něj /on vzal na sebe místo nás/. Ježíš na sobě tajemně zažil trest /úděl/ zavržených, spočívající v odloučení od Boha, v náhlém zjištění, že Bůh je všechno /,že v něm je plnost života/ a bez něj nelze ani žít ani umřít a teď už je jednou provždy ztracen. V takovéto situaci se (člověk nemůže) /nelze/ ani utéci k Bohu... Peklo není nic jiného než ztráta nejvyššího Dobra.
/Bůh odsuzuje hřích/
Kristus na Golgotě byl na znamení hrozného Božího odsouzení hříchu doslova "probodán" pro naše provinění. Žalmista praví: Pro tvůj hrozný hněv, Hospodine, už není na mém těle zdravé místo... Jsem ochromen, zcela zdeptán, křičím a mé srdce sténá. (Žl 38,2n)
To všechno bylo nutné, aby "tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci" (Řím 6,6) a aby se nám místo klatby /prokletí, které je následkem hříchu/ dostalo požehnání (srv. Gal 3,3). Od nejstarších dob Otcové připisují ukřižovanému Kristu biblický obraz hořké vody Mary, která zesládla, jakmile se jí dotklo dřevo vhozené Mojžíšem /na příkaz Boží/ (srv. Ex 15,23n). Kristus na dřevě kříže /za nás/ sám vypil hořkou vodu hříchu a změnil ji v sladkou vodu milosti /a požehnání/.
/Jeden z vojáků vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával Ježíšovi pít... (Mt 27,48; viz Jan 19,28n)/
... Nikdo nezná utrpení Syna kromě Otce...
Po hříchu tkví velikost stvoření před Bohem v tom, že za něj nese co nejméně viny a co nejvíce trestu. Jinými slovy v tom, že je "beránkem" - obětí - a je "neposkvrněné" - nevinné.
Ježíš z Nazareta je Písmem nazývaný "Beránkem bez vady" (srv. 1Petr 1,19). On vskutku neměl žádnou vinu a nesl všechen trest za hřích: On hříchu neučinil..., ale vzal naše hříchy (1Petr 2, 22.24). Jeho, který "nepoznal hřích" ztotožnil Bůh s /naším, se vším/ hříchem (srv. 2Kor 5,21).
Říkáme-li, že Ježíš na sebe vzal trest za hřích, neznamená to, že na sebe vzal jen potrestání, ale i něco mnohem hrůznějšího, obžalování z viny. Vzal na sebe vinu, aniž ji měl. ...! Ježíš prožil nejvyšší stupeň té nejhroznější ...příčiny lidského utrpení - "pocit viny". /(Proto je i toto od základů Ježíšem vykoupeno...)/
"My jsme odsouzeni spravedlivě..., ale on nic zlého neudělal." (srv. Lk 23,41)

/Raniero Cantalamessa,Život pod vládou Kristovou, str. 80-84/