Navigace: Tematické texty O Osobnosti, svatíRůzní Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

Rebeka (Rafqa Pietra Choboq) Ar Rayčsová

* 29. června 1832, Himlaya (Libanon)

† 23. března 1914, Jrabta (Libanon) 

Význam jména Rebeka: okouzluje (muže) krásou (z hebrejštiny)

 

Arabské křestní jméno svaté Rebeky bylo Boutroussyeh, což odpovídá našemu Petruška. Jako řeholnice se jmenovala Rebeka (Rafqa). To bylo jméno její matky, která zemřela, když jí bylo sedm let. Jako jedenáctiletá se stala služkou v jedné libanonské rodině v syrském Damašku. O čtyři roky později se vrátila domů a zjistila, že otec se znovu oženil a že rodina ji chce provdat. K tomu však nedošlo, neboť v roce 1853 vstoupila do ženské kongregace mariamatek (Mariamât, Dcery Mariiny). V klášteře Panny Marie Osvoboditelky ve městě Bifkaya složila v roce 1856 sliby a studovala učitelství. Po studiích se stala katechetkou a učitelkou v horských vesnicích.

Když v roce 1860 zaútočili na libanonské křesťany muslimové a Drúzové z hor, Rebece se podařilo zachránit jedno dítě tak, že ho skryla pod svůj plášť. V roce 1871 se znovu stala novickou. Po zrušení Dcer Mariiných totiž vstoupila do maronitského kláštera svatého Simeona v Aïtou, kde v roce 1872 složila věčné sliby a přijala řeholní jméno Rebeka. Čekalo ji mnoho utrpení: po neúspěšné operaci trpěla velkými bolestmi hlavy a očí, ale každou bolest přijímala s jistotou, že se tak podílí na utrpení Kristově.

Šestadvacet let trpěla v Aïtou a dalších sedmnáct v novém klášteře zasvěceném svatému Josefovi v Jrabtě. Tam také úplně oslepla a ochrnuly jí nohy. Přesto byla šťastná, že jí slouží alespoň ruce a může plést. Už za jejího života se o ní mluvilo jako o světici, a když zemřela, stala se známou v celém Libanonu. Její kanonizační proces začal roku 1925 a skončil v roce 2001, kdy ji Jan Pavel II. svatořečil. Její tělo spočívá v kostele jejího kláštera.


Se svolením zpracováno podle knihy: Svatí na každý den I.,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Redakčně upraveno.

Další prameny:

Čtení z dnešního dne: Středa 30. 9. 2026, Památka sv. Jeronýma, kněze a učitele církve

Job 9,1-12.14-16;

Komentář k Lk 9,57-62: Výzva k ponechání mrtvých se nevztahuje na „poslední rozloučení“. Ale spíš k tomu mít odvahu opustit, co se přežilo, a stavět na novém.

Zdroj: Nedělní liturgie

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Proticírkevní propaganda v dobách nacismu a komunismu 15. října 2026

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Proticírkevní propaganda v dobách nacismu a komunismu 15. října 2026
(30. 9. 2026) Sál kardinála Berana, Arcibiskupství pražské, Hradčanské náměstí 16

1. října - sv. Terezie od Dítěte Ježíše - Dívka z bohaté rodiny, která ...

1. října - sv. Terezie od Dítěte Ježíše - Dívka z bohaté rodiny, která ...
(30. 9. 2026) Terezie Martinová - dívka z bohaté rodiny, která si může dopřát mnoho... Místo toho ale vstupuje do přísného kláštera.

Mezinárodní den seniorů 1.10.

Mezinárodní den seniorů 1.10.
(29. 9. 2026) Kde není úcta vůči starým, není budoucnost pro mladé...

Svátek tří archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela (29. září)

Svátek tří archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela (29. září)
(29. 9. 2026) Svátek tří archandělů připomíná anděly jako prostředníky mezi vše převyšujícím Bohem na jedné straně a lidskými dějinami…

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti

Výstava NADĚJE JE NAŠE SÍLA - Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti
(29. 9. 2026) 15.–28. října 2026, Mladotův dům, Pražský hrad

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody

Mnichovský arcibiskup lituje mnichovské dohody
(28. 9. 2026) Na Národní svatováclavské pouti 28. září 2013 ve Staré Boleslavi promluvil i mnichovský kardinál Reinhard Marx. 

Svatý Vincenc z Pauly (27.9.)

Svatý Vincenc z Pauly (27.9.)
(26. 9. 2026) Původně se stal knězem kvůli dobrému bydlu.