Navigace: Tematické texty O Osobnosti, svatíRůzní Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

Rebeka (Rafqa Pietra Choboq) Ar Rayčsová

* 29. června 1832, Himlaya (Libanon)

† 23. března 1914, Jrabta (Libanon) 

Význam jména Rebeka: okouzluje (muže) krásou (z hebrejštiny)

 

Arabské křestní jméno svaté Rebeky bylo Boutroussyeh, což odpovídá našemu Petruška. Jako řeholnice se jmenovala Rebeka (Rafqa). To bylo jméno její matky, která zemřela, když jí bylo sedm let. Jako jedenáctiletá se stala služkou v jedné libanonské rodině v syrském Damašku. O čtyři roky později se vrátila domů a zjistila, že otec se znovu oženil a že rodina ji chce provdat. K tomu však nedošlo, neboť v roce 1853 vstoupila do ženské kongregace mariamatek (Mariamât, Dcery Mariiny). V klášteře Panny Marie Osvoboditelky ve městě Bifkaya složila v roce 1856 sliby a studovala učitelství. Po studiích se stala katechetkou a učitelkou v horských vesnicích.

Když v roce 1860 zaútočili na libanonské křesťany muslimové a Drúzové z hor, Rebece se podařilo zachránit jedno dítě tak, že ho skryla pod svůj plášť. V roce 1871 se znovu stala novickou. Po zrušení Dcer Mariiných totiž vstoupila do maronitského kláštera svatého Simeona v Aïtou, kde v roce 1872 složila věčné sliby a přijala řeholní jméno Rebeka. Čekalo ji mnoho utrpení: po neúspěšné operaci trpěla velkými bolestmi hlavy a očí, ale každou bolest přijímala s jistotou, že se tak podílí na utrpení Kristově.

Šestadvacet let trpěla v Aïtou a dalších sedmnáct v novém klášteře zasvěceném svatému Josefovi v Jrabtě. Tam také úplně oslepla a ochrnuly jí nohy. Přesto byla šťastná, že jí slouží alespoň ruce a může plést. Už za jejího života se o ní mluvilo jako o světici, a když zemřela, stala se známou v celém Libanonu. Její kanonizační proces začal roku 1925 a skončil v roce 2001, kdy ji Jan Pavel II. svatořečil. Její tělo spočívá v kostele jejího kláštera.


Se svolením zpracováno podle knihy: Svatí na každý den I.,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Redakčně upraveno.

Další prameny:

Čtení z dnešního dne: Sobota 7. 3. 2026, Sobota 2. postního týdne

Mich 7,14-15.18-20;

Komentář k Lk 15,1-3.11-32: Soustředím se na postavu onoho staršího, hodného syna. Nemáme často jeho vlastnosti, když Otec projevuje náklonnost k těm, do kterých bychom to neřekli?

Zdroj: Nedělní liturgie

Mise v digitálním prostředí není jen doplňkem pastorace

Mise v digitálním prostředí není jen doplňkem pastorace
(5. 3. 2026) Generální sekretariát synody zveřejnil první závěrečné zprávy studijních skupin týkající se mise církve v digitálním…

Konference konvertitů - sobota 14. 3. 2026 v Praze

Konference konvertitů - sobota 14. 3. 2026 v Praze
(5. 3. 2026) Zveme všechny konvertity starší 16 let, jejichž obrácení proběhlo před méně než 5 lety, na konferenci s podtitulem: Co…

Přímluvy - 3. neděle postní, cyklus A / 8. 3. 2026

(5. 3. 2026) Skrze Ježíše Krista máme přístup k Božímu pokoji. Proto můžeme s důvěrou doufat v Boží pomoc:

Pastorační břemeno může působit děsivě

(3. 3. 2026) „Pokud ho miluješ, bude lehké; pokud ho nenávidíš, bude těžké“ (Sv. Augustin)

Svatý ´Sudeťák´ P. Hubert Engelmar Unzeitig (svátek 2.3.)

Svatý ´Sudeťák´ P. Hubert Engelmar Unzeitig (svátek 2.3.)
(28. 2. 2026) P. Hubert Engelmar Unzeitig byl sudetský Němec, který se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou severně od Brna.…

Přímluvy dle aktuálního dění / 2. neděle postní, cyklus A / 1. 3. 2026

(27. 2. 2026) Bůh milující člověka poslal svého Syna, aby zlomil moc smrti a přinesl nám světlo nepomíjejícího života[1].…

Oto Mádr, přední český teolog a jeden z nejdéle vězněných kněží u nás (+ 27. 2. 2011)

Oto Mádr, přední český teolog a jeden z nejdéle vězněných kněží u nás (+ 27. 2. 2011)
(26. 2. 2026) Oto Mádr - výrazná osobnost české katolické církve 20. století