Redemptor hominis: nesmíme se dát odradit obtížemi sjednocení

6
Musíme proto usilovat o sjednocení a nesmíme se dát odradit obtížemi, které se mohou na této cestě vyskytnout či nahromadit; jinak nebudeme věrni Kristovu slovu a neuskutečníme jeho odkaz. Bylo by oprávněné, vystavovat se takovému nebezpečí?
Někteří lidé, když narazí na překážky, anebo když se jim výsledky počáteční ekumenické práce zdají záporné, by se raději dali na ústup. Jiní se dokonce domnívají, že takové úsilí věci evangelia škodí, že povede k dalším roztržkám v církvi, že vyvolá názorový zmatek v otázkách víry a morálky a že skončí v určitém druhu lhostejnosti. Je snad dobře, když hlasatelé takových názorů vyjádří své obavy; avšak i v tomto směru je třeba zachovávat správné meze. Je zřejmé, že tento nový úsek církevního života od nás vyžaduje zvlášť uvědomělou, hlubokou víru se smyslem pro zodpovědnost. Opravdová ekumenická činnost znamená otevřenost, sblížení, ochotu k dialogu a společné hledání pravdy s plným evangelijním a křesťanským cítěním. V žádném případě ale neznamená a nemůže znamenat zřeknutí se nebo jakékoliv narušení pokladů Boží pravdy, kterou církev stále důsledně vyznává a učí. Všem těm, kteří by z jakéhokoliv důvodu chtěli odrazovat církev od úsilí o všeobecnou jednotu křesťanů, je třeba ještě jednou opakovat: Je nám dovoleno, abychom tak nečinili? ...

11
Je tedy třeba, abychom my všichni, kteří následujeme Krista, se setkali a shromáždili kolem něho. Toto spojení, k němuž dochází v různých oblastech života, tradice, struktur a předpisů jednotlivých církví anebo církevních společenství, není dosažitelné bez usilovné práce, zaměřené ke vzájemnému poznání a k odstranění překážek, které stojí v cestě dokonalé jednotě. ...