Pokora je jediná vlastnost, kterou Ježíš výslovně vyzval napodobovat.  - archív citátů

Navigace: Tematické texty P Příběhy ke katecheziO smyslu Růže a ropucha

Růže a ropucha


Byla jednou jedna rudá růže, která se cítila báječně, protože věděla, že je nejkrásnější růže z celé zahrady.

Jednoho dne si uvědomila, že si ji lidé prohlížejí jen zpovzdálí. Všimla si, že vedle ní stále sedává velká tmavá ropucha, a proto se k růži nikdo nepřiblížil, aby ji obdivoval zblízka.

Rozhořčeně ropuše přikázala, aby okamžitě zmizela. Ropucha jí poslušně odvětila:
„Pokud si přeješ, tak odejdu.“

Po krátké době se ropucha opět ocitla v blízkosti růže a velmi ji překvapilo, když ji spatřila úplně zvadlou bez listí a okvětních lístků.

Řekla jí: „Vydáš moc špatně. Co se ti stalo?“

Růže odpověděla: „Ode dne, kdy jsi odešla, mě užírají mravenci a ztratila jsem svou dřívější podobu.“

Ropucha jí krátce odvětila: „Když jsem stávala vedle tebe, těmito mravenci jsem se živila, a proto jsi byla z celé zahrady nejkrásnější.“

_____________________________


Náměty k zamyšlení:

1. Co může znamenat to, když ze života vyloučím vše, co mi připadá neestetické?

2. Často je pro nás důležité, aby naši hodnotu někdo potvrdil, a nevnímáme, že máme hodnotu sami o sobě.

3. Existují situace a lidé, kteří mi připadají oškliví. Ale ne vždy vše ošklivé musí být zároveň špatné. 



Se svolením zpracováno podle knihy:
Jose Carlos Bermejo, Vlídné příběhy,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.kna.czwww.ikarmel.cz
Redakčně upraveno

 

Související texty k tématu:

 

"Příběhy pomáhají s katechezí"
Příběhy ke katechezi“ vznikly z potřeby rychle a účinně najít vhodný příběh k určitému tématu, který chceme sdělit druhým. Povídky jsou sesbírány v rámci Arcidiecézního katechetického střediska v Praze. Ve spolupráci s webovým portálem Pastorace.cz mohou sloužit širokému spektru uživatelů. Všechny povídky jsou zveřejněny s laskavým svolením vydavatelů. Rozdělení: dle témat / seznam jednotlivých příběhů.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Sk 6,1-7; Žalm Žl 33,1-2.4-5.18-19; 1 Petr 2,4-9
Jan 14,1-12

Cesta je mnohdy únavná, nejistá, někdy i nudná. Spočinutí v jistotě a klidu některé lidi přitahuje, jiné zas odpuzuje. Ježíš o této věci nefilosofuje, ale sám jde po této zemi cestou, která vede k Bohu, jeho Otci. A neříká jen, že zná správnou cestu, ale že je sám cestou. Pro člověka je to tedy výzva, aby se s ním ztotožnil v jeho důvěře k Otci, v jeho odvaze spolehnout se víc na Otce v nebi než na sebe sama a na lidi na zemi. Je to velké pozvání k neokázalé statečnosti a zároveň jedinečná šance, jak nepromarnit vlastní život a jak se nestat zajatcem neskutečných životních snů a nepravých vůdců.

Zdroj: Nedělní liturgie

Nanebevstoupení Páně

(10. 5. 2026) Slavnost Nanebevstoupení Páně se slaví ve čtvrtek - 40. den po Velikonocích. Následující den začíná "novéna" -…

Den matek

(9. 5. 2026) Svátek matek (den matek) se slaví druhou květnovou neděli.

Přímluvy - 5. neděle velikonoční, cyklus A / 3. 5. 2026

(30. 4. 2026) Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Proto mu svěřme své prosby:

Květen - měsíc Panny Marie

(30. 4. 2026) Měsíc květen bývá oblíben z různých hledisek.

Panna Maria není bohyně (Vojtěch Kodet)

(30. 4. 2026) Jak by ne/měla vypadat zdravá mariánská úcta?

1.5. Sv. Josefa, Dělníka - Svátek práce

(29. 4. 2026) Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu.