Bohu se nejvíce podobáme, když prokazujeme dobro těm, kteří nám to nemohou oplatit... - archív citátů

Navigace: Tematické texty M ModlitbaDelší texty Růženec

Růženec

Růženec

Měli bychom se zmínit ještě o jedné formě modlitby, která platí za „typicky katolickou“, a to o růženci. To, o čem jsme dosud mluvili, bude moci dělat každý nábožensky cítící člověk. Ale růženec – jak se často říká – je přece velmi mechanická „modlitba mnoha slov“, která si vlastně již nezaslouží název modlitba. Připomíná pohanské modlitební formule. Zvláště když se přitom používá také modlitební šňůra. Budete překvapeni, ale růženec je meditativní modlitba. Ve skutečnosti se totiž říká jen docela málo slov, která se neustále opakují, tak jako i Ježíš na Olivové hoře opakoval stejnou prosbu. Opakování je řečí milujících – a zápasících.

Těmi málo slovy, které se stále opakují, jsou kromě Otčenáše andělský pozdrav Marii a chvalozpěv Alžběty (Lk 1). Avšak myšlenky se nezaměřují na tato slova, nýbrž na události z Ježíšova života, do kterých modlící se člověk v myšlenkách stále hlouběji proniká. Růženec je tedy modlitba zaměřená na Krista.

Ale proč potom tolik slov, proč ta šňůra? Zbožná slova jsou jako řečiště, ve kterém se myšlenky pohybují vpřed, ale zároveň jsou drženy pohromadě. Absolutní ticho může někdy rozptylovat víc než stejnoměrný zvuk. Představte si zurčení potůčku. Když jsme úplně potichu, můžeme snadno upadnout v snění. Slova stále stejné modlitby jsou ale jako břehy, ke kterým se naše těkavé myšlenky stále rozbíhají a od kterých jsou vraceny zpět do středu proudu rozjímání.

A modlitební šňůra? Má jen jednu funkci. Má „svázat“ naše podnikavé ruce. A perly nám ukazují konec určitého úseku. Určují tak rytmus a míru střídajících se námětů meditace. Šňůra pokládá myšlenky takříkajíc do řady. Když se nemůžeme přes veškerou snahu soustředit, pak náhle ucítíme perlu v ruce a vrátíme se zpátky k modlitbě.

Růženec je tedy formou meditace vhodnou pro lidi, pro něž je těžké zklidnit a soustředit se. Pomáhají mu k tomu ty zavrhované vnější předměty.

Předem by však mělo být vyloučeno jedno nedorozumění: kdo si myslí, že po padesátém opakování modlitby podal před Bohem padesátinásobný výkon, tedy jakoby se vychloubá množstvím modliteb, toho modlení je od začátku bezcenné.

Ne všechno se hodí pro všechny. Tento způsob modlení je nabídkou. Mladí katolíci k němu často již nemají žádný vztah. Snad proto, že jim růženec nikdo nevysvětlil. Snad proto, že našli jiné formy, zvláště formy meditace. Každý si rád hledá svou formu.


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 58,7-10; Žalm Žl 112,4-5.6-7.8a+9; 1 Kor 2,1-5
Mt 5,13-16

Mnohé křesťany pokoušejí reklamní triky, které dnes známe, a které by rádi použili k propagování Ježíšova poselství. Jiní zas čtou okouzleně slova o moci Boží a velmi rádi by jí sami ovládali, aby Bohu přivedli mnoho lidí. Svatý Pavel a mluví o moci Boží, kterou sami na sobě zakoušíme, ale kterou nemáme v našich vlastních rukách jako něco, s čím si můžeme dělat co chceme. Obraz ukřižovaného Krista a současně velké mínění o moci Boží, kterou Bůh sám suverénně užívá, to je nutná a nesnadno pochopitelná výbava křesťana. Chybí-li mu jedno nebo druhé, je to zlé.

Zdroj: Nedělní liturgie

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)

Svatá Josefina Bakita (svátek 8.2.)
(7. 2. 2026) Svatá Josefina Bakita (*1869 Súdán +1947 Itálie) byla v osmi letech unesena od své rodiny. „Volala jsem maminku a…

Přímluvy 5. neděle v mezidobí, cyklus A / 8. 2. 2026

(6. 2. 2026) Bůh nás vyzývá, abychom otevřeli svá srdce pro nouzi bližních.[1] Proto Bohu svěřme všechny starosti o svět i o své…

Týden manželství

(6. 2. 2026) Dobré manželství není samozřejmost. To si uvědomují i orgranizátoři Národního týdne manželství, který se pořádá od roku…

Svatoblažejské požehnání (3.2.)

(1. 2. 2026) Na svátek sv. Blažeje (3. února) je možné udílet tzv. svatoblažejské požehnání...

Přímluvy 4. neděle v mezidobí, cyklus A / 1. 2. 2026

(30. 1. 2026) Povzbuzeni důvěrou, že Bůh zjednává právo utlačeným a dává chléb hladovým,[1] předložme mu naše modlitby:

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)

Hromnice, Svátek Uvedení Páně do chrámu a Světový den zasvěcených osob (2.2.)
(30. 1. 2026) Svátek Uvedení Páně do chrámu (2.2.) se lidově nazývá Hromnice. Tento den se slaví i Světový den zasvěcených osob.

Byl odsouzen k smrti zastřelením, byl deportován na Sibiř: Fjodor Michajlovič Dostojevskij (+ 28.1. 1881)

(27. 1. 2026) Říká-li se, že člověk v životě neumírá jen jednou, pak to obzvlášť platí pro život ruského spisovatele Dostojevského,…