Různé

Jak poznáte tu pravou rovnováhu mezi prací a duchovním životem?
… Jestliže už práci nestíhám, musím si ji jinak zorganizovat. Práce je ale také dějem spirituálním. A potom je pro mě rozhodující, zda myslím na dobro člověka, zda si všímám jednotlivostí, zda žiji z vnitřních pramenů víry, nebo jenom z vlastních sil, a zda tím sloužím Bohu a člověku, nebo se za svou práci jenom schovávám.
(Str.50)

Anselm Grün v rozhovoru s Janem Paulasem a Jaroslavem Šebkem, Blízký i vzdálený, Karmelitánské nakladatelství.

+

Předsevzetí z exercicií
…
Všechny volné chvilky strávím s Božským Hostem ve svém nitru; budu dávat pozor na vnitřní i vnější mlčení, aby si Ježíš v mém srdci odpočinul.
Mým nejmilejším odpočinkem je sloužit a být k dispozici sestrám. Na sebe nemyslet, ale myslet na to, abych potěšila sestry…
(Str. 241)

Faustyna Kowalská, Deníček, Karmelitánské nakladatelství

+

Rovnováha

Svatý Antonín z pouště odpočíval se svými učedníky před chatrčí, když šel kolem lovec. Překvapilo ho, že je Antonín tak uvolněný, a protože situace nesplňovala jeho představu o tom, co by měl svatý mnich dělat, vyjádřil svoji nelibost.

Antonín mu řekl: "Napni svůj luk a vystřel šíp." Lovec tak učinil. "Napni jej znovu a vystřel další šíp," pokračoval Antonín. A lovec to ještě mnohokrát zopakoval.

Nakonec se ohradil: "Otče Antoníne, když budu luk pořád napínat, tak praskne!"

"A tak je tomu i s mnichy," odpověděl Antonín. "Kdybychom přehnali jistou míru, zničilo by nás to. Proto je správné si čas od času odpočinout."
(Brian Cavanaugh: Malé příběhy, Karmelitánské nakladatelství)

+

Šťastný je, kdo leží na zelené louce ve vysoké trávě, kope do vzduchu nohama, vnímá vůni květin, nechává si větrem pročesávat vlasy, hledí, jak nad ním táhnou mraky a dodaleka sní.
(Adalbert Ludwig Balling, Štěstí, str. 28)

+

Šťastný je, kdo sedí u jezera a počítá beránky na obloze.
(Adalbert Ludwig Balling, Štěstí, str. 28)

+

Šťastný je, kdo se raduje z nádhery podzimního lesa.
(Adalbert Ludwig Balling,Štěstí, str. 21)

+

Hereze činnosti (pochází z lenosti, nesebepřijetí...) - musím si neustále vydělávat uznání (od sebe, druhých, Boha...)

+

Dovolená, prázdniny jsou vhodnou příležitostí pro vybočení ze zajetých kolejí a pro vnímání toho všeho, pro co už máme uzavřené oči.

+

Čím se nám svět jeví nádhernější a slavnější, tím nádhernější může pro věřícího člověka zářit světlo Boha.
(Pierre Teilhard de Chardin)

+

Malé typy pro dny volna:
Dělat jednou něco docela jiného, něco bláznivého, namalovat obraz, zase číst knihu,
udělat něco předem nepromyšleného a neptat se hned proč, prožít něco docela nového, neplánovaného, dobrodružného, něco prozkoumat, snad docela vynalézt, poslouchat dobrou hudbu vyjímečně ne jako kulisu, být skutečně člověkem, sebou samým, zabývat se otázkami, které jinak odsouváme, mít čas pro lidi, žít a ne se jen nechávat žít, říkat "já" a ne "lidé" nebo "ono by se.."