Různé

Význam svátku.
Tato událost je v evangeliích je postavena jako protiváha k předpovědím o Ježíšově utrpení.
Učedníci, kteří se přihlásili k Ježíši jakožto Kristu, mají vědět, jaká je Ježíšova cesta a tudíž i cesta jejich. Ježíš bude trpět, zemře, ale vstane z mrtvých.
Toto je podstata Ježíšova života, který na sebe přijal lidský úděl aby ho pozvedl ze zranitelnosti, smrtelnosti a konečnosti. Pán nikdy není jen trpící nebo jen oslavený. Je trpící, ukřižovaný, ale zároveň ten, který vstal z mrtvých. Tímto je pro člověka otevřena cesta k plnosti života.
O svém poslání a o své definitivní slávě Ježíš učedníky nepoučuje jen slovy, která zůstávají mnohdy nepochopená, ale též skrze svá znamení. Při této události mohou učedníci vidět a slyšet Ježíšovu skrytou velikost a důstojnost. Záře, ve které se Ježíš zjevuje, je v Písmu svatém způsob zjevení nebeských skutečností. Hlas z oblaku je ujišťuje, že jedině Ježíš je ten, jehož mají učedníci poslouchat, kterým se mají v životě řídit.

+

Ježíšův učedník může jít v životě i cestou kříže, neboť poznal Boží moc, která se v tomto světě zjevila skrze Ježíše Krista. Díky této moci není totiž definitivním koncem smrt, ale život.
Událost Proměnění svědčí o proměňující Boží moci, které se člověk může otevřít. Petr, Jakub a Jan jsou očitými svědky toho, že Bůh může člověka zcela proniknout. "A byl proměněn před jejich očima. Jeho šat byl zářivě bílý, jak by jej žádný bělič na zemi nedovedl vybílit" (Mk 9,2-3). Takovéto proměnění je cíl Božího působení mezi lidmi. Cestou k proměnění našeho života je "poslouchat milovaného Syna" Božího (Lk 9,35).

+

"Šest dní" potom, co Ježíš předpověděl své utrpení (Mt 17,1), vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana na horu, aby mohli být svědky jeho oslavení. Tito tři se též stali později svědky Ježíšova bolestného zápasu v Getsemanech. Ježíšovo proměnění na hoře poukazuje na Ježíšovu slávu, ve které se zjeví na konci časů.

+

Slavíce svátek Proměnění Páně opěvujeme současně nepředstavitelné očekávání vlastního proměnění. Kristus prochází lidskou bytostí a dává ji své vlastní rysy. Proměňuje v nás všechno: to dobré i zlé. Každý muž a každá žena má v sobě otevřenou ránu způsobenou /otevřené rány, mnoho otevřených ran způsobených.../ neúspěchy, ponížením a špatným svědomím, které je /mnohdy/ vyvolané moralizováním a psychologizováním. Tato rána se možná otevřela v okamžiku, kdy bychom potřebovali nekonečné porozumění a nikdo zde nebyl. Máme nad touto ranou vzdychat? Stane se naším soužením, agresivní silou proti nám i proti jiným, obvykle proti těm nejbližším.
Jestliže ji však Kristus promění, stane se silovým polem, zdrojem tvůrčí síly, z níž prýští schopnost ke společenství, k přátelství a k porozumění.
(Bratr Roger Schutz,Pustiny v srdci vydávají květ, str. 23)

+

Pokud se člověk chce dostat sám nad sebe, pak potřebuje někoho většího než člověka. Potřebuje Nejvyššího. Zůstane trpaslík navěky, pokud se nenechá od Něho učinit velikým.
Maria ve svém Magnifikat praví: "Se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný."
Bůh povyšuje ponížené.
(Joachim kardinál Meisner,Úvahy o Panně Marii, str. 28)

+

Kousek nebe všechno spraví
(Joho - P. Trochta SDB)