Kdyby Bůh byl netečný  vůči našemu utrpení, nepřišel by ... - archív citátů

Navigace: Tematické texty P Proměnění PáněKrátké texty, citáty Různé

Různé

Význam svátku.
Tato událost je v evangeliích je postavena jako protiváha k předpovědím o Ježíšově utrpení.
Učedníci, kteří se přihlásili k Ježíši jakožto Kristu, mají vědět, jaká je Ježíšova cesta a tudíž i cesta jejich. Ježíš bude trpět, zemře, ale vstane z mrtvých.
Toto je podstata Ježíšova života, který na sebe přijal lidský úděl aby ho pozvedl ze zranitelnosti, smrtelnosti a konečnosti. Pán nikdy není jen trpící nebo jen oslavený. Je trpící, ukřižovaný, ale zároveň ten, který vstal z mrtvých. Tímto je pro člověka otevřena cesta k plnosti života.
O svém poslání a o své definitivní slávě Ježíš učedníky nepoučuje jen slovy, která zůstávají mnohdy nepochopená, ale též skrze svá znamení. Při této události mohou učedníci vidět a slyšet Ježíšovu skrytou velikost a důstojnost. Záře, ve které se Ježíš zjevuje, je v Písmu svatém způsob zjevení nebeských skutečností. Hlas z oblaku je ujišťuje, že jedině Ježíš je ten, jehož mají učedníci poslouchat, kterým se mají v životě řídit.

+

Ježíšův učedník může jít v životě i cestou kříže, neboť poznal Boží moc, která se v tomto světě zjevila skrze Ježíše Krista. Díky této moci není totiž definitivním koncem smrt, ale život.
Událost Proměnění svědčí o proměňující Boží moci, které se člověk může otevřít. Petr, Jakub a Jan jsou očitými svědky toho, že Bůh může člověka zcela proniknout. "A byl proměněn před jejich očima. Jeho šat byl zářivě bílý, jak by jej žádný bělič na zemi nedovedl vybílit" (Mk 9,2-3). Takovéto proměnění je cíl Božího působení mezi lidmi. Cestou k proměnění našeho života je "poslouchat milovaného Syna" Božího (Lk 9,35).

+

"Šest dní" potom, co Ježíš předpověděl své utrpení (Mt 17,1), vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana na horu, aby mohli být svědky jeho oslavení. Tito tři se též stali později svědky Ježíšova bolestného zápasu v Getsemanech. Ježíšovo proměnění na hoře poukazuje na Ježíšovu slávu, ve které se zjeví na konci časů.

+

Slavíce svátek Proměnění Páně opěvujeme současně nepředstavitelné očekávání vlastního proměnění. Kristus prochází lidskou bytostí a dává ji své vlastní rysy. Proměňuje v nás všechno: to dobré i zlé. Každý muž a každá žena má v sobě otevřenou ránu způsobenou /otevřené rány, mnoho otevřených ran způsobených.../ neúspěchy, ponížením a špatným svědomím, které je /mnohdy/ vyvolané moralizováním a psychologizováním. Tato rána se možná otevřela v okamžiku, kdy bychom potřebovali nekonečné porozumění a nikdo zde nebyl. Máme nad touto ranou vzdychat? Stane se naším soužením, agresivní silou proti nám i proti jiným, obvykle proti těm nejbližším.
Jestliže ji však Kristus promění, stane se silovým polem, zdrojem tvůrčí síly, z níž prýští schopnost ke společenství, k přátelství a k porozumění.
(Bratr Roger Schutz,Pustiny v srdci vydávají květ, str. 23)

+

Pokud se člověk chce dostat sám nad sebe, pak potřebuje někoho většího než člověka. Potřebuje Nejvyššího. Zůstane trpaslík navěky, pokud se nenechá od Něho učinit velikým.
Maria ve svém Magnifikat praví: "Se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný."
Bůh povyšuje ponížené.
(Joachim kardinál Meisner,Úvahy o Panně Marii, str. 28)

+

Kousek nebe všechno spraví
(Joho - P. Trochta SDB)


Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Iz 50,4-7; Žalm 22; Flp 2,6-11
Mt 26,14 - 27,66

Když se čtou pašije, nejednou vyvstane otázka, zda Nebeský Otec skutečně opustil Ježíše, svého syna. Velké teologické téma má řadu praktických důsledků. Ježíš ve svém lidství neskutečně trpí pro strašlivou bolest způsobenou mučením, ale také jako druhá božská Osoba, která na sebe vzala důsledky lidského hříchu, což znamená oddělení se od Otce. Proto mluvíme o obrovské temnotě, do které Ježíš vstoupil, když na sebe vzal náš hřích. V tomto smyslu prožívá opuštěnost. Ale fakticky Otec prožívá Synovu oběť s velikou bolestí lásky. Otec je u kříže přítomen! Zároveň ale ví, že kříž není poslední krok této cesty. Zázrak vzkříšení je trumf, kterým je i Zlo zaskočeno. Ježíš na kříži cituje slova Žalmu 22, protože tento žalm výstižně zachycuje bolest trpícího, ale také důsledek vysvobození. Nejde tedy spíš o proroctví, které tu naznačil? Toto máme zakusit o Velikonocích!

Zdroj: Nedělní liturgie

Velikonoce

Velikonoce
(6. 4. 2023) Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota; velikonoční noc (vigilie), příběh Velikonoc.

Květná neděle

Květná neděle
(29. 3. 2023) Květná (nebo též Pašijová) neděle je označení pro poslední postní neděli před Velikonocemi. Název svátku je odvozen od…

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2023) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2023) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

Velikonoce - pracovní listy pro děti

(24. 3. 2023) Pracovní listy k Velikonocům - k doplnění, přečtení, vybarvení i dokreslení...

Sv. Rebeka Rafqa (svátek 23.3.)

(23. 3. 2023) Rafqa Pietra Choboq Ar-Rayès * 29. 6. 1832 Libanon † 23. 3. 1914 Libanon 

Zvěstování Páně (25.3.)

(22. 3. 2023) Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se…