Různé

Způsob činnosti církve je stále zvláštní. Liší se od OSN, protože OSN je místem konfrontace a výměny, poznačené vztahy politických sil. Ale církev ve svém apoštolském shromáždění je místo společenství a souhlasu. A tu najednou národy, které se sotva zrodily, mají úplně stejná práva, stejnou apoštolskou autoritu jako národy staré.

/Missika: Když se účastníte těchto shromáždění, nemáte dojem, že tam přicházíte z kontinentu, nad kterým se smráká?/

Tuto otázku si i já stále dávám. Ptám se sebe sama, zda opravdu nevymíráme. Vím, že když se vedou podobné řeči před Evropany, vyvolají obecně tuto reakci: „Vy jste pesimista, ve jste defétista!“ Ve skutečnosti je to reálné nebezpečí. //Setkání na eucharistickém kongresu v Lourdes: Afričtí biskupové už nevedou protikolonialistické řeči, ale mají nás jako otce své víry, nemají pocit méněcennosti.// Mají nás rádi, neboť jsme jim přinesli a odevzdali jisté množství hmotného i duchovního bohatství, ale současně nás i soudí. Říkají nám: „Nejsme my lepší křesťané než vy? My máme společenské, politické a hospodářské těžkosti o mnoho větší, než jsou vaše. Ale kde je vaše duchovní síla? Nechápeme, co se s vámi děje. Co to děláte?“A tak otázka, zda Západ neodumírá, vyvolává jinou otázku: co chce a co věří Západ?

(Jean Marie Lustiger: Zvolil som si Boha (otázky kladli Jean-Louis Missika a Dominique Wolton), bez tiráže, 372-3)

+

Církev se scvrkává na své věrné a na jádra farností. Pečuje se o to, co je, ale (znovu)získává se jen málo nového území. Zjevně si nejsme dostatečně vědomi ani faktické misijní situace ani daných šancí. Vlastně by mělo být považováno za nejdůležitější, kolik "pohanů" jsme mohli v průběhu naší činnosti přivést k Ježíši Kristu. Nevycházíme už mezi ploty a ohrady, abychom tam vyřídili Ježíšovu zvěst. Vyhýbáme se místům střetu a argumentace, soutěží a zápasů v boji světových názorů a náboženství. Zrazujeme neohraničené poslání církve vyjít do všech uliček a zákoutí našeho života. ...

"Budete svědky až na konec země" - to je jediná alternativa!

(Karl Lehmann: Duchovní jednání, Karmelit. nakl., Kostelní Vydří 1993, 17)

+

Pokračováním vyvolení je poslání. (111)
(Tomáš Špidlík: Ve službě slova - cyklus B, Olomouc, Matice cyrilometodějská 1992)