Různé

Tak se mi stále více, z různých a doplňujících se úhlů ukazovala západní Evropa, poválečná Evropa, Evropa úchvatných gotických katedrál a zároveň Evropa ohrožená procesem sekularizace. Uvědomoval jsem si potřebu čelit hrozícímu nebezpečí prostřednictvím nových forem pastorace, otevřených v mnohem rozsáhlejší míře přítomnosti laiků.
(Jan Pavel II.: Dar a tajemství, Nové město, Praha 1997, 60)

+

Církevní synoda o laicích v roce 1987 tuto situaci vyjasnila a potvrdila, že „ženy se mají účastnit života církve bez jakékoliv diskriminace též při konzultacích a při rozhodováních“ (Propositio, 47; srov. (Christifideles laici, 51 ).

Touto cestou je třeba se odvážně vydat. Z velké části se jedná o plné využití širokého prostoru, který církevní zákony přiznávají laikům a ženám. Mám na mysli například studium teologie, schválené formy liturgické služby, včetně služby u oltáře, účast na administrativních a pastoračních poradách, na diecézních synodách a zvláštních sněmech, účast v různých církevních institucích, v církevních kuriích a soudech, při řadě pastoračních činností, až po nové formy účasti na životě farnosti v případě nedostatku kněží, vyjma úkolů čistě kněžských. Představte si, jak se pastorační činnost obohatí, jakou novou krásou zazáří tvář církve, až se ženský duch plně odrazí ve všech oblastech jejího života!

(Jan Pavel II.: Nebojme se pravdy, Zvon, Praha 1997, 127)

+

Říkáme správně, že všechna kněžská moc pochází od Ježíše Krista, že on sám v kněžích působí: rozhřešuje, proměňuje, světí. On je totiž člověk, v němž všecko lidské se stalo Božím. Ježíš Kristus je však ideál dokonalosti pro všechny křesťany. Je to ideál všeobecného kněžství všech věřících. Oživí-li se v církvi tato touha, pravděpodobně se najde i velký počet těch, kteří ji budou chtít dokončit svátostně jako kněží k tomu církví posvěcení.

(Tomáš Špidlík: Ve službě slova - cyklus B, Olomouc, Matice cyrilometodějská 1992, s.89)

+

Dnes nastala zvláštním způsobem doba křesťanských laiků. Neboť křesťanská víra může zasáhnout svět a z nitra ho proniknout pouze v laicích, kteří prožívají každodenní život v rodině, povolání, volném čase.

(Walter Kasper: O víře, Brno, Cesta, 199O, 55 a 57)