Různé

995
Být Kristovým svědkem, znamená být "svědkem jeho zmrtvýchvstání" (Sk 1,22),540 patřit k těm, kteří "s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání" (Sk 10,41). KŘESŤANSKÁ NADĚJE ve vzkříšení je plně poznamenána setkáními se vzkříšeným Kristem. VSTANEME Z MRTVÝCH JAKO ON, S NÍM A SKRZE NĚHO.

1681
Křesťanský smysl smrti se zjevuje ve světle velikonočního tajemství Kristovy smrti a jeho ZMRTVÝCHVSTÁNÍ, V NĚMŽ SPOČÍVÁ NAŠE JEDINÁ NADĚJE. Křesťan, který umírá v Kristu, opouští "domov tělesný" a odebírá se "do domova k Pánu" (2 Kor 5,8).

1820
Křesťanská naděje se rozvíjí od počátku Ježíšova kázání při vyhlášení blahoslavenství. Blahoslavenství pozvedají naši naději k nebi jako k nové zaslíbené zemi; ukazují k ní cestu zkouškami, které čekají na Ježíšovy učedníky. Avšak PRO ZÁSLUHY JEŽÍŠE Krista a jeho utrpení NÁS BŮH UCHOVÁVÁ V "NADĚJI", KTERÁ "NEKLAME" (ŘÍM 5,5). "(V TÉTO NADĚJI) MÁME BEZPEČNOU A PEVNOU KOTVU PRO DUŠI. Ona proniká až do samého vnitřku (nebeské velesvatyně), kam pro nás jako předchůdce vstoupil Ježíš" (Žid 6, 19-20). Je rovněž zbraní, která nás chrání v boji o spásu: "My však... buďme... odění pancířem víry a lásky a přilbou naděje ve spásu" (1 Sol 5,8). Dává nám zakoušet radost i ve zkoušce: "V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví" (Řím 12,12). Naděje se projevuje a živí modlitbou, zvláště modlitbou Otče náš, která je souhrnem všeho, po čem nám dává naděje toužit.