Různé

540
Ježíšovo pokušení ukazuje, jaké je mesiášské poslání Božího Syna (jako mesiáše)(jakým způsobem je Ježíš Mesiášem) v protikladu k tomu, jaké mu (jak mu to) navrhuje satan a jaké by mu chtěli přikládat lidé.249 Proto Kristus zvítězil nad pokušitelem pro nás: "Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu" (Žid 4,15). Církev se každý rok připojuje k tajemství Ježíše na poušti čtyřicetidenní postní dobou.

1430
Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, jako již u proroků, nemíří především na vnější skutky, "žíněné roucho a popel", posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání. Bez něho zůstávají kající skutky neplodné a lživé; vnitřní obrácení naopak nutí k tomu, aby se tento postoj projevil navenek, kajícími úkony a skutky.14

1434
Vnitřní pokání křesťana může mít velmi rozmanité projevy. Písmo i Otcové zdůrazňují zvláště tři způsoby: půst, modlitbu, almužnu,21 které vyjadřují obrácení ve vztahu k sobě samému, ve vztahu k Bohu a ve vztahu k druhým. Vedle radikálního očištění, jaké působí křest nebo mučednictví, označují jako prostředek k odpuštění hříchů, vynaložené úsilí na smíření s bližním, kající slzy, starost o spásu bližního,22 přímluvu svatých a skutky lásky, která "přikrývá všechny hříchy" (1 Petr 4,8).

1755
Mravně dobrý skutek zároveň předpokládá, aby byl dobrý předmět, cíl i okolnosti. Špatný cíl pokazí jednání, i když jeho předmět je sám o sobě dobrý (jako modlitba a půst, "aby je lidé neviděli": Mt 6,5).

1969
Nový zákon koná skutky zbožnosti: almužnu, modlitbu a půst a zaměřuje je k "Otci, který vidí i to, co je skryté", a ne, aby "je ukazovali lidem".

2015
Cesta dokonalosti prochází křížem. Bez odříkání a bez duchovního boje není svatosti.68 Duchovní pokrok vyžaduje askezi a umrtvování, které postupně vedou k životu v pokoji a v radosti blahoslavenství:
"Kdo stoupá, nikdy nepřestává znovu a znovu začínat; nikdy s těmi začátky neskončí. Ten, kdo stoupá, nikdy přestává toužit po tom, co už zná." (Sv. Řehoř z Nyssy)
/Kdo stoupá vzhůru, neskončí nikdy se začínáním.
Stále znovu a znovu nově vykračuje. (začíná nově vykračovat)
Ten, kdo vystupuje vzhůru, nikdy nepřestává toužit po tom, co už ve svém srdci má.
(Podle sv. Řehoře z Nyssy)/

2043
Páté (církevní) přikázání (zachovávat stanovené posty) zajišťuje prostor pro askezi a pokání, které nás připravují na liturgické svátky; přispívají k tomu, abychom dovedli získat nadvládu nad svými pudy a svobodu srdce.86

2340
Kdo chce zůstat věrný svým křestním slibům a odolávat pokušením, bude se starat o to, aby používal k tomu přiměřených prostředků jako jsou: sebepoznání, asketická cvičení vhodná pro /nejrůznější/ situace, do nichž se dostává, poslušnost Božích přikázání, úkony mravních ctností a věrnost v modlitbě.

2733
Jiné pokušení, jemuž otevírá dveře domýšlivost, je omrzelost. Tímto termínem otcové duchovního života míní jeden druh skleslosti, zaviněné ochabnutím v askezi, snížením bdělosti, a tím nedostatečným střežením srdce. "Duch je sice ochotný, ale tělo je slabé" (Mt 26,41). S čím větší výšky člověk spadne, tím víc se pohmoždí. Opakem domýšlivosti je bolestná malomyslnost. Kdo je pokorný, nediví se své ubohosti: vede ho k větší důvěře, pevnosti ve vytrvalosti.