Navigace: Tematické texty O OtcovstvíKrátké texty, citáty Různé

Různé

O vánocích prokazuje živý a všemocný Bůh plnost svého milosrdenství tím, že se z lásky stává zcela malým a slabým. Stvořitel se vydává svému stvoření, aby mu dokázal: "Podívej se, nechci ti způsobit nic zlého. Přicházím k tobě s prázdnýma rukama a budu v tobě růst tak rychle, jak ty to dovolíš".
Toto dítě nás zbavuje nedůvěry k Bohu Otci, která vychází z lidských důvodů. Jak potvrzují psychoanalytikové, negativní zkušenosti s našimi otci a autoritami vůbec se vtiskly do našeho vědomí, kde se vědomě či podvědomě snažíme obraz otce zlikvidovat, zabít. Dítě vánoc nám říká: Já jsem Bůh, který se stal člověkem. Na mně vidíte (chci vám dokázat), že vám nejsem schopen učinit něco zlého.
(Bratr Efraim) /Feuer und Licht, 12 - 93, zkráceno/

+

Otec v rodině je důležitý, aby děti našli svou identitu. Otec je ten, který dítě potvrzuje: ty jsi má milá dcera, syn. Osvobozuje nás od matky, od její ochrany, úkrytu...
Bůh nás svým otcovským pohledem osvobozuje od závislosti na druhých. Mnozí jsou závislí na pohledu, mínění druhých...

+

Takový obyčejný dobrý táta je k nezaplacení
Obyčejný dobrý táta není žádný patriarcha, který všechno nadiktuje a nestrpí odpor. Neusiluje pouze o co největší výdělek. Nepatří k těm, kteří znají jen svou práci a už jim nezbývá čas na to, být dobrým tátou.
Obyčejný dobrý táta je takový muž, který spolu se svou ženou vytvoří ze svého bytu či domečku domov, kde se dá krásně žít, kde je možno se smát i plakat, kde se lidé mezi sebou poškorpí, ale zase hned usmíří. Je to domov, kde je všem dobře.
Obyčejný dobrý táta je muž, který zahodí i šanci na povýšení jen proto, aby mohl být více doma. Muž, který písničkou uspává miminko, který si s dětmi hraje, který dovede i uvařit a vyprat.
Obyčejný dobrý táta dokáže zajistit svému domu daleko víc bezpečí než všechny pojišťovny světa dohromady. S obyčejným dobrým tátou se uspokojivě vyřeší mnoho problémů, s kterými se jinak potýkají psychiatři.
(Phil Bosmans, Ano životu, str. 65)

+

SVIATOK OTCA (Daddy's Feast)

Pozehnany je otec:

1. ktory plodi zivot a vie dat svoj vlastny zivot za svoje deti;
2. ktory sa neboji byt milujuci a nezny;
3. ktory sa vie hrat so svojimi detmi a travit s nimi cas;
4. ktoreho viac zaujimaju deti nez konicky a futbalove zapasy;
5. ktory vie pocuvat a viest dialog aj ked je unaveny;
6. ktory vie svojou pritomnostou a laskou poskytnut bezpecie a doveru;
7. ktory sa vieámodlit so svojimi detmi aádavat zivot do suladu s
Evanjeliom;
8. ktory je presvedceny, ze usmev je viac nez vycitka, vtip viac nez
kritika a objatie viac nez poucovanie;
9. ktory rastie spolu so svojimi detmi a pomaha im ziskat zrely usudok a
otvorenost;
10. ktory je schopny spoznat a odpustit chyby svojich deti a priznat si
svoje vlastne chyby;
11. ktory nezahrnie svoje deti vecami, ale vychovava ich k striedmosti,
umiernenosti a k schopnosti delit sa o svoje veci;
12. ktory sa nepoklada za perfektneho a vie sa s humorom pozriet na
svoje slabosti;
13. ktory spolu so svojimi detmi kraca v ustrety neohranicenym obzorom,
ktore su otvorene pre cloveka, svet a vecnost.

14. ktory sa snazi konkretne uskutocnovat poznanie, ze najkrajsim darom
pre jeho deti je, ak miluje svoju manzelku a ich matku - ako
Kristus Cirkev.

[text 1.-13. je z talianskej pohladnice; preklad z talianciny do
anglictiny
a z anglictiny do slovenciny.]


Témata: Otcovství

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Ez 47,1-2.8-9.12; Žalm Žl 46 (45), 2-3.5-6.8-9 Odp.: 5; 1 Kor 3,9c-11.16-17
Jan 2,13-22

Většinou je nedělní cesta do kostela zcela automatická. Jistě víme o kostele v jiné obci či městě, ale je nám poněkud cizí, není to „náš kostel“. Chrám je však mnohem více než jen shromaždiště věřících z našeho okolí. Chrám je znamením církve – společenství těch, kdo jdou za Bohem. Církev – chrám – je znamením Boží blízkosti člověku. Chrám už není místo, kde si s obavami kupujeme odpuštění a s napětím čekáme, zda bude odpuštěno (srov. chrám v pojetí starozákonního Orientu). Chrám je díky Kristově oběti místo, kde Bůh čeká na svůj lid a kam my přicházíme domů, k Bohu. Lateránská bazilika je tak především vnímána jako místo církve. Proto je zde úzká vazba na papeže, proto se zde konaly koncily. Slavíme tedy svátek církve – Božího těla, kterým je v posledku sám Kristus.

Zdroj: Nedělní liturgie

Horkokrevná, temperamentní a neznámá světice: sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)

Horkokrevná, temperamentní a neznámá světice: sv. Alžběta od Nejsvětější Trojice (9.11.)
(8. 11. 2025) Alžběta z Dijonu: Karmelitka, která pomýšlela na sebevraždu...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)
(8. 11. 2025) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens…

Proč slavíme Posvěcení lateránské baziliky? (9.11.)

Proč slavíme Posvěcení lateránské baziliky? (9.11.)
(6. 11. 2025) Na první pohled to může působit zvláštně – proč celá církev slaví výročí posvěcení nějakého kostela v…

Přímluvy na Posvěcení lateránské baziliky 9.11. 2025

(6. 11. 2025) Sestry a bratři, Bůh si z nás staví svůj živý chrám. Obraťme se tedy k němu, který přebývá uprostřed nás a…

Svatá Anežka (13. 11.) - pracovní listy pro děti

Svatá Anežka (13. 11.) - pracovní listy pro děti
(6. 11. 2025) Svatá Anežka se narodila ve 13. století jako královská dcera, její otec byl král Přemysl Otakar I. Anežka ale netoužila…

Marii nelze označovat jako Spoluvykupitelku

Marii nelze označovat jako Spoluvykupitelku
(5. 11. 2025) Vatikánský dokument „Mater populi fidelis“ ze 4. Listopadu 2025 vyhlásil, že „je vždy nevhodné…

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´

Památka zesnulých, vzpomínka na všechny zemřelé, ´dušičky´
(4. 11. 2025) "Je nutné mluvit o smrti ... ne proto, abychom měli strach, ale abychom od něho byli osvobozeni." (Raniero…